Kvůli tání může zmizet Golfský proud

V Alpách ustupují ledovce, v Grónsku mizí lední medvědi. U břehů Papuy-Nové Guineje moře zaplavuje korálové atoly, na Sibiři ubývá tundry. O tom, že člověk negativním způsobem ovlivňuje přírodu, nikdo nepochybuje, odborníci se pouze přou o to, co je hlavní příčinou globálního oteplování, které má tyto jevy na svědomí.
Na celosvětovém summitu, jenž včera začal v kanadském Montrealu, se budou zástupci 190 zemí snažit najít shodu alespoň v tom, jak proces postupného oteplování planety zpomalit. A také jak omezit emise skleníkových plynů, které za nezadržitelným nárůstem teplot stojí podle mnoha vědců v prvé řadě.
"Nechci šířit paniku. Stále ale plně nechápeme, jak systém klimatických změn funguje," řekl agentuře Reuters profesor Stefan Rahmstorf, oceánolog z východoněmecké Postupimi. Ten upozorňuje mimo jiné na skutečnost, že globální oteplování a s ním spojené tání ledovců může jednoho dne zpomalit či dokonce zastavit Golfský proud a přivodit tak zásadní změny podnebí v Evropě.

Potápějící se ostrovy
O tom, jak rychlé podnební změny nastávají v Arktidě, svědčí pravidelná měření prováděná na ledovci Helmheim na jihozápadě Grónska, který od roku 2001 ustoupil o více než sedm kilometrů. V moři zmizí každým rokem padesát kubických kilometrů grónského ledu.. Každoročně se tak v důsledku tání ledovců v polárních oblastech zvýší hladina světových moří o dva milimetry.
Do konce tohoto století může tento údaj činit centimetry, podle některých expertů ale i jeden metr. Pokud by ledová přikrývka v Arktidě v příštích stoletích roztála úplně, zvedla by se hladina moří o sedm metrů. Pod vodou by tak zmizela část Nizozemska a rozsáhlé pobřežní oblasti Německa.
Katastrofickým scénářům jejich odpůrci příliš nevěří, už v roce 1999 ale zmizely v moři dva atoly tvořící součást Carteretových ostrovů ležících východně od pobřeží Papuy-Nové Guineje. Dvě tisícovky obyvatel zbývajících atolů budou v příštích letech přesídleny na nedaleký ostrov Bougainville.
Podobně ohroženy jsou také Maledivy v Indickém oceánu či ostrovní státy Kiribati a Tuvalu v jižním Pacifiku, které se rozkládají pouhých několik metrů nad hladinou moře.
"Je to pro nás otázka přežití. Když se potopí náš ostrov, potopíme se všichni, říká prezident Kiribatské republiky Anote Tong. Tuvalský premiér Maatia Toafa je přesvědčen, že jeho ostrovy zaplaví moře z části už za padesát let.

Miliardy tun zplodin
Účastníci summitu v Montrealu budou do 9. prosince, kdy schůzka končí, usilovat především o jednu věc: jak přimět Spojené státy, aby opětovně přistoupily ke Kjótskému protokolu, na jehož základě mají průmyslově rozvinuté země do roku 2012 omezit emise CO2 a dalších skleníkových plynů oproti stavu z roku 1990 o 5,2 procenta.
Prezident George Bush, který od protokolu ustoupil před čtyřmi lety, tvrdí, že podmínky spojené se snižováním emisí vážně ohrožují hospodářský růst v USA. Bílý dům trvá na tom, že by měly být nově definovány a že by měly platit také pro rozvojové země. Důraz by měl být podle Washingtonu kladen především na zavádění nových technologií snižujících emise. Škodlivin vypustí Spojené státy do ovzduší každoročně sedm miliard tun.

V teple se daří mikrobům
"Ochránci životního prostředí jsou frustrovaní. Všechny klimatické modely totiž ukazují, že oteplování planety je jen velmi pozvolné a člověk se mu vždy bude schopen přizpůsobit," tvrdí profesor Fred Singer, klimatolog z Univerzity George Masona ve státě Virginia.
Nedávná studie Světového centra pro radiaci ve švýcarském Davosu zase přichází s teorií, že za globálním oteplováním nestojí zplodiny z elektráren spalujících fosilní paliva a výfuky aut, nýbrž zvyšující se obsah vodních par v atmosféře Země.
Na celosvětové dopady skleníkového efektu upozornila v jiné studii zveřejněné v časopise Nature také Světová zdravotnická organizace (WHO). Nárůst teplot může zejména v rozvojových zemích podpořit šíření epidemií jako je horečka dengue či malárie, neboť v teple se dobře daří mikrobům.
Epidemii úplavice v Peru z roku 2000 spojuje WHO s nárůstem teplot vyvolaných klimatickým fenoménem El Niňo postihujícím pravidelně Jižní Ameriku.

Vliv globálního oteplování
Každým rokem stoupá obsah kysličníku uhličitého ve vzduchu o 0,5 procent.
Průměrná teplota v Arktidě stoupá za dekádu o 0,5 stupňů Celsia.
Každým rokem se v důsledku tání ledovců hladina moří zvedá o 2 mm.
Do konce tohoto století se hladina oceánů může zvednout o 9 - 88 cm.
V Tichém oceánu zmizely pod hladinou první atoly.
Od roku 1970 zmizelo 15 % arktické tundry.
Grónský ledovec Helheim se za poslední čtyři roky zkrátil o sedm kilometrů.
V roce 2025 mají alpské ledovce obsahovat polovinu své hmoty ve srovnání s rokem 1970.
Sněhový příkrov na Kilimandžáru má zmizet do roku 2015.
Vědci varují, že příliv chladných vod do Atlantického oceánu může zpomalit Golfský proud.
Nejvíce emisí vypouští do atmosféry Spojené státy, v roce 2003 to bylo téměř sedm miliard tun, v Evropě je to Německo s jednou miliardou tun.
Zdroj: EEA, Reuters