Austrálie chce ukládat oxid uhličitý pod zem
Je to hýčkané dítě australské vlády. Pokusný projekt na uskladnění oxidu
uhličitého v podzemí má dokázat účinnost nových technologií v boji proti
klimatickým změnám způsobovaným skleníkovými plyny.
Kabinet o něm informoval v předvečer první schůzky Asijsko-tichomořského
partnerství pro čistý rozvoj a klima, která začala včera v Sydney. A nedlouho
poté, co meteorologové sdělili, že loňský rok byl v Austrálii nejteplejší od
roku 1910, kdy se teploty začaly systematicky zaznamenávat.
Souvislost s globálním oteplováním se v očích veřejnosti vnucuje, a tak roste i
tlak na vládu, aby něco proti němu dělala.
"Mohlo by to přinést dlouhodobé řešení problému skleníkových plynů," řekl
australský ministr průmyslu Ian Macfarlane o projektu, který se má začít
realizovat již letos.
"Zatímco Bobové Brownové (vůdce australské strany Zelených) světa prosazují nové
daně, vyšší ceny elektřiny a uzavření našeho sektoru přírodních zdrojů,
australský průmysl hledá pozitivní a dlouhodobé technologické řešení výzvy
představované skleníkovými plyny," uvedl Macfarlane.
Plán za 23 miliónů dolarů částečně financují společnosti jako Chevron, Xstrata a
Rio Tinto. Oxid uhličitý se má nedaleko továrny Chevronu v Otway Ranges na
západě Austrálie oddělovat od směsi plynů, několikakilometrovým potrubím se má
přepravovat do podzemních prostor, kde bylo dříve naleziště zemního plynu.
Podzemní dutiny, ležící dva kilometry pod povrchem Země, mají ročně pojmout
kolem 100 tisíc tun oxidu uhličitého. Získávání oxidu uhličitého ze směsi plynů
v elektrárně se má simulovat jeho čerpáním z přirozeného zdroje plynů.
Uskladněný plyn má monitorovat 40 badatelů.
Podle asijsko-tichomořského partnerství jsou takovéto projekty cestou, jak
omezit emise a přitom nebrzdit ekonomický růst, který v mnoha zemích mimo jiné
závisí na uhlí.
Uhlí patří k "nejšpinavějším" fosilním palivům, a přesto jeho spotřeba v
příštích desetiletích pravděpodobně poroste. Je ho totiž dost a je levné.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) očekává mezi roky 2000 a 2020
třiačtyřicetiprocentní nárůst v jeho celosvětové spotřebě. Pro produkci
skleníkových plynů to nevěstí nic dobrého.
Čtyři ze šesti zemí sdružených v asijsko-tichomořském partnerství jsou na uhlí
silně závislé a omezovat jeho spotřebu nehodlají. Austrálie vyrábí 77 procent
své elektřiny právě spalováním uhlí a vláda si od projektu v Otway Range
slibuje, že to tak bude moci být i nadále.
"Tomu se říká pokrok," řekl o nové technologii australský ministr MacFarlane.
Nezávislí odborníci ale nejsou tak nadšení. Australský ústav pro analýzu
politiky upozornil na to, že nová technologie není ještě zralá, že je drahá a že
poblíž elektráren nejsou vhodná úložiště oxidu uhličitého. Vědci odhadli, že
technologie by zdvojnásobila cenu elektřiny.
Je to hýčkané dítě australské vlády. Pokusný projekt na uskladnění oxidu uhličitého v podzemí má dokázat účinnost nových technologií v boji proti klimatickým změnám způsobovaným skleníkovými plyny.
Kabinet o něm informoval v předvečer první schůzky Asijsko-tichomořského partnerství pro čistý rozvoj a klima, která začala včera v Sydney. A nedlouho poté, co meteorologové sdělili, že loňský rok byl v Austrálii nejteplejší od roku 1910, kdy se teploty začaly systematicky zaznamenávat.
Souvislost s globálním oteplováním se v očích veřejnosti vnucuje, a tak roste i tlak na vládu, aby něco proti němu dělala.
"Mohlo by to přinést dlouhodobé řešení problému skleníkových plynů," řekl australský ministr průmyslu Ian Macfarlane o projektu, který se má začít realizovat již letos.
"Zatímco Bobové Brownové (vůdce australské strany Zelených) světa prosazují nové daně, vyšší ceny elektřiny a uzavření našeho sektoru přírodních zdrojů, australský průmysl hledá pozitivní a dlouhodobé technologické řešení výzvy představované skleníkovými plyny," uvedl Macfarlane.
Plán za 23 miliónů dolarů částečně financují společnosti jako Chevron, Xstrata a Rio Tinto. Oxid uhličitý se má nedaleko továrny Chevronu v Otway Ranges na západě Austrálie oddělovat od směsi plynů, několikakilometrovým potrubím se má přepravovat do podzemních prostor, kde bylo dříve naleziště zemního plynu. Podzemní dutiny, ležící dva kilometry pod povrchem Země, mají ročně pojmout kolem 100 tisíc tun oxidu uhličitého. Získávání oxidu uhličitého ze směsi plynů v elektrárně se má simulovat jeho čerpáním z přirozeného zdroje plynů. Uskladněný plyn má monitorovat 40 badatelů.
Podle asijsko-tichomořského partnerství jsou takovéto projekty cestou, jak omezit emise a přitom nebrzdit ekonomický růst, který v mnoha zemích mimo jiné závisí na uhlí.
Uhlí patří k "nejšpinavějším" fosilním palivům, a přesto jeho spotřeba v příštích desetiletích pravděpodobně poroste. Je ho totiž dost a je levné. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) očekává mezi roky 2000 a 2020 třiačtyřicetiprocentní nárůst v jeho celosvětové spotřebě. Pro produkci skleníkových plynů to nevěstí nic dobrého.
Čtyři ze šesti zemí sdružených v asijsko-tichomořském partnerství jsou na uhlí silně závislé a omezovat jeho spotřebu nehodlají. Austrálie vyrábí 77 procent své elektřiny právě spalováním uhlí a vláda si od projektu v Otway Range slibuje, že to tak bude moci být i nadále.
"Tomu se říká pokrok," řekl o nové technologii australský ministr MacFarlane.
Nezávislí odborníci ale nejsou tak nadšení. Australský ústav pro analýzu politiky upozornil na to, že nová technologie není ještě zralá, že je drahá a že poblíž elektráren nejsou vhodná úložiště oxidu uhličitého. Vědci odhadli, že technologie by zdvojnásobila cenu elektřiny.
Kabinet o něm informoval v předvečer první schůzky Asijsko-tichomořského partnerství pro čistý rozvoj a klima, která začala včera v Sydney. A nedlouho poté, co meteorologové sdělili, že loňský rok byl v Austrálii nejteplejší od roku 1910, kdy se teploty začaly systematicky zaznamenávat.
Souvislost s globálním oteplováním se v očích veřejnosti vnucuje, a tak roste i tlak na vládu, aby něco proti němu dělala.
"Mohlo by to přinést dlouhodobé řešení problému skleníkových plynů," řekl australský ministr průmyslu Ian Macfarlane o projektu, který se má začít realizovat již letos.
"Zatímco Bobové Brownové (vůdce australské strany Zelených) světa prosazují nové daně, vyšší ceny elektřiny a uzavření našeho sektoru přírodních zdrojů, australský průmysl hledá pozitivní a dlouhodobé technologické řešení výzvy představované skleníkovými plyny," uvedl Macfarlane.
Plán za 23 miliónů dolarů částečně financují společnosti jako Chevron, Xstrata a Rio Tinto. Oxid uhličitý se má nedaleko továrny Chevronu v Otway Ranges na západě Austrálie oddělovat od směsi plynů, několikakilometrovým potrubím se má přepravovat do podzemních prostor, kde bylo dříve naleziště zemního plynu. Podzemní dutiny, ležící dva kilometry pod povrchem Země, mají ročně pojmout kolem 100 tisíc tun oxidu uhličitého. Získávání oxidu uhličitého ze směsi plynů v elektrárně se má simulovat jeho čerpáním z přirozeného zdroje plynů. Uskladněný plyn má monitorovat 40 badatelů.
Podle asijsko-tichomořského partnerství jsou takovéto projekty cestou, jak omezit emise a přitom nebrzdit ekonomický růst, který v mnoha zemích mimo jiné závisí na uhlí.
Uhlí patří k "nejšpinavějším" fosilním palivům, a přesto jeho spotřeba v příštích desetiletích pravděpodobně poroste. Je ho totiž dost a je levné. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) očekává mezi roky 2000 a 2020 třiačtyřicetiprocentní nárůst v jeho celosvětové spotřebě. Pro produkci skleníkových plynů to nevěstí nic dobrého.
Čtyři ze šesti zemí sdružených v asijsko-tichomořském partnerství jsou na uhlí silně závislé a omezovat jeho spotřebu nehodlají. Austrálie vyrábí 77 procent své elektřiny právě spalováním uhlí a vláda si od projektu v Otway Range slibuje, že to tak bude moci být i nadále.
"Tomu se říká pokrok," řekl o nové technologii australský ministr MacFarlane.
Nezávislí odborníci ale nejsou tak nadšení. Australský ústav pro analýzu politiky upozornil na to, že nová technologie není ještě zralá, že je drahá a že poblíž elektráren nejsou vhodná úložiště oxidu uhličitého. Vědci odhadli, že technologie by zdvojnásobila cenu elektřiny.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích