Obchody s povolenkami mohou začít

Od včerejšího dne je již jasné, jak budou mezi podniky rozděleny povolenky na emise kysličníku uhličitého. Vláda ze tří variant schválila tu, jež byla nejvýhodnější pro chemický a rafinérský průmysl. Celkem rozdělila povolenky na emise 97,6 miliónu tun kysličníku uhličitého.
"Pro nás to byl nejlepší výsledek," řekl šéf nejvýznamnější petrochemické firmy Unipetrol Pavel Švarc. Uvedl, že podle prvních odhadů neměli žádné povolenky v budoucnu nakupovat, ale pokud jim budou přebývat, tak jen malé množství.
Rozhořčen byl naopak Josef Zbořil ze Svazu papíru a celulózy. "Pro zpracovatelský průmysl to je ta nejhorší možnost. Je to diskriminující a bude to mít ještě dohru," varoval. Podle něj se dá čekat, že řada podniků kvůli tomu podá žaloby na Ministerstvo životního prostředí. "Papírenské podniky budou muset dokonce povolenky nakupovat. V prvním letošním kvartále jsme přitom zvýšili výrobu meziročně o šest procent," říká Zbořil.

Energetici mají největší díl
Nespokojeny jsou i hutě a zpracovatelé kovů, jako je například strojírenský holding Vítkovice. "Ohrožuje to naše investiční záměry a budoucí rozvoj," řekl ředitel pro strategii Vítkovic Jaroslav Borák. Holding by potřeboval asi 350 tisíc povolenek.. Místo toho však jich bude muset asi 70 tisíc ročně nakoupit. To by při včerejší ceně 22 eur za povolenku znamenalo vynaložit na jejich nákup bezmála 50 miliónů korun. Největší podíl z rozdělovaného balíku však podle schválené varianty získají energetické podniky, které si rozdělí zhruba dvě třetiny povolenek.
Vláda loni na podzim původně navrhla rozdělit včetně rezerv povolenky na emise ve výši 107,8 miliónu tun, po jednání s Evropskou komisí však celkový objem poklesl asi o desetinu. Úřady poté znovu hledaly způsob, jak nově přerozdělit povolenky mezi jednotlivé podniky.
Příliš spokojeno s rozhodnutím vlády není ani Ministerstvo průmyslu a obchodu. "Respektujeme rozhodnutí vlády, i když jsme jednoznačně stáli za variantou, která byla založena na racionálních výpočtech," uvedl mluvčí ministerstva Ivo Mravinac. Podle něj jde spíše o politické rozhodnutí, neboť schválená varianta vyšla z jednání tripartity.
První varianta vycházela z úrovně emisí v letech 1999 až 2001 a přihlížela i k jejich loňské výši. Výhodnější byla především pro energetiku a hutě. Druhá varianta byla kompromisní a původně se jí dávala největší šance na schválení.

Cena povolenek už klesá
Odborníci většinou oceňují, že plán na rozdělení povolenek kabinet schválil. "Firmy budou alespoň vědět, kolik povolenek vlastně mají, a budou moci s nimi začít obchodovat," řekl ředitel firmy APT Group Pavel Vraštil.
Podle analytika firmy Vertis Davida Viduny bude lépe, když budou mít české firmy povolenky dříve než například polské. "Budou-li je moci prodat ještě předtím, než s nimi vstoupí na trh polské společnosti, mohly by dosáhnout lepší ceny," míní Viduna. APT Group i Vertis se specializují na poradenství a obchod s povolenkami na skleníkové plyny.
Odhaduje se, že Poláci dají do prodeje až dvaapůlkrát více povolenek než Češi, a to může snížit jejich ceny. Jestliže tuzemské podniky nabídnou ročně mezi šesti až sedmi milióny povolenek, polským firmám jich může přebývat až kolem dvaceti miliónů. V Polsku se zatím podobně jako v Česku jedná o tom, jak tyto povolenky rozdělit.
Cena povolenek přitom klesá. Ještě minulý týden byla jedna k mání za 29 eur, což je nejvyšší cena, jaké letos dosáhla. Včera se prodávala za 22 eur.
"Poptávka zejména ze západní Evropy je značná, zájemců o povolenky je hodně. Většina západoevropských firem je potřebuje," řekl Viduna.
"Větší vliv na pohyby cen povolenky má ale ropa a zemní plyn," zdůrazňuje Vraštil. Jestliže se podle něj jejich cena zvedá, zdražují se i povolenky.
"Firmy totiž více přecházejí na uhlí jako na palivo. A při spalování uhlí se vyprodukuje asi dvakrát více oxidu uhličitého než při spalování ropných produktů," dodal Vraštil.
V západní Evropě se už běžně obchoduje od loňského září a nyní se denně prodá kolem půl miliónu až milión povolenek. V Británii a Dánsku se s emisními povolenkami obchoduje již několik let. Jedna povolenka, představující jednu tunu emisí, stála začátkem roku šest eur. V květnu stála už 19 eur.

Ekonomická opatření navržená vládou
(vybraná opatření a dopady novel zákonů ze včerejšího zasedání)
Stát neprodlouží smlouvu Českému Telecomu na výhradní poskytování komunikačních služeb, ale na příští rok vypíše výběrová řízení na jednotlivé zakázky.
Cena dálnice D47 na severu Moravy se zvýší o 6,7 miliardy na 55,1 miliardy korun. Důvodem je loňská změna DPH na stavební práce.
Koncesní zákon určí pravidla financování služeb veřejného zájmu ze soukromých zdrojů (tzv. PPP) - například výstavby a provozování dálnic, škol, nemocnic nebo i věznic.
Loterijní firmy budou mít přísnější pravidla na odvod části zisku na veřejně prospěšné účely, přičemž peníze nebudou smět přelévat do svých dceřiných nadací. Zákon jim uloží i zveřejnit, kolik a kam těchto odvodů převedly.
Veřejné zakázky bude možné zadat i elektronicky.
Zavedení "evropského pasu" umožní firmám emitovat akcie, které získaly povolení v jedné zemi unie, na všech burzách EU.
Od 5. srpna mohou mít kamióny nově uváděné do provozu digitální tachografy, které dohlédnou na dodržování bezpečnostních přestávek řidičů a povolené rychlosti.
Na daních a pojistném hodlá vláda od občanů a firem vybrat proti letošku o 25 miliard korun více.
Firmy pracující s nebezpečnými látkami budou muset mít povinné pojištění proti haváriím.
Pořadatelé kulturních výstav nebudou muset platit vysoké komerční pojistky u děl zapůjčených od státu, který záruky převezme.
Zdroj: Úřad vlády, ministerstva