Na změny počasí je možné se jen připravit

Povodně, které zasáhly Českou republiku v roce 2002, vyvolaly debatu o tom, zda už se i Češi stali obětí změny klimatu a jakým způsobem k ní sami přispěli. Vědci nejsou zajedno v tom, jaký podíl má na klimatických změnách skleníkový efekt a vypouštění ozónových plynů do ovzduší. Na čem se ale shodnou? Na tom, že změny nastávají. "Extrémní výkyvy počasí budou častější," říkal tehdy klimatolog Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu.

HN: Je možné vysvětlit letošní sucho v jižní Evropě a záplavy ve střední Evropě změnou klimatu?
Jednoduchá odpověď zní - ano. Pro Španělsko, Portugalsko, jižní Itálii a další oblasti jižní Evropy se dlouhodobě předpovídá zvyšování teplot, a je to umocňováno dlouhodobým vývojem změny klimatu. V letním období se pro tyto oblasti předpovídá srážkový úhrn nižší až o čtyřicet procent oproti normálu. Letošní situace tak odpovídá víceméně stavu, který se odhaduje za deset let.

HN: A srážky v Rakousku, Švýcarsku a Německu?
Pro tuto část Evropy se předpovídá větší rozmanitost počasí, obecně se dá říci, že budou častější delší dešťová období, což jsou tak týden dva. Normální déšť trvá od jednoho do dvou dnů. S klimatickou změnou se dávají do souvislosti intenzívní silné deště, které způsobily nejnovější záplavy. Takže pro střední Evropu se očekává, že budou častější i ty dlouhodobé deště a jako druhý následek ty krátké, ale silné.

HN: Nečekaně silné deště také způsobily záplavy letos v Rumunsku a Bulharsku, částečně v Chorvatsku a Bosně. I tam jde o stejný model jako ve střední Evropě?
Je to částečně spojeno se situací ve střední Evropě, ale dlouhodobé modely pro oblast severního Balkánu předpokládají spíš zvyšování teplot než vyšší srážky. Bohužel, letos se stalo něco jiného a nedával bych to do souvislosti s klimatickými změnami.

HN: Jak reálné jsou předpovědi o šíření pouště v jižní Evropě? Tento problém aktuálně trápí hlavně Španěly.
Ano, je to možné. Když v některých částech Evropy se sníží srážky o čtyřicet procent, tak se vytvářejí podmínky pro poušť. Výhledy pro tuto část Evropy také počítají s tím, že to bude mít dopad na turistický ruch. Když lze čekat teploty čtyřicet stupňů a více, pak už zřejmě nepůjde o tak atraktivní turistické oblasti.

HN: A co může člověk proti takovým změnám dělat?
Je to obtížné. Populární odpovědí je snížit emise skleníkových plynů, což říkají typičtí ochránci životního prostředí, environmentalisté. Já jsem ale toho názoru, že je sice pravděpodobné, že lidská činnost ke klimatické změně přispívá, ale není to jediná příčina. Poukazovat jen na emise a na to, že jejich snížením se vše vyřeší, mi připadá příliš populistické.
Co má smysl, je uskutečňovat adaptační opatření. Na jihozápadě Evropy je to hospodaření s vodou, jiná možnost, jak by člověk mohl s nastávající situací bojovat, mě nenapadá.
Pro střední Evropu by hlavním adaptačním opatřením měla být práce na korytech řek, na jejich čištění. Letošní deště v jižních Čechách nebyly sice tak silné jako při povodních v roce 2002, ale dopady se snížily a ještě se dají snížit plánováním, díky stavebním uzávěrám, díky čištění řek. To je cesta.