Španělské sucho varuje další země

Vesnice a městečka na severu regionu Castilla-La Mancha u města Guadalajara byly hrdé na své borovicové lesy. Borovice měla také většina z nich v názvu. Po ohni, který se tudy prohnal mezi sobotou a pondělkem, vesnice i lesy připomínají měsíční nebo pekelnou krajinu pokrytou popelem. V ohni zahynulo i jedenáct dobrovolných hasičů, které podle prvních výsledků vyšetřování zaskočila prudká změna větru.
Mrtví u Guadalajary a spálené plochy o rozloze přes dvanáct tisíc hektarů půdy jsou jedním z následků nejhoršího sucha za šedesát let, které letos panuje na Pyrenejském poloostrově, ve Španělsku a Portugalsku. Řeky ve Španělsku mají jen polovinu normálního stavu vody, některé dokonce jen třetinu, přehrady jsou naplněny na padesát procent. "Situace zemědělství musí být letos prohlášena za katastrofu," řekla resortní ministryně Elena Espinosová. "Nejprve vše zmrzlo. A co zbylo, to teď uschlo."
V sousedním Portugalsku vláda uvádí, že sucho postihlo 97 procent území státu. Zatím se neopakuje situace z katastrofických požárů v předchozích dvou letech, kdy v létě zahynulo několik desítek lidí a oheň spálil 620 tisíc hektarů. Podle koordinátora záchranářů Ferreira do Amarala bylo za první měsíc letošní letní sezóny hlášeno víc požárů než loni, ale díky lepší koordinaci a práci hasičů jsou škody výrazně menší.

Zlověstná předzvěst
Sobotní požár ve Španělsku způsobil mladík, který po opékání masa nedostatečně uhasil oheň. Hrozí mu až dvacet let vězení. Místní lidé si však spíše než na iniciátora neštěstí stěžují na úřady - podle nich nebyly schopny rychle zasáhnout a politici si místo řešení katastrofy pouze přehrávali odpovědnost jeden na druhého.
Vedle Guadalajary hoří lesy a pole v těchto dnech na dalších šestnácti místech. Devadesát procent požárů podle ministerstva životního prostředí způsobila neopatrnost lidí, krizový kabinet proto zvažuje zavedení mimořádných opatření - mezi nimi na prvním místě zákaz rozdělávání ohňů ve volné přírodě.
To, co se nyní odehrává ve Španělsku a Portugalsku, je podle některých vědců "zlověstnou předzvěstí" toho, co by za několik desetiletí mohlo potkat celé Středozemí. Experti Světového fondu na ochranu přírody (WWF) v nedávné studii varovali, že léto v oblasti bude teplejší a sušší, než je dnes. To by mohlo způsobit vážné škody v jednom z nejvýznamnějších místních ekonomických odvětví - cestovním ruchu.

Turistika v ohrožení
Východiskem pro varovné předpovědi jsou matematické modely, založené na odhadech změn klimatu v důsledku emisí skleníkových plynů. "Pokud se průměrné teploty zvýší o dva stupně Celsia, bude to pro Středomoří špatná zpráva," řekla vědecká koordinátorka projektu WWF Tina Tinová. Znamenalo by to častější a delší vlny veder a sucha, více lesních požárů, problémy s pitnou vodou a v zemědělství. A to vše by ztenčilo přísun peněz z turistického ruchu.
Turistika je páteří hospodářství v mnoha státech oblasti, pro kterou jako celek v roce 2003 vytvořila 113 miliard dolarů. "Stoupající teploty budou mít určitě vliv na turisty, přesněji jejich schopnost aklimatizovat se," uvedl WWF.
Odborníci rovněž předpovídají pokles zemědělské produkce a potřebu zvýšit energetické zdroje. Větší horko si totiž vynutí častější využívání klimatizace a ventilátorů, a tedy větší poptávku po elektřině. To je znát už letos ve Španělsku - hydroelektrárny nepracují kvůli nedostatku vody a hlavně velká města zažívají výpadky proudu. Španělé si navíc díky hospodářskému boomu posledních let mohou dovolit víc klimatizačních jednotek, ledniček a dalších spotřebičů.
Podobné je to s vodou. Turisté ve Španělsku spotřebují téměř dvakrát více vody na den než Španělé. V posledních pěti letech tak spotřeba hlavně kvůli turistice stoupla o třicet procent.