"Královna nebes" má mít následníky

Dobu, kdy budou oblohu křižovat elegantní superrychlé "děti" proslulého Concordu, si umí představit řada firem. Kromě Japonska, které nyní testuje model obřího nadzvukového letounu, má konkrétní plány i evropský Airbus. Štafetu po "královně nebes", jak Concordu přezdívali jeho stvořitelé, by chtěl převzít letounem, který pojme 250 pasažérů a vzdálenost mezi Londýnem a New Yorkem zkrátí na jednu hodinu.
Concordu tato cesta trvala přes tři hodiny. Stejně jako Japonci Airbus počítá s tím, že jeho letoun poletí rychlostí Mach 2, tedy dvakrát rychleji než zvuk. Tato nová generace nadzvukových letadel by měla mít i delší dolet než Concorde. Výrobci však budou muset čelit stejným problémům, které nakonec vedly k poslední cestě Concordů do muzeí - vysokým nákladům a spotřebě paliva, obrovské hlučnosti, s jakou stroje překonávají bariéru zvuku, a nejistým vyhlídkám v rozvoji letecké dopravy.
Airbus se také zúčastnil evropské studie, která se zabývala ekologickými dopady letů ve stratosféře, kde se budou nadzvukové letouny pohybovat. Oproti nižším vrstvám atmosféry je stratosféra daleko sušší a vypouštění emisí z letadel může výrazně přispět k vytváření skleníkových plynů. Airbus však rizika nevidí tak tragicky - budou údajně menší než u "normálních" letadel. Přesto už Concorde musel čelit řadě ostrých protestů ekologů a řada organizací dnes usiluje o to, aby byly emise z letadel zařazeny do plnění kjótského protokolu.
Vlastní průzkumy Airbusu ukazují, že do roku 2050 by až 20 procent letecké přepravy mohly obstarávat právě nadzvukové stroje. První z nich by měly vzlétnout okolo roku 2015. "Od roku 2025 bude trh s nadzvukovým cestováním růst velmi rychle," tvrdí podle serveru The Times Corinne Maziryová z výzkumného týmu Airbusu.
K podobným závěrům zřejmě dospěly i americké koncerny Lockheed Martin, Northrop Gruman a Gulfstream, francouzský Dassault nebo ruský Suchoj - všechny už mají plány na vývoj nadzvukových komerčních strojů.
Zatím však jde skutečně jen o plány do poměrně vzdálené budoucnosti. Firmy hlídají signály, které jim napoví, kudy se bude ubírat vývoj trhu. A čekají také na nové technologie, jichž by mohly využít, aby předešly miliardovým ztrátám, které nakonec položily Concorde.
"Konkrétní design nového letounu zatím nehledáme," komentoval vývoj mluvčí Airbusu Howard Berry pro Bristol Evening Post.
Analytici poukazují i na to, že se výzkum ubírá mnoha různými směry. Japonci například už úspěšně otestovali motor letounu, který by měl dosáhnout rychlosti Mach 5,5. Jaké parametry bude mít první následník Concordu za deset až patnáct let, se proto podle nich dá velmi těžko odhadnout.

Concorde v datech
11. 12. 1967 byl ve francouzském Toulouse veřejnosti představen první prototyp Concordu, na jehož vývoji se podílely Francie a Velká Británie.
2. 3. 1969 Concorde 001 poprvé odstartoval svůj zkušební let z francouzského Toulouse, první britský prototyp 002 vzletěl z Bristolského Flintonu o měsíc později.
1. 9. 1969 Concorde poprvé letěl nadzvukovou rychlostí.
26. 9. 1973 se uskutečnil premiérový nonstop přelet nad Atlantikem.
17. 6. 1974 se Concordu podařilo přeletět Atlantik tam a zpět v jednom dni.
21. 1. 1976 cestující nastoupili k prvnímu komerčnímu letu z Londýna do Bahrajnu.
22. 11. 1977 BA a Air France zahájily pravidelné linky do New Yorku, americké úřady Concorde ostře sledovaly kvůli hluku.
8. 11. 1986 zvládl Concorde první let kolem světa za 29 hodin a 59 minut.
7. 2. 1996 ukázal Concorde, co umí - vzdálenost mezi Londýnem a New Yorkem Concorde přeletěl za rekordní dvě hodiny, 52 minut a 59 vteřin.
25. 6. 2000 byl černým dnem Concordu. Tragická havárie krátce po startu z pařížského letiště stála životy 113 lidí.
10. 4. 2000 BA a Air France oznamují ukončení provozu Concordů z důvodu nerentability a poklesu zájmu bohatých zákazníků o létání.
31. 5. 2003 letěl stroj Air France naposledy z New Yorku do Paříže.
24. 9. 2003 se z New Yorku do Londýna uskutečnil poslední komerční let Concordu v historii.