Čtvrtek, 28. března 2024

Výkyvy počasí stály 30 miliard eur

Výkyvy počasí stály 30 miliard eur
Extrémní projevy počasí způsobily, že loňský rok byl nejdražší v celé historii pojišťovnictví. Celosvětové ztráty na pojištěném majetku dosáhly 30 miliard eur. "A to nejsou započítány škody způsobené tsunami v prosinci," konstatuje zpráva Munich Re, největší světové zajišťovny, ústavu, u kterého se pojišťují pojišťovny.
Neblahá stopa člověka na Zemi je čím dál viditelnější. Ukazují to i satelitní snímky, které zveřejnila OSN. "Změny představují ekologickou hrozbu, ale i ohrožení naší ekonomiky, našeho způsobu života a nakonec i naší bezpečnosti," řekl komisař EU pro životní prostředí Stavros Dimas na závěr konference Zelený týden, jež se konala v Bruselu.
Evropští politikové, průmyslníci, bankéři, vědci i ekologičtí aktivisté se na ní zaměřili na všechny souvislosti klimatických změn.

Bude stále tepleji
Pojišťovací statistiky představené na konferenci obsahují i další nepříjemná zjištění. V 90. letech se ve světě odehrálo třikrát více živelních pohrom než v letech šedesátých. Evropu postihl dvojnásobek přírodních katastrof. Zatímco ve světě přibývalo především škod způsobených rostoucí silou hurikánů a tropických cyklón, v Evropě je měly na svědomí záplavy, bouře, sucha a vlny veder.
To vše jsou děje úzce související s oteplováním zemského klimatu. Počítačové modely naznačují, že do roku 2100 stoupne na celé planetě průměrná teplota nejméně o dalších 1,4 stupně Celsia. Existují i prognózy, jež pro Evropu počítají s růstem o 6,3 stupně..
Odborníci z pojišťoven se na bruselské konferenci shodovali s experty z Evropské ekologické agentury, což je oficiální instituce Evropské unie. Jak uváděli, už nyní roste počet povodní, které se staly největšími přírodními katastrofami evropského kontinentu - a mezi ty skutečně velké patří záplavy, jež v srpnu 2002 zalily Českou republiku. Povodně ovlivňují život 1,5 procenta evropské populace. Narůstání průměrné teploty v zimních měsících navíc vede k tomu, že nesněží, ale prší. Déšť na rozdíl od sněhu okamžitě stéká a zvyšuje riziko záplav i v zimě.

Klienti pojišťoven si připlatí
"Žijeme v nejistém světě," konstatoval britský biolog, profesor Lloyd Peck, když hodnotil rizika změn klimatu. Vědci je mohou pouze odhadovat, ale nemohou si být jisti jejich intenzitou.
A to vadí finančníkům. "Ve stabilním klimatu se celkové škody způsobené výkyvy počasí dají v rámci dlouhých období vypočítat. Jestliže je však podnebí proměnlivé, je mnohem obtížnější je kvalifikovaně odhadnout. Pro pojišťovny to představuje vyšší riziko, že přijdou na mizinu," výmluvně uvádí analýza další obří zajišťovny Swiss Re.
Její experti předpokládají, že pojišťovny musí předpokládané finanční náklady přesunout zpět na klienty, tedy zvýšit cenu pojištění. Tak jako se to po velkých povodních děje i v Česku.
"Pokud si chcete pojistit dům, který stojí v místě, které bylo v uplynulých deseti letech jednou zaplaveno, pojistíme jej za nejméně 1,5násobek standardní ceny," říká mluvčí České pojišťovny Václav Bálek. Dům zaplavený víc než jednou už pojišťovna proti velké vodě nepojistí. Jde například o některá místa u Berounky nebo na Ústecku. Nepojistitelné jsou ovšem i mnohé stavby v povodí Rýna v Německu.
Mluvčí České pojišťovny Václav Bálek uvedl, že po záplavách v roce 1997 a 2002 se lidé mnohem více začali zajímat o pojištění. "Nešlo ale pouze o to, zda jsou či nejsou pojištěni, ale také o to, zda mají pojištění kvalitní," říká Bálek.
Mnozí lidé například měli staré pojistky, v nichž už cena domu neodpovídala skutečnosti. "Pokud měl někdo pojištěný dům na maximální částku 500 tisíc korun, ale jeho skutečná hodnota byla několikanásobně vyšší, byl v případě totální škody zklamán, protože mohl dostat pouze těch 500 tisíc," vysvětluje Bálek.

Pojišťovny nezchudly
Z celkových povodňových škod v roce 2002 ve výši 72 miliard korun vyplatily české pojišťovny zhruba polovinu - zhruba 36 miliard korun. Pro srovnání: takový podíl náhrady škod měly německé a rakouské pojišťovny po záplavách dohromady.
Ačkoliv Česká pojišťovna uhradila čtvrtinu všech škod, její zisk v "povodňovém" roce klesl jen nepatrně z 4,18 na 4,05 miliardy korun. Důvod? Největší zátěž nesly právě mezinárodní zajišťovny.
To se ovšem brzy promítlo do cen pojistek, které bezprostředně po záplavách stouply o desítky procent. Zajišťovny - tedy pojišťovny pojišťoven - si totiž začaly účtovat vyšší sazby.
"Katastrofické zajištění se zdražilo v průměru tři- až osmkrát, podle skladby rizik u jednotlivých pojišťoven," řekl před časem tehdejší prezident České asociace pojišťoven Vladimír Mráz.
Zatímco před povodní se dalo zajištění před povodněmi v Česku pořídit za stovky miliónů, po záplavách vyrostla tato částka na několik miliard. Česko a celá Evropa už nejsou z pohledu světových zajišťoven pokládány za klidný a bezpečný region.

Lidé jsou nepoučitelní
Pojišťovny sice na přírodní katastrofy reagovaly takřka okamžitě, ale mnozí lidé a firmy jsou nepoučitelní. V místech, kudy se prohnala velká voda, znovu obnovili své domy a podniky. A úřady jim na jejich plány daly razítko.
Například v záplavovém území Ohře v Karlových Varech nedávno vyrostlo velké nákupní středisko. V Křesticích u Litoměřic zatopilo Labe na 240 domů, čtrnáct z nich muselo být zbořeno, jen dvě rodiny se ovšem rozhodly odstěhovat. "Jsme tady zvyklí. Měli jsme sice problémy se stavebním povolením, ale dobře to dopadlo," řekla před časem Eva Rychová.
Mluvčí České pojišťovny Václav Bálek připomíná, jak se lidé z pojišťovny setkali s obyvateli obcí na Bruntálsku, které byly poprvé vyplaveny už v roce 1996. "Kdosi jim řekl, že šlo o stoletou vodu, takže usoudili, že další pohroma přijde za sto let, a o pojištění přestali uvažovat. O rok později toho těžce litovali," říká Bálek.

Omezujte skleníkové plyny
Zvyšování pojistek je však podle zahraničních studií stejně jen krátkodobé řešení. Příliš vysoké pojistné by současný systém rozvrátilo. A dopláceli by pak na ně hlavně ti, kdo například nákladnými technickými opatřeními sníží své ohrožení způsobené výkyvy počasí. Pak by pro ně nemělo smysl ještě platit příliš vysoké částky pojištění, kterým by se kryly škody jiným, méně zabezpečeným lidem a firmám. Závěr studie Swiss Re doporučuje, aby se pojišťovací ústavy soustředily na prevenci dalšího růstu škod způsobených přírodními katastrofami. "Je to zájem pojišťovacího průmyslu i každého člověka," shrnuli analytici Swiss Re.
Ke stejnému výsledku dospěla i studie Munich Re: je nutné zvýšit cenu pojistného, ale současně prosazovat například nová pravidla pro stavby domů, které musí lépe vzdorovat větrným smrštím. Experti obou světových zajišťoven doporučují, aby finanční ústavy použily svůj vliv k ochraně klimatu, tedy také k prosazení menších emisí skleníkových plynů.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů