Je tohle změna podnebí? ptají se Evropané

Sucho a obrovské lesní požáry v Portugalsku a Španělsku, tři měsíce povodní v Bulharsku a Rumunsku a naposledy povodně a sesuvy půdy po dvoudenních přívalových deštích ve Švýcarsku, Rakousku a Německu. Několik desítek mrtvých, miliardové škody. Docela blízko od sebe úplně jiné druhy živelních pohrom; to je evropské počasí letošního léta.
Debaty o skleníkovém efektu, globálním oteplování a vypouštění oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů nabízejí otázky: Zahrává si člověk sám se sebou a mění svou činností počasí na Zemi? Může za letošní zblázněné počasí klimatická změna, o které vědci stále častěji mluví?
Odborníci jednoznačnou odpověď nenabízejí. Dokážou se shodnout hlavně na tom, že planeta i Evropa se oteplují. Podle klimatologa Jana Pretela z Českého hydrometeorologického ústavu mají dlouhodobě v jihozápadní Evropě teploty stoupat a ve střední Evropě má častěji a vydatněji pršet.
Experti španělského Národního meteorologického institutu odhadují, že letošní sucho a horka, jaká na Pyrenejském poloostrově nepamatují od roku 1945, se budou opakovat každých deset let. "Dnešní situace je podobná suchu v letech 1995 a 1996," uvádí zpráva španělského Národního hydrologického programu. "Sucho se ale nedá spojovat s fenoménem globální klimatické změny."
Podle španělských expertů lze obyvatele na podobné výkyvy počasí připravovat, není ale možné předvídat jejich intenzitu a dobu trvání. Španělé i Portugalci letos pociťují výrazný nedostatek vody, která je šedesát procent pod normálním stavem, i výpadky elektrického proudu kvůli vysoké spotřebě na klimatizaci - čtyřicetistupňová vedra totiž nejsou výjimkou.
A analytici začínají mluvit o tom, že takové počasí může uškodit turistice v jihozápadní Evropě, jednomu z hlavních zdrojů tamních příjmů.
Švýcarsko má naopak vody dost a podle studie vládního poradního orgánu pro otázky klimatických změn jí bude mít víc, než bude Švýcarům příjemné. "Oteplení způsobené člověkem je pravděpodobné," uvádí studie, která předpovídá v zimních měsících až třicetiprocentní nárůst srážek a také mnohem častější letní záplavy způsobené přívalovými dešti - jako v posledních dnech. "Extrémní deště se mohou objevovat častěji než dosud a škoda může přesáhnout běžné pojištění. Protože jsou ale takové události vzácné, nelze je spojovat s klimatickou změnou," píše se ve zprávě.
Vlnu nynějších záplav do souvislosti s klimatickou změnou a globálním oteplením dávají švýcarští experti jen opatrně. "Ano, souvislost tu může být, ale nejsme schopni ji nějak dokázat," řekl HN klimatolog Stefan Barder z curyšského institutu MeteoSchweiz.
Balkánské povodně jdou proti dlouhodobým modelům, které předvídají v létě méně vody a víc tepla. Rumunský Institut geografie na základě kanadského modelovacího programu soudí, že v zemi se oteplí o 2,8 až 4,9 stupně Celsia a víc bude pršet v zimě a míň v létě.
"Vodní režim se změní hlavně v horských oblastech, častější budou přívalové deště," uvádí se ve dva roky staré zprávě rumunského institutu.