Škodlivé emise rostou, planeta je ohrožena
Zvláštní agentura OSN pro ochranu atmosféry přišla s varující zprávou:
emise takzvaných skleníkových plynů , hlavních viníků globálního
oteplování planety, dramaticky porostou. A to ve chvíli, kdy se většina
vyspělých států světa zavazuje k tomu, že jejich produkci omezí.
Kjótský protokol, nejvýznamnější z aktivit pokoušejících se něco udělat se
zmíněnými emisemi, platí devět měsíců. Počítá s tím, že oxidu uhličitého v roce
2012 bude v ovzduší o 5,2 procenta méně než v roce 1990. Realita však vypadá
přesně opačně.
Průmyslové země vypustí už kolem roku 2010 do ovzduší o 11 procent tohoto
škodlivého plynu víc než v roce 1990. O dva roky později, tedy v době, kdy
má vypršet platnost Kjótského protokolu, se bude do ovzduší vypouštět bezmála
o pětinu oxidu uhličitého víc.
Zvláštní agentura OSN pro ochranu atmosféry přišla s varující zprávou: emise takzvaných skleníkových plynů , hlavních viníků globálního oteplování planety, dramaticky porostou. A to ve chvíli, kdy se většina vyspělých států světa zavazuje k tomu, že jejich produkci omezí.
Kjótský protokol, nejvýznamnější z aktivit pokoušejících se něco udělat se zmíněnými emisemi, platí devět měsíců. Počítá s tím, že oxidu uhličitého v roce 2012 bude v ovzduší o 5,2 procenta méně než v roce 1990. Realita však vypadá přesně opačně.
Průmyslové země vypustí už kolem roku 2010 do ovzduší o 11 procent tohoto škodlivého plynu víc než v roce 1990. O dva roky později, tedy v době, kdy má vypršet platnost Kjótského protokolu, se bude do ovzduší vypouštět bezmála o pětinu oxidu uhličitého víc.
Noví i staronoví viníci
Odborníci agentury Organizace spojených národů pro ochranu atmosféry do svých výpočtů zahrnuli všechny největší znečišťovatele - tedy nejen ty, kteří uznávají Kjótský protokol. Za prudký nárůst emisí přitom nemohou jen Spojené státy, které protokol neratifikovaly. Nesou sice odpovědnost za pětinu objemu emisí skleníkových plynů , avšak větší hrozbu představují rozvíjející se ekonomiky. Nejvíc Čína, ale i další.
Nepomůže proto ani další fakt uváděný agenturou. Velká skupina zemí s relativně rozvinutou ekonomikou snížila emise plynů o téměř šest procent. To však jen díky tomu, že se v bývalých socialistických zemích zhroutila značná část těžkého průmyslu. Zavíraly se konkurenceneschopné, přitom energeticky náročné provozy. "Důvod k velké radosti to není. Nedosáhlo se toho přechodem na úsporné technologie, prostě se zavíralo, což si vynutily jiné příčiny, nikoli potřeba ochrany klimatu ," shrnul spoluautor zprávy a šéf sekretariátu agentury OSN Richard Kinley.
Jeho tvrzení dokládá i další nové zjištění expertů. Od roku 2003 objem emisí opět stoupá i v transformujících se ekonomikách.
Nové varující údaje přicházejí zhruba týden před začátkem bilanční konference v Montrealu, která zhodnotí plnění Kjótského protokolu. Především jsou však špatnou zprávou pro celou Zemi.
Hurikány, záplavy, tající led
To, že oteplování planety souvisí s takzvaným skleníkovým efektem, na jehož vzniku má hlavní podíl právě oxid uhličitý, považuje za prokázané stále více odborníků, nejen těch, kteří pracují pro OSN.
"Přestaňme se hádat, co je čeho příčinou, a zkusme to, co je v našich silách. Prostě hledejme cesty, jak omezit emise škodlivin ," řekl Klaus Töpfer, který je při Organizaci spojených národů odpovědný za ochranu životního prostředí .
"Těžko můžeme chtít pro rozvojových zemích, aby snižovaly emise skleníkových plynů a investovaly do drahých náhradních technologií, když se této povinnosti vyhýbají průmyslové státy," doplnil Töpfer.
Kjótský protokol, nejvýznamnější z aktivit pokoušejících se něco udělat se zmíněnými emisemi, platí devět měsíců. Počítá s tím, že oxidu uhličitého v roce 2012 bude v ovzduší o 5,2 procenta méně než v roce 1990. Realita však vypadá přesně opačně.
Průmyslové země vypustí už kolem roku 2010 do ovzduší o 11 procent tohoto škodlivého plynu víc než v roce 1990. O dva roky později, tedy v době, kdy má vypršet platnost Kjótského protokolu, se bude do ovzduší vypouštět bezmála o pětinu oxidu uhličitého víc.
Noví i staronoví viníci
Odborníci agentury Organizace spojených národů pro ochranu atmosféry do svých výpočtů zahrnuli všechny největší znečišťovatele - tedy nejen ty, kteří uznávají Kjótský protokol. Za prudký nárůst emisí přitom nemohou jen Spojené státy, které protokol neratifikovaly. Nesou sice odpovědnost za pětinu objemu emisí skleníkových plynů , avšak větší hrozbu představují rozvíjející se ekonomiky. Nejvíc Čína, ale i další.
Nepomůže proto ani další fakt uváděný agenturou. Velká skupina zemí s relativně rozvinutou ekonomikou snížila emise plynů o téměř šest procent. To však jen díky tomu, že se v bývalých socialistických zemích zhroutila značná část těžkého průmyslu. Zavíraly se konkurenceneschopné, přitom energeticky náročné provozy. "Důvod k velké radosti to není. Nedosáhlo se toho přechodem na úsporné technologie, prostě se zavíralo, což si vynutily jiné příčiny, nikoli potřeba ochrany klimatu ," shrnul spoluautor zprávy a šéf sekretariátu agentury OSN Richard Kinley.
Jeho tvrzení dokládá i další nové zjištění expertů. Od roku 2003 objem emisí opět stoupá i v transformujících se ekonomikách.
Nové varující údaje přicházejí zhruba týden před začátkem bilanční konference v Montrealu, která zhodnotí plnění Kjótského protokolu. Především jsou však špatnou zprávou pro celou Zemi.
Hurikány, záplavy, tající led
To, že oteplování planety souvisí s takzvaným skleníkovým efektem, na jehož vzniku má hlavní podíl právě oxid uhličitý, považuje za prokázané stále více odborníků, nejen těch, kteří pracují pro OSN.
"Přestaňme se hádat, co je čeho příčinou, a zkusme to, co je v našich silách. Prostě hledejme cesty, jak omezit emise škodlivin ," řekl Klaus Töpfer, který je při Organizaci spojených národů odpovědný za ochranu životního prostředí .
"Těžko můžeme chtít pro rozvojových zemích, aby snižovaly emise skleníkových plynů a investovaly do drahých náhradních technologií, když se této povinnosti vyhýbají průmyslové státy," doplnil Töpfer.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
