Montreal nebyl neúspěšný
Emise skleníkových plynů ve světě rostou ročně víc než o jedno procento. Potíž
je v tom, že mnohé státy jsou ochotny rokovat o tom pouze na konferencích.
Emise skleníkových plynů ve světě rostou ročně víc než o jedno procento. Potíž je v tom, že mnohé státy jsou ochotny rokovat o tom pouze na konferencích.
Očekávat, že státy, které se nechtějí připojit ani ke Kjótskému protokolu, natož k připravované nové etapě tzv. post-Kjóta, změní naráz názor a pustí se s vervou do snižování emisí skleníkových plynů, by nebylo realistické. Proto je důležitým výsledkem ekologické konference OSN, která skončila za účasti 190 zemí před pár dny v Montrealu, pouhá ochota o klimatických změnách dál jednat.
Účastníci konference se na nových celosvětových rozhovorech již domluvili. Na tuto dohodu přistoupili i Američané, kteří se zatím do kjótského procesu snižování emisí zatahovat příliš nenechali. Mají však své podmínky, např. nechtějí, aby rozhovory vyústily do přijímání společných závazků. Jejich požadavkem je mnohost přístupů: závěrečný dokument z Montrealu tuto mnohost uznává. USA na snižování emisí formou Kjóta moc nesázejí - jejich snahou je vývoj nových, ekologičtějších technologií, což je ale i cíl celého procesu nastartovaného Kjótem. Velkým tématem je dnes v USA využití vodíku jako paliva a zdroje energie.
Jednání o tom, jak budou státy snižovat emise skleníkových plynů po roce 2012, který je hranicí působnosti Kjótského protokolu, však v Montrealu skutečně nepokročila. Nepomohla snaha evropských zelených stran, které poslaly do Montrealu deklaraci, zdůrazňující nutnost vytvořit jasný rozvrh vyjednávání o klimatických závazcích po skončení prvního období podle Kjótského protokolu. Mělo by být ukončeno do roku 2008, zahrnuty by měly být i emise z mezinárodních letů a plaveb.
Kjótský protokol je platný od letošního února po ratifikaci Ruskem. Chyběla mu však řada pravidel pro omezování emisí v jeho rámci. Ta nyní delegáti konference v Montrealu schválili, takže protokol už je plně funkční. A Evropská unie se opět jako první skupina států chystá na další etapu. Ministři životního prostředí v EU prosazují snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 15 až 30 procent ve srovnání s rokem 1990.
AUTOR: Milena Geussová
Očekávat, že státy, které se nechtějí připojit ani ke Kjótskému protokolu, natož k připravované nové etapě tzv. post-Kjóta, změní naráz názor a pustí se s vervou do snižování emisí skleníkových plynů, by nebylo realistické. Proto je důležitým výsledkem ekologické konference OSN, která skončila za účasti 190 zemí před pár dny v Montrealu, pouhá ochota o klimatických změnách dál jednat.
Účastníci konference se na nových celosvětových rozhovorech již domluvili. Na tuto dohodu přistoupili i Američané, kteří se zatím do kjótského procesu snižování emisí zatahovat příliš nenechali. Mají však své podmínky, např. nechtějí, aby rozhovory vyústily do přijímání společných závazků. Jejich požadavkem je mnohost přístupů: závěrečný dokument z Montrealu tuto mnohost uznává. USA na snižování emisí formou Kjóta moc nesázejí - jejich snahou je vývoj nových, ekologičtějších technologií, což je ale i cíl celého procesu nastartovaného Kjótem. Velkým tématem je dnes v USA využití vodíku jako paliva a zdroje energie.
Jednání o tom, jak budou státy snižovat emise skleníkových plynů po roce 2012, který je hranicí působnosti Kjótského protokolu, však v Montrealu skutečně nepokročila. Nepomohla snaha evropských zelených stran, které poslaly do Montrealu deklaraci, zdůrazňující nutnost vytvořit jasný rozvrh vyjednávání o klimatických závazcích po skončení prvního období podle Kjótského protokolu. Mělo by být ukončeno do roku 2008, zahrnuty by měly být i emise z mezinárodních letů a plaveb.
Kjótský protokol je platný od letošního února po ratifikaci Ruskem. Chyběla mu však řada pravidel pro omezování emisí v jeho rámci. Ta nyní delegáti konference v Montrealu schválili, takže protokol už je plně funkční. A Evropská unie se opět jako první skupina států chystá na další etapu. Ministři životního prostředí v EU prosazují snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 15 až 30 procent ve srovnání s rokem 1990.
AUTOR: Milena Geussová
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
