Evropská města neplní limity pro emise

Od prvního ledna začaly platit v městech 25 zemí Evropské unie, větších než 250 tisíc obyvatel, závazné limity pro znečištění ovzduší nepatrnými prachovými částicemi.
Jejich hodnota by neměla překročit 50 mikrogramů na krychlový metr více než 35 dnů v roce. Celková průměrná hodnota by neměla překročit 40 mikrogramů.
Cíl je zatím hodně vzdálený. "Evropská komise je znepokojena tím, že nové normy nejsou ve státech evropské pětadvacítky respektovány," napsal francouzský deník Le Monde. Při jejich zkušebním zavádění je v roce 2001 porušovalo devět zemí tehdejší patnáctky. Rakousko, Německo, Belgie, Španělsko, Řecko, Itálie, Lucembursko, Portugalsko a Velká Británie.
O rok později už porušovalo limity jedenáct zemí. Přibylo Dánsko a Nizozemsko.
"Neviditelný" prach je přitom podle vědců nebezpečnější než hrubé částice. Drobné částice prostupují nosem nefiltrovány do plic. Váží se na ně další nebezpečné škodliviny včetně karcinogenních látek, arzénu i kadmia. Ohrožuje především astmatiky. Proto chce postupovat komise s větší razancí, včetně možných pokut.. Limity pro emise malých, pouhým okem neviditelných částic prachu, totiž nesplní letos ani nové členské země včetně České republiky. Překročí je Ostravsko, Praha a města severozápadních Čech. Do roku 2010 se tyto limity navíc ještě zpřísní.
"Budeme mít velký problém přísnější limity splnit," potvrzuje Jaroslav Šantroch, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického úřadu. Hlavním zdrojem prachu je automobilová doprava, jako například v Praze. Ostravsko doplácí na vysokou koncentraci hutí a koksoven.
"Od roku 2001 se ukazuje vzestupný trend ve znečištění ovzduší prachovými částicemi menšími než deset mikrometrů ve všech stanicích v republice," konstatoval hydrometeorologický ústav ve své poslední zprávě o stavu ovzduší.
Podle zákona o ochraně ovzduší musí kraje tam, kde jsou překračovány limity, urychleně zasáhnout. Města se o to snaží, náprava je však zdlouhavá a drahá.
Stejné zkušenosti mají i sousedé. "Minulou zimu jsme překročili normy 130 dnů v roce," uvedl Wolfgang Piel, z městského zastupitelstva rakouského Štýrského Hradce. "Museli bychom omezit dopravu ze 60 procent, aby byly splněny evropské limity. Vzhledem k tomu, že něco podobného je nemožné, snažíme se alespoň zaměřit na nejškodlivější automobily," řekl.
Radnice se snaží dotovat motoristy, kteří vybavují svá vozidla citlivými prachovými filtry. "Poskytujeme subvenci 400 až 650 eur," řekl Wolfgang Piel. Pokud řidiči zastaralých vozů nová pravidla nerespektují, riskují v budoucnosti odebrání technického průkazu.
Radnice přispívá také na ekologické vytápění domácností. Městské autobusy jsou vybaveny kvalitními filtry. Spolupracuje s místní univerzitou na dopravním systému, který by maximálně omezil využívání osobní aut.
Dobré příklady nabízejí i jiná evropská města. Někde zakázali vytápění uhlím, například v irském Dublinu. Londýn vybírá jako první metropole mýtné za vjezd do centra. Italské Bolzano zakázalo vjezd autům starším deseti let.
Jako první si v Česku nechala vypracovat podrobnou koncepci ochrany ovzduší i Praha. Desítky opatření zahrnují dokončení obousilničních okruhů, uzavření částí města autům, mýtné, vybavení strážníků mobilními měřiči výfukových zplodin i častější kropení ulic. "Jen častější úklid ulic může stát desítky miliónů korun," řekl Vladimír Bízek, ředitel konzultační a inženýrské společnosti DHV CR.