Urban nechce obce trestat za nesplnění podmínek pro plynofikaci, Ambrozek ano

PRAHA - Obce, které nesplnily podmínky pro plynofikaci, možná nebudou muset vracet dotace a platit pokuty.

Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD) včera ve sněmovně slíbil, že se o to zasadí. Ta si totiž na žádost Františka Beneše (KSČM) vyžádala informaci o problematice plynofikace malých obcí.

Sněmovna včera po dosti bouřlivé diskusi přijala usnesení navržené Benešem, podle kterého má vláda sněmovnu každoročně informovat o splácení dluhu vzniklého plynofikací obcí.

Obce podle nynějších podmínek musí vrátit peníze, pokud se jim nepodaří sehnat dostatek zájemců o plyn - což dnes už není 50 procent obyvatel, ale podpora je odstupňovaná už od 10 procent přípojek. Zájem občanů o plynofikaci však klesá kvůli zdražování plynu. Navíc se jeho cena od ledna, a patrně i dubna, dále zvýší. Letos plyn pro domácnosti zdražil už třikrát. Celkově v porovnání s podzimními cenami loňského roku uživatelé platí v průměru o 21 procent více. Za to obce podle Urbana nemohou, proto by tím neměly ani trpět. Vláda však není v názoru jednotná. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) totiž prosazuje, aby obce, které podmínky nesplnily, alespoň část dotací vrátily. Kvůli zdražování plynu výrazně stoupá prodej uhlí a dřeva, zhoršuje se životní prostředí.

František Beneš zdůraznil, že když obce zahajovaly v 90. letech plynofikaci, cítili mnozí, že dělají pro obec to nejlepší. Zájem občanů byl obrovský. Státní dotace na náhradu uhlí zemním plynem tehdy nabídly ekologické vytápění za přijatelnou cenu. Dnes ale víme, že lidé byli vmanipulováni do ekonomické pasti, prohlásil. V době, kdy tyto zásady stát prosazoval, byla cena plynu přijatelná a nikdo neřekl, že jeho cena se bude zvyšovat způsobem a tempem, ze kterého mnoho starostů dnes bolí hlava.

Pokud se problém nepodaří vyřešit, tak jsem zvědav, jestli se dostaneme k řešení nějakého centrálního nebo generálního krachu malých obcí, a jakým způsobem tyto náklady (které samozřejmě celé společnosti vzniknou, protože obec jaksi zkrachovat nemůže, ta tam je, pořád tam existuje) vyřešíme. Pokud je teď nevyřešíme v souvislosti s plynofikací, budou tyto náklady ještě daleko celospolečensky vyšší, než byly dosud, doplnil ho předseda klubu KSČM Pavel Kováčik.

Je přesvědčen o tom, že sněmovna i vláda by v budoucnu měly věnovat větší pozornost i ostatním problémům financování malých a středních obcí. Jiřina Fialová (KSČM) orodovala za všechny starosty malých obcí, v letech 1998 až 2002 byla starostkou obce s 850 obyvateli, která se také rozhodla pro plynofikaci a dostala dotaci. Mezitím cena plynu rostla. Řada lidí si dala zavést pouze plyn na vaření, ale ne na vytápění. Co jsme jim mohli říkat jako představitelé obce, když plyn šel nahoru a my jsme jim nemohli nijak připlatit, protože jsme nevěděli, zda nebudeme muset část dotace vracet a navíc jsme spláceli úvěr, uvedla.