Lidé nechtějí drahý plyn, stát opět nabízí úlevy

Státu a radnicím se nedaří přesvědčit obyvatele malých obcí, aby začali topit ekologicky šetrnějším plynem. Kvůli vzrůstající ceně tohoto paliva si mnozí lidé topí raději levnějším, i když "špinavějším" uhlím či dřevem.
Státní fond životního prostředí se proto po dvou letech znovu rozhodl, že ještě více změkčí podmínky, za nichž dotoval plynofikaci obcí. Až stovkám radnic hrozí, že budou muset vrátit stovky miliónů korun, protože se na plynové potrubí nepřipojil dostatečný počet domácností. Na podzim se navíc bude plyn znovu zdražovat.

Mírnější dotace
"Snažíme se vyjít vstříc obcím, které nedokázaly splnit ani mírnější ekologický limit," vysvětluje rozhodnutí fondu mluvčí Pavel Košek. Dodal, že radnice zároveň mohou požádat o prodloužení lhůty, dokdy se musí k plynu připojit dostatečný počet domácností.
Kolika obcím zmírnění dotačních podmínek pomůže, fond přesně vyčísleno nemá. Stát poprvé ulevil radnicím na konci roku 2003, kdy přestal trvat na tom, aby si plyn nechalo zavést minimálně devadesát procent domů. Stačilo, když se připojí aspoň polovina domácností.
Teď fond přišel s novými pravidly: zrušil padesátiprocentní hranici a zavedl speciální stupnici, podle níž si radnice snadno zjistí, kolik peněz budou muset vrátit. Pokud si v obci nechá zavést plyn dvacet procent domů, vrátí radnice osmdesát procent dotace. Bude-li to sedmdesát procent domácností, na účet fondu poputuje deset procent peněz. Celou částku radnice vrátí, pokud se připojí méně než deset procent domů.

Plyn připraví obec o les
"Čím méně peněz budeme muset vrátit, tím samozřejmě lépe," říká Vilém Meiser, místostarosta Březové u Sokolova, které hrozilo, že bude muset vrátit miliónovou dotaci, protože se jí nedaří získat více než polovinu domácností.
Patnáct obcí je na tom ještě hůře. Začaly s plynofikací dříve a na měkčí podmínky Státního fondu životního prostředí nemají nárok. Lesná na Vysočině například musí prodat les, aby mohla vrátit 1,3 miliónu korun. Milióny korun bude muset vrátit i Malý Bor u Horažďovic nebo Rynoltice na Liberecku.
Fond ovšem odmítá, že by plynofikace nesplnila svůj účel. Vypočítal, že díky miliardovým investicím se do ovzduší vypouští o téměř 630 tisíc tun méně síry, dusíku a dalších škodlivin. Na plyn je napojena většina obcí, plynofikovány nejsou převážně menší vsi.
Jenže právě v malých obcích může malý počet plynových přípojek opět "zahustit" ovzduší. Mnozí lidé navíc spalují uhlí či dřevo ve starých, neekologických kotlích.
Podle náměstka Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslava Šantrocha je to už poznat - ve vesnicích se zvyšují koncentrace především malých částic prachu. Třeba v severozápadních Čechách, kde je uhlí relativně levné.
"Topení plynem by mě vyšlo na dvacet tisíc korun. Když topím dřívím a uhlím, tak jen sedm tisíc," řekl v MF Dnes Petr Kučera, obyvatel Březové u Sokolova.

Drahý plyn vydělává jiným
Kvůli dlouhodobému zvyšování cen plynu se například na Vysočině zvýšil zájem o palivové dříví oproti loňsku až trojnásobně. Uhelné sklady v Hradci Králové vypozorovaly, že lidé si kupují uhlí či dřevo a topí si jimi na počátku a konci zimy. Když uhodí větší mrazy, pustí si plynový kotel nebo si topí elektřinou.
Na zdražování plynu by mohli vydělat prodejci alternativních zdrojů, třeba tepelných čerpadel. "Především mladší lidé se budou více rozhodovat pro domy s alternativními způsoby vytápění," řekl ČTK šéfredaktor časopisu Alternativní energie Zdeněk Kučera.

Jak se v Česku zaváděl plyn
tisícE obcí a kotelen
Plynofikace začala v devadesátých letech. Nyní už Státní fond životního prostředí nové dotace nedává. Plyn se zavedl do téměř pěti tisíc obcí a kotelen.
Miliardy v ovzduší
Fond vynaložil na ochranu ovzduší téměř 17 miliard korun. Kromě plynofikace podporoval například ekologickou likvidaci freonů.
Neúspěšné přímotopy
Neúspěchem skončila podpora přímotopů, na jejichž montování stát vynaložil milióny korun. Lidé pak na drahou elektřinu neměli peníze a topení odmítli používat.