Oceláři a investice: pravý čas

Domácí ocelárenské společnosti budou letos investovat miliardové částky do obnovy a rekonstrukcí technologických zařízení. Vyplývá to z údajů jednotlivých firem, které tak hodlají zejména posílit svou konkurenceschopnost.
"Situace je velmi příznivá, přetrvávající celosvětový ocelářský boom dovolí zkrátit dobu návratnosti prostředků vynaložených na obnovu vybavení, podniky si na investice dokáží snáze vydělat," je přesvědčen Vladimír Toman z asociace Hutnictví železa sdružující české ocelářské firmy.
Například Třinecké železárny hodlají letos rekonstruovat jednu ze svých vysokých pecí, modernizovat druhý ocelářský konvertor a opravit další agregáty v celkové hodnotě přesahující půl druhé miliardy korun. "Současně musíme daleko lépe využívat stávající zařízení ve prospěch vyššího zhodnocení produkované oceli," uvedl generální ředitel firmy Jiří Cienciala. Třinečtí ale chystají i významnou ekologickou investici spočívající v opravě elektroodlučovačů aglomerace, jež sníží znečištění ovzduší v mikroregionu Třinecko.
Ekologickou zátěž v městské části Ostrava-Mariánské Hory má omezit v tříletém horizontu také výstavba sekundární metalurgie ve společnosti Vítkovice Steel. Celkové náklady projektu přesáhnou hranici miliardy korun s návratností do čtyř a půl let. "Potrvá-li současná situace na trzích, tento čas se výrazně zkrátí," řekl finanční ředitel společnosti Radim Valas. Vítkovickou investici desetiletí však podmíní výsledek privatizace firmy. Až nový majitel, jenž má být známý v polovině tohoto roku, rozhodne o konkrétním průběhu.
Největší domácí producent oceli - Ispat Nová huť - hodlá letos investovat také přes miliardu korun. "Zahájíme výstavbu mořírny oceli za zhruba 750 miliónů korun, postavíme druhou dělící linku, investovat budeme do profilové válcovny, posílíme výrobu ušlechtilých olejářských trubek," vyjmenoval konkrétní akce generální ředitel František Chowaniec.
V privatizační kupní smlouvě mezi Fondem národního majetku a nabyvatelem hutí - LNM Holdings - je zakotven závazek kupujícího investovat v letech 2003 až 2007 celkem 135 miliónů dolarů. Šéf ostravského Ispatu odmítá spekulace o tom, že by nebyl plněn. "Příprava tak nákladných projektů je dlouhodobá, zatím nejsme v žádném časovém skluzu," tvrdí.
České ocelářské společnosti za svou západoevropskou konkurencí zaostávají především v produktivitě práce, v míře zhodnocování materiálů. "Proto se v uplynulé dekádě více investovalo do zařízení válcoven a navazujících zušlechťovacích technologií. V poměru čtyři ku jedné," poznamenal Toman. Pro období do roku 2010 budou však muset oceláři objem investic ještě asi o třetinu zvýšit, to je na roční úroveň kolem šesti miliard. Zaměstnanost se tím ale nezvýší, naopak podniky budou dále počet pracovníků snižovat.