Pátek, 29. března 2024

Obchod s emisemi ve velkém začíná

Obchod s emisemi ve velkém začíná
Svět se učí vydělávat na ochraně přírody. Burzy v Amsterodamu a Londýně dnes zahájí elektronické obchodování s termínovanými kontrakty na emise oxidu uhličitého. Dva měsíce poté, co vstoupil v platnost Kjótský protokol, tak naplno vstupují tržní mechanismy do oblasti životního prostředí.
V Evropě se rozjíždí obchodování s "neviditelnou komoditou", trh, který bude jedním z největších na světě. Do obchodů se nyní zapojí nejen firmy, které jsou nuceny množství škodlivin snižovat, ale každý, kdo chce tímto způsobem vydělávat.
Investory, fondy i spekulanty nová možnost láká. Předpokládá se totiž, že do roku 2008 má dosáhnout objemu až 250 miliard dolarů.
Klíčem k úspěchu je poptávka po povolenkách. Těch má nyní Evropa méně, než kolik firmy žádaly a kolik potřebují. Komise v Bruselu jich letos přidělí za 2,1 miliardy. To znamená, že zhruba 30 až 50 miliónů povolenek "chybí".
"Podle předběžných výpočtů distribuovala Evropská komise na roky 2005 až 2007 o dvě až tři procenta méně emisních práv v porovnání s očekávanými emisemi," míní analytik Juha Ruokonen z organizace GreenStream Networks.
Ještě předtím, než se rozjede skutečné obchodování na burze, proto firmy začaly obchodovat mimo ni. Tímto způsobem změnilo majitele už 50 miliónů povolenek. "To, že je kreditů nyní nedostatek, by mělo vést ke skutečnému snížení emisí," říká Klára Sutlovičová z Centra pro energetiku a dopravu.
Bitva o přední postavení na potenciálně lukrativním trhu je patrná mezi většinou evropských burz. "V souvislosti s emisemi vzniká v Evropě celá řada nových oborů a nové finanční produkty," uvádí ve své analýze americký výzkumný ústav Brookings Institution.
Na norské Nordpool, která spustila omezené obchodování v únoru, se denně prodají desetitisíce povolenek. Zatímco na počátku stála jedna jen něco přes šest eur, ve středu se cena vyšplhala na rekordních 18 eur.
"Ukazuje se, že trhy související s ekosystémem mají obrovský potenciál," řekl agentuře Reuters Richard Burrett z banky ABN Amro. Tržní mechanismus poprvé vyzkoušely Spojené státy, když v roce 1995 úspěšně začaly pomocí povolenek snižovat emise oxidu siřičitého, jednoho z plynů způsobujících kyselý déšť.
Národní systém obchodování s emisemi skleníkových plynů nyní připravují i země, které Kjótský protokol neratifikovaly - tedy USA a Austrálie. "Je to pragmatická a úsporná cesta, jak emise omezit," řekl premiér australského státu New South Wales Bob Carr.
Z globálního hlediska ale systém Kjóta nepomůže. Rozvojové státy, mezi něž patří i druhý největší znečišťovatel - Čína - protokol ke snižování emisí nezavazuje. Jen samotná Čína se přitom podle odhadů stane do roku 2050 zdrojem téměř poloviny světových emisí oxidu uhličitého.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů