Fond rozhodl, které obce musí vrátit dotaci
Obec Lesná na Vysočině musí nedobrovolně prodat svůj les. Do finanční tísně se
dostala poté, co nedokázala splnit podmínky Státního fondu životního prostředí,
který jí poskytl dotaci na plynofikaci. Jenže 1,3 miliónu korun, které musí
vrátit, radnice v Lesné nemá.
"Budeme kvůli tomu muset prodat les," říká starosta Karel Polenda. Jaké
konkrétní podmínky fondu jeho obec nesplnila, ale sdělit nechce.
Státní fond životního prostředí včera sdělil, že navrácení dotace na plynofikaci
zatím vymáhá po patnácti radnicích. U naprosté většiny je hlavním důvodem to, že
se na plyn nepřipojila ani polovina domácností, což byla základní podmínka
fondu. Lidé sice původně chtěli topit doma plynem, ale po jeho opakovaném
zdražení se vrátili k levnějšímu uhlí či dřevu.
Seznam obcí, které dotaci musí vrátit, odmítl fond zveřejnit. HN se však
podařilo několik z nich zjistit. Kromě Lesné na Vysočině jde o Malý Bor u
Horažďovic a Rynoltice na Liberecku.
"Jestli to půjde, řešili bychom dluh splátkovým kalendářem," říká František
Kačena, starosta Rynoltic, které budou muset vrátit 2,6 miliónu korun. V obci je
128 plynových přípojek, jen 38 domácností si však nechalo plyn zavést. Částka
2,6 miliónu korun představuje asi polovinu obecního rozpočtu. Kačena se obává,
že se kvůli splátkám pozdrží některé plánované investice, například oprava
obecních cest.
Malý Bor u Horažďovic musí fondu životního prostředí zaplatit dva milióny. Důvod
je stejný: lidé přestali mít o plyn zájem, když se zvýšila jeho cena.
"Nepomohlo ani to, že jsme lidem na připojení k plynu nabízeli deset tisíc,"
říká starosta Josef Heřman. Doufá, že se mu s ekologickým fondem podaří dojednat
splátkový kalendář.
Patnáct obcí, po nichž začal fond vymáhat dotaci, musí celkem vrátit více než
třicet miliónů korun. Mluvčí fondu Lucie Králová předpokládá, že obcí, které
nedokáží splnit dotační podmínky, ještě přibude.
Fond životního prostředí dostal od roku 1999 devět set žádostí na podporu
plynofikace. Úspěšně bylo zatím ukončeno 280 akcí, ve 236 obcích fond nyní
prověří, jak radnice splnily podmínky. V dalších obcích se plynovod teprve
staví, anebo se k němu domácnosti připojují.
To, že se lidé vracejí k topení levnějším uhlím, se už projevuje na kvalitě
ovzduší. Hydrometeorologický ústav zjistil, že se v malých vsích v zimních
měsících zvyšují koncentrace síry.
Obec Lesná na Vysočině musí nedobrovolně prodat svůj les. Do finanční tísně se dostala poté, co nedokázala splnit podmínky Státního fondu životního prostředí, který jí poskytl dotaci na plynofikaci. Jenže 1,3 miliónu korun, které musí vrátit, radnice v Lesné nemá.
"Budeme kvůli tomu muset prodat les," říká starosta Karel Polenda. Jaké konkrétní podmínky fondu jeho obec nesplnila, ale sdělit nechce.
Státní fond životního prostředí včera sdělil, že navrácení dotace na plynofikaci zatím vymáhá po patnácti radnicích. U naprosté většiny je hlavním důvodem to, že se na plyn nepřipojila ani polovina domácností, což byla základní podmínka fondu. Lidé sice původně chtěli topit doma plynem, ale po jeho opakovaném zdražení se vrátili k levnějšímu uhlí či dřevu.
Seznam obcí, které dotaci musí vrátit, odmítl fond zveřejnit. HN se však podařilo několik z nich zjistit. Kromě Lesné na Vysočině jde o Malý Bor u Horažďovic a Rynoltice na Liberecku.
"Jestli to půjde, řešili bychom dluh splátkovým kalendářem," říká František Kačena, starosta Rynoltic, které budou muset vrátit 2,6 miliónu korun. V obci je 128 plynových přípojek, jen 38 domácností si však nechalo plyn zavést. Částka 2,6 miliónu korun představuje asi polovinu obecního rozpočtu. Kačena se obává, že se kvůli splátkám pozdrží některé plánované investice, například oprava obecních cest.
Malý Bor u Horažďovic musí fondu životního prostředí zaplatit dva milióny. Důvod je stejný: lidé přestali mít o plyn zájem, když se zvýšila jeho cena.
"Nepomohlo ani to, že jsme lidem na připojení k plynu nabízeli deset tisíc," říká starosta Josef Heřman. Doufá, že se mu s ekologickým fondem podaří dojednat splátkový kalendář.
Patnáct obcí, po nichž začal fond vymáhat dotaci, musí celkem vrátit více než třicet miliónů korun. Mluvčí fondu Lucie Králová předpokládá, že obcí, které nedokáží splnit dotační podmínky, ještě přibude.
Fond životního prostředí dostal od roku 1999 devět set žádostí na podporu plynofikace. Úspěšně bylo zatím ukončeno 280 akcí, ve 236 obcích fond nyní prověří, jak radnice splnily podmínky. V dalších obcích se plynovod teprve staví, anebo se k němu domácnosti připojují.
To, že se lidé vracejí k topení levnějším uhlím, se už projevuje na kvalitě ovzduší. Hydrometeorologický ústav zjistil, že se v malých vsích v zimních měsících zvyšují koncentrace síry.
"Budeme kvůli tomu muset prodat les," říká starosta Karel Polenda. Jaké konkrétní podmínky fondu jeho obec nesplnila, ale sdělit nechce.
Státní fond životního prostředí včera sdělil, že navrácení dotace na plynofikaci zatím vymáhá po patnácti radnicích. U naprosté většiny je hlavním důvodem to, že se na plyn nepřipojila ani polovina domácností, což byla základní podmínka fondu. Lidé sice původně chtěli topit doma plynem, ale po jeho opakovaném zdražení se vrátili k levnějšímu uhlí či dřevu.
Seznam obcí, které dotaci musí vrátit, odmítl fond zveřejnit. HN se však podařilo několik z nich zjistit. Kromě Lesné na Vysočině jde o Malý Bor u Horažďovic a Rynoltice na Liberecku.
"Jestli to půjde, řešili bychom dluh splátkovým kalendářem," říká František Kačena, starosta Rynoltic, které budou muset vrátit 2,6 miliónu korun. V obci je 128 plynových přípojek, jen 38 domácností si však nechalo plyn zavést. Částka 2,6 miliónu korun představuje asi polovinu obecního rozpočtu. Kačena se obává, že se kvůli splátkám pozdrží některé plánované investice, například oprava obecních cest.
Malý Bor u Horažďovic musí fondu životního prostředí zaplatit dva milióny. Důvod je stejný: lidé přestali mít o plyn zájem, když se zvýšila jeho cena.
"Nepomohlo ani to, že jsme lidem na připojení k plynu nabízeli deset tisíc," říká starosta Josef Heřman. Doufá, že se mu s ekologickým fondem podaří dojednat splátkový kalendář.
Patnáct obcí, po nichž začal fond vymáhat dotaci, musí celkem vrátit více než třicet miliónů korun. Mluvčí fondu Lucie Králová předpokládá, že obcí, které nedokáží splnit dotační podmínky, ještě přibude.
Fond životního prostředí dostal od roku 1999 devět set žádostí na podporu plynofikace. Úspěšně bylo zatím ukončeno 280 akcí, ve 236 obcích fond nyní prověří, jak radnice splnily podmínky. V dalších obcích se plynovod teprve staví, anebo se k němu domácnosti připojují.
To, že se lidé vracejí k topení levnějším uhlím, se už projevuje na kvalitě ovzduší. Hydrometeorologický ústav zjistil, že se v malých vsích v zimních měsících zvyšují koncentrace síry.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích