Evropa přitvrzuje
Kjótský protokol vstoupí v platnost 16. února. Vyspělé evropské země chtějí
přesvědčit USA, aby snižovaly emise, i když protokol odmítají.
Kjótský protokol vstoupí v platnost 16. února. Vyspělé evropské země chtějí přesvědčit USA, aby snižovaly emise, i když protokol odmítají.
Britové zahájili ofenzivu za záchranu současného civilizovaného světa. Jsou totiž, na rozdíl od americké vlády, přesvědčeni, že změna klimatu skutečně hrozí a podílí se na ní lidská činnost, zejména vypouštění emisí skleníkových plynů. Poté, co se problém klimatických změn stal jedním z důležitých bodů, diskutovaných na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, uspořádala Velká Británie minulý týden mezinárodní konferenci o změnách klimatu v sídle britského meteorologického ústavu v Exeteru. Nebezpečím, které ze změn klimatu hrozí, by se podle britského plánu mělo zabývat také sdružení nejvyspělejších zemí světa G8, které se sejde v červenci ve Skotsku. Předsedat mu bude Velká Británie a Tony Blair chce, aby klima bylo vedle problémů Afriky jedním ze dvou hlavních témat tohoto summitu. K jednání mají být přizvány další země, a to Čína, Indie a Brazílie.
CÍLEM BRITSKÝCH SNAH je najít shodu mezi Evropskou unií, která podporuje Kjótský protokol omezující škodlivé emise, a USA, které s ním nesouhlasí. Blairův vědecký poradce David King řekl, že vývoj klimatu na příštích 30 let je už dán bez ohledu na případná nynější rozhodnutí ohledně emisí. Nyní se hraje o to, co se bude dít za 30 až sto let. "Devět z posledních deseti let bylo těmi nejteplejšími od roku 1861, kdy se začalo s měřením. Emise skleníkových plynů ovlivňují srážky a globální koloběh vody," prohlásil předseda konference v Exeteru Dennis Tirpak. V podkladech k exeterské konferenci, připravených pořádajícím britským Hadleyovým centrem, se uvádí, že vědci se převážně shodují ohledně příčin změn klimatu, ale ještě nedefinovali, co vůbec nebezpečnou změnou klimatu je. Problém je ovšem v tom, že lze překročit bod, od něhož už není návratu už dlouho předtím, než bude krize pozorovatelná. Pro českou veřejnost může být zajímavé, že ve zprávě Hadley Centre jsou zveřejněny grafy, které modelují pravděpodobnost klimatických extrémů v Praze. Ničivé povodně se mohou brzy opakovat.
Doktor Andrej Illarionov, který v Exeteru zastupoval Rusko, prý ovšem prohlásil: Každý, kdo se obává světového oteplení, je zván, aby přišel na Sibiř a žil tam.
MÉDIA ŠIROCE ROZEBÍRALA lednovou zprávu Mezivládního panelu pro změny klimatu, vedeného americkou republikánskou senátorkou Olympií Snowovou a bývalým britským ministrem průmyslu a dopravy Stephenem Byersem. Měli za úkol navrhnout další postup proti globálním změnám podnebí, který by byl přijatelný jak pro Evropu, tak pro USA. Dlouhodobým cílem by podle ní mělo být omezení růstu průměrné globální teploty na hranici 2 stupně Celsia nad úrovní před průmyslovou revolucí. Překročení by patrně znamenalo podstatné snížení zemědělských výnosů, zvýšení počtu lidí ohrožených nedostatkem vody a důsledky pro lidské zdraví.
Panel doporučil několik konkrétních opatření. Např. zvýšit do roku 2025 podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v zemích G8 na čtvrtinu. Zvýšit výdaje na výzkum a vývoj čistých technologií na dvojnásobek. Zavést systémy obchodování s emisemi oxidu uhličitého. Přesunout zemědělské dotace na podporu energetických plodin.
V Londýně se ovšem minulý týden konala také konference expertů, kteří s teoriemi o oteplování nesouhlasí. Uznávají, že ovzduší se otepluje, ale soudí, že vliv lidské činnosti na to je zanedbatelný a změny nejsou katastrofické. Zastáncem tohoto názoru jsou také vědečtí poradci prezidenta USA George Bushe.
KJÓTSKÝ PROTOKOL, který byl přijat v japonském Kjótu v roce 1997, vstoupí v platnost 16. února. Umožnila to jeho ratifikace v Rusku, po níž jsou splněny podmínky: ratifikovalo ho nejméně 55 ekonomicky vyspělých zemí, které produkují dohromady 55 % světových emisí škodlivých plynů. Česká republika protokol podepsala v roce 2002 a zavázala se stejně jako ostatní země EU snížit emise o osm procent.
V současné době jde hlavně o nastavení budoucího systému, který bude fungovat po roce 2012 a formulaci dlouhodobých a střednědobých strategií pro snížení emisí, doplněných konkrétními cílovými hodnotami. Rada pro životní prostředí EU se 10. března bude muset na toto téma vyslovit a formulovat jasné stanovisko v rámci příprav na jarní Evropskou radu, která bude zasedat 22.-23. března t. r.
OBCHODOVÁNÍ s emisními povolenkami je prvním významným krokem. Evropská komise pustila pro roky 2005-2007 na trh o dvě až tři procenta povolenek na vypouštění emisí CO2 méně, než je očekávaný objem emisí. Schválila do konce loňského roku národní emisní plány 21 členským státům, na něž se vztahuje 1,5 miliardy emisních kreditů. Na souhlas ještě čeká ČR, Polsko, Itálie a Řecko.
Národní alokační plán ČR včetně rozpisu na jednotlivé podniky je zveřejněn na stránkách MŽP www.env.cz.
AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ
Britové zahájili ofenzivu za záchranu současného civilizovaného světa. Jsou totiž, na rozdíl od americké vlády, přesvědčeni, že změna klimatu skutečně hrozí a podílí se na ní lidská činnost, zejména vypouštění emisí skleníkových plynů. Poté, co se problém klimatických změn stal jedním z důležitých bodů, diskutovaných na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, uspořádala Velká Británie minulý týden mezinárodní konferenci o změnách klimatu v sídle britského meteorologického ústavu v Exeteru. Nebezpečím, které ze změn klimatu hrozí, by se podle britského plánu mělo zabývat také sdružení nejvyspělejších zemí světa G8, které se sejde v červenci ve Skotsku. Předsedat mu bude Velká Británie a Tony Blair chce, aby klima bylo vedle problémů Afriky jedním ze dvou hlavních témat tohoto summitu. K jednání mají být přizvány další země, a to Čína, Indie a Brazílie.
CÍLEM BRITSKÝCH SNAH je najít shodu mezi Evropskou unií, která podporuje Kjótský protokol omezující škodlivé emise, a USA, které s ním nesouhlasí. Blairův vědecký poradce David King řekl, že vývoj klimatu na příštích 30 let je už dán bez ohledu na případná nynější rozhodnutí ohledně emisí. Nyní se hraje o to, co se bude dít za 30 až sto let. "Devět z posledních deseti let bylo těmi nejteplejšími od roku 1861, kdy se začalo s měřením. Emise skleníkových plynů ovlivňují srážky a globální koloběh vody," prohlásil předseda konference v Exeteru Dennis Tirpak. V podkladech k exeterské konferenci, připravených pořádajícím britským Hadleyovým centrem, se uvádí, že vědci se převážně shodují ohledně příčin změn klimatu, ale ještě nedefinovali, co vůbec nebezpečnou změnou klimatu je. Problém je ovšem v tom, že lze překročit bod, od něhož už není návratu už dlouho předtím, než bude krize pozorovatelná. Pro českou veřejnost může být zajímavé, že ve zprávě Hadley Centre jsou zveřejněny grafy, které modelují pravděpodobnost klimatických extrémů v Praze. Ničivé povodně se mohou brzy opakovat.
Doktor Andrej Illarionov, který v Exeteru zastupoval Rusko, prý ovšem prohlásil: Každý, kdo se obává světového oteplení, je zván, aby přišel na Sibiř a žil tam.
MÉDIA ŠIROCE ROZEBÍRALA lednovou zprávu Mezivládního panelu pro změny klimatu, vedeného americkou republikánskou senátorkou Olympií Snowovou a bývalým britským ministrem průmyslu a dopravy Stephenem Byersem. Měli za úkol navrhnout další postup proti globálním změnám podnebí, který by byl přijatelný jak pro Evropu, tak pro USA. Dlouhodobým cílem by podle ní mělo být omezení růstu průměrné globální teploty na hranici 2 stupně Celsia nad úrovní před průmyslovou revolucí. Překročení by patrně znamenalo podstatné snížení zemědělských výnosů, zvýšení počtu lidí ohrožených nedostatkem vody a důsledky pro lidské zdraví.
Panel doporučil několik konkrétních opatření. Např. zvýšit do roku 2025 podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v zemích G8 na čtvrtinu. Zvýšit výdaje na výzkum a vývoj čistých technologií na dvojnásobek. Zavést systémy obchodování s emisemi oxidu uhličitého. Přesunout zemědělské dotace na podporu energetických plodin.
V Londýně se ovšem minulý týden konala také konference expertů, kteří s teoriemi o oteplování nesouhlasí. Uznávají, že ovzduší se otepluje, ale soudí, že vliv lidské činnosti na to je zanedbatelný a změny nejsou katastrofické. Zastáncem tohoto názoru jsou také vědečtí poradci prezidenta USA George Bushe.
KJÓTSKÝ PROTOKOL, který byl přijat v japonském Kjótu v roce 1997, vstoupí v platnost 16. února. Umožnila to jeho ratifikace v Rusku, po níž jsou splněny podmínky: ratifikovalo ho nejméně 55 ekonomicky vyspělých zemí, které produkují dohromady 55 % světových emisí škodlivých plynů. Česká republika protokol podepsala v roce 2002 a zavázala se stejně jako ostatní země EU snížit emise o osm procent.
V současné době jde hlavně o nastavení budoucího systému, který bude fungovat po roce 2012 a formulaci dlouhodobých a střednědobých strategií pro snížení emisí, doplněných konkrétními cílovými hodnotami. Rada pro životní prostředí EU se 10. března bude muset na toto téma vyslovit a formulovat jasné stanovisko v rámci příprav na jarní Evropskou radu, která bude zasedat 22.-23. března t. r.
OBCHODOVÁNÍ s emisními povolenkami je prvním významným krokem. Evropská komise pustila pro roky 2005-2007 na trh o dvě až tři procenta povolenek na vypouštění emisí CO2 méně, než je očekávaný objem emisí. Schválila do konce loňského roku národní emisní plány 21 členským státům, na něž se vztahuje 1,5 miliardy emisních kreditů. Na souhlas ještě čeká ČR, Polsko, Itálie a Řecko.
Národní alokační plán ČR včetně rozpisu na jednotlivé podniky je zveřejněn na stránkách MŽP www.env.cz.
AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
