Vichřice měnila lesy v paseky. Rozbíjela střechy a bourala domy.

Západní Čechy - Totální polom souvislého pásu lesa u Oloví způsobila větrná smršť, která Sokolovsko zastihla v noci z pátku na sobotu. Lidé devastaci vzrostlých stromů přirovnávají k přírodní katastrofě ve slovenských Tatrách. Kde původně stály statné jehličnany, je nyní paseka. Přelámané a vyvrácené stromy napadaly na vozovku a vytvořily tak nepřekonatelnou hradbu o délce několika stovek metrů. Záchranářům se podařilo silnici zprůjezdnit až v ranních hodinách.

Podobná situace byla i na Chebsku a Karlovarsku. Méně vichřice řádila v Plzeňském kraji, ale i ten se potýká s vyvrácenými a polámanými stromy. Správa Lesů České republiky škody nepřetržitě sčítá. Už v sobotu však bylo jasné, že větrná smršť v lesích poničila tisíce kubíků dřeva.

"Na Sokolovsku se vichřice podobných rozměrů pravidelně objevuje jednou za deset až patnáct let. V roce 1991 lehlo prakticky celé "plato" lesa," řekl Josef Kubát z lesní správy v Kraslicích.

"Dřevo musíme co nejdříve zpracovat, aby ho nezničili škůdci. Lesníci se ale ještě všude nedostanou," dodal Kubát.

Kdo kolem zdevastovaných lesů projížděl, zastavil anebo alespoň na okamžik přibrzdil, aby si dílo zkázy mohl prohlédnout.

"Je to obrovská škoda. Leží tady tolik krásných stromů. Vítr se zde opravdu musel přehnat neuvěřitelnou rychlostí. Vypadá to tady skutečně jako po vichřici ve slovenských Tatrách," konstatoval Ladislav Biernát z Bukovan.

Škody za desítky milionů korun vznikly na budovách i na silnicích. Vichřice poničila i elektrické vedení. Zemědělci z Karlovarska dokonce pozabíjela několik zvířat.

Spolupracovník Českého hydrometeorologického ústavu Rudolf Kovařík ze Šindelové na Sokolovsku neobyčejnost přírodního úkazu vysvětluje tím, že se bouřka dostala do příliš teplého prostoru. Rozdíl byl až dvacetistupňový.

"Česká kotlina byla nahřátá na 35 stupňů. To také způsobilo, že bouřka měla mnoho efektů," vysvětlil meteorolog.