Letadla mohou zmírnit svůj vliv na globální oteplování
Emise kysličníku uhličitého z leteckých motorů nejsou jediným problémem, kterým
letecká doprava ovlivňuje klimatické podmínky. Proudy vodních par a ledových
částeček, které se táhnou za proudovými letouny, nazývané contrails, vytváří
mraky nazývané meteorology cirrus. Meteorologům jsou známy od 2. světové války,
když letadla začala létat ve velkých výškách, aby se vyhnula protiletadlovém
dělostřelectvu. Tato oblaka mohou udržovat teplo vyzařující ze zemského povrchu
a přispívat tak ke globálnímu oteplování. S růstem letecké dopravy o zhruba 3,5
% ročně (přičemž mnoho mimořádných letů jsou lety ve vysokých výškách) může
podle propočtů meteorologických odborníků vliv contrails vytvářených letadly do
roku 2050 způsobit větší dopad na globální oteplování, než samotné emise CO2 z
leteckých motorů.
Emise kysličníku uhličitého z leteckých motorů nejsou jediným problémem, kterým letecká doprava ovlivňuje klimatické podmínky. Proudy vodních par a ledových částeček, které se táhnou za proudovými letouny, nazývané contrails, vytváří mraky nazývané meteorology cirrus. Meteorologům jsou známy od 2. světové války, když letadla začala létat ve velkých výškách, aby se vyhnula protiletadlovém dělostřelectvu. Tato oblaka mohou udržovat teplo vyzařující ze zemského povrchu a přispívat tak ke globálnímu oteplování. S růstem letecké dopravy o zhruba 3,5 % ročně (přičemž mnoho mimořádných letů jsou lety ve vysokých výškách) může podle propočtů meteorologických odborníků vliv contrails vytvářených letadly do roku 2050 způsobit větší dopad na globální oteplování, než samotné emise CO2 z leteckých motorů.
Dosavadní strategií proti vytváření contrails bylo snížení letové hladiny proudových strojů z výšky nad 33 tisíc stop na úroveň mezi 31 a 24 tisíci stop (v závislosti na počasí), protože v této výšce už vzduch není přesycen ledovými částicemi, takže se letadly vyvolávaná oblaka nemohou vytvářet. Nicméně ani toto řešení není ideální, protože snížením provozní výšky letecké dopravy se stroje dostávají do podmínek, v nichž jejich motory nepracují tak efektivně - to znamená v hustším vzduchu větší spotřebu paliva a tím pádem dražší provoz i větší produkci emisí CO2. Navíc dochází k zahuštění těžké letecké dopravy a ztížení letové kontroly v určitém úseku. To je podle odborníků z německého střediska German Aerospace Center v Oberpfaffenhofenu také jedním z důvodů, proč jsou letecké motory optimalizovány pro provoz ve větších výškách.
Vědecký tým zmíněného střediska proto nyní začal využívat balóny k průzkumu relativní vlhkosti atmosféry, aby ukázal, jak oblasti přesyceného vzduchu jsou jen zhruba 500 m silné a letadla by se jim mohla snadno vyhnout. Schopnost přesně určit výškové umístění těchto oblastí je zatím sice ještě omezená, ale výzkumníci se domnívají, že tato informace bude už brzy moci být sdělována pilotům přímo pomocí senzorů umístěných přímo na letadlech.
Dosavadní strategií proti vytváření contrails bylo snížení letové hladiny proudových strojů z výšky nad 33 tisíc stop na úroveň mezi 31 a 24 tisíci stop (v závislosti na počasí), protože v této výšce už vzduch není přesycen ledovými částicemi, takže se letadly vyvolávaná oblaka nemohou vytvářet. Nicméně ani toto řešení není ideální, protože snížením provozní výšky letecké dopravy se stroje dostávají do podmínek, v nichž jejich motory nepracují tak efektivně - to znamená v hustším vzduchu větší spotřebu paliva a tím pádem dražší provoz i větší produkci emisí CO2. Navíc dochází k zahuštění těžké letecké dopravy a ztížení letové kontroly v určitém úseku. To je podle odborníků z německého střediska German Aerospace Center v Oberpfaffenhofenu také jedním z důvodů, proč jsou letecké motory optimalizovány pro provoz ve větších výškách.
Vědecký tým zmíněného střediska proto nyní začal využívat balóny k průzkumu relativní vlhkosti atmosféry, aby ukázal, jak oblasti přesyceného vzduchu jsou jen zhruba 500 m silné a letadla by se jim mohla snadno vyhnout. Schopnost přesně určit výškové umístění těchto oblastí je zatím sice ještě omezená, ale výzkumníci se domnívají, že tato informace bude už brzy moci být sdělována pilotům přímo pomocí senzorů umístěných přímo na letadlech.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích