Čtvrtek, 28. března 2024

Čistější vzduch při výrobě železa díky technologii Finex

Hutnickému odvětví je nejvíce vytýkána vysoké  emise  CO2  a jiných  škodlivin.
Čistější vzduch při výrobě železa díky technologii Finex
Železo a ocel jsou produkty, které se dají stoprocentně  recyklovat  . Z tohoto hlediska vyhovují požadavkům, které na moderní průmysl klade  ekologie  , resp. snaha po likvidaci  odpadů  a jejich znovuzužitkování.

V jiných aspektech  ekologického  hodnocení však už ukazatele zvláště v případě prvotního materiálu, tedy železa, tak příznivé nejsou. Přesněji řečeno nejsou takové při bližším pohledu na vlastní tavné procesy a na přípravu rudy pro ně, nemluvě už o tom, že těžba rudy, její přeprava, úprava a tavení jsou energeticky vysoce náročné.

Např. pro redukci oxidu železnatého (tj. železnorudného prášku) do podoby železa, v přepočtu na 1 tunu surového železa, je zapotřebí aspoň 440 kilogramů koksu (část koksu se dá nahradit jinými látkami s obsahem uhlíku, jako jsou těžké oleje nebo plastové granuláty, ale část se nahradit nedá).

Hutnickému odvětví je nejvíce vytýkána vysoké  emise   CO2  a jiných  škodlivin. Mnozí průmysloví experti došli k názoru, že pokud jde o ekonomickou efektivnost výroby železa ve vysokých pecích, a také pokud jde o  ekologickou  únosnost této výroby, resp. možnosti inovací směrem ke zlepšení situace, dospěla již produkce železa ve vysokých pecí k hranicím svých rozvojových možností.

BUDE JIŽNÍ KOREA  EKOLOGICKÝM  "PRŮKOPNÍKEM"?

Nicméně určitý prostor pro inovace je stále ještě k dispozici. Příklad: V Pohangu v Jižní Koreji se dokončuje stavba železárny, která má již letos zahájit výrobu. Roční kapacita má být 1,5 milionu tun surového železa, přičemž má jít o železářskou produkci, která má být šetrná vůči  životnímu   prostředí  . Projekt samozřejmě vzbudil zájem na celém světě, protože ani v zemích s vysokým stupněm uplatnění zásad pro  ochranu   životního   prostředí  se dosud nepodařilo uspokojivě vyřešit problém škodlivin a nečistot unikajících do  ovzduší  při provozu vysokých pecí, koksáren, aglomeračních linek atd.

PROBLÉM ZAČÍNÁ UŽ PŘI TĚŽBĚ A ÚPRAVĚ RUDY

Problém  znečišťování   ovzduší  v hutích však nezačíná až v bezprostředním okolí pecí či na rudných  skládkách  , ale fakticky už předtím. Téměř 2/3 objemu železné rudy určené pro vysoké pece se totiž - a to všude na světě - těží v podobě částeček, zrníček o průměru maximálně do 8 až 12 milimetrů. Už v těžebních kapacitách, což jsou většinou povrchové doly, se tedy vyskytuje problém prašnosti, ale tam samozřejmě není tak akutní jako potom v hutích uprostřed průmyslových aglomerací a urbanistických celků.

Navíc se jemnozrnná ruda nedá v původním stavu vsazovat do vysokých pecí, protože by tam sypká masa zadusila proces hoření, resp. tavení v jejich spodní části. Proto nejprve rudný prášek prochází fází spékání (sintrování), při němž se částečky shlukují do větších hrudek či kuliček. Ty musejí mít natolik postačující vnitřní pevnost či soudržnost, aby vydržely přepravu do vysoké pece.

Jde o proces technologicky náročný a nákladný, který vyžaduje častou výměnu prvků sintrovacího zařízení, a pro člověka je práce v sintrovacích provozech krajně nezdravá.

MÍSTO SINTROVÁNÍ NASTOUPÍ SUŠENÍ

Nyní se ukazuje možnost, že tento drahý a nezdravý proces bude nahrazen výhodnějším. Rakouská firma Voest-Alpine Industrieanlagebau (VAI) vyvinula pro jihokorejský koncern POSCO (což je mj. majitel i nové železárny v Pohangu) postup, který umožňuje obejít se bez sintrování rudy.

Podstatou procesu nazvaného FINEX je sušení ve fluidní vrstvě. Pak následuje přemístění rudy do tří- nebo čtyřstupňového fluidního reaktoru, kde je substrát upravován pomocí redukčního plynu na DRI (Direct Reduced Iron) čili jemnozrnnou železitou hmotu. Ta je potom kompaktována do podoby HCI (Hot Compacted Iron) a dopravována přímo do tavného zplynovače, a pak už následuje zpracování tohoto polotovaru běžným způsobem na surové železo.

Tepelná energie, které je zapotřebí pro tavení, resp. metalurgické pochody ve zplynovači, se vyrábí zplynováním uhlí pomocí kyslíku. Vzniká přitom redukční plyn, jehož se opět použije ve fluidní vrstvě pro redukci železné rudy.

Množství plynu vznikající při procesu Finex bude případně natolik velké, že je bude možno zčásti odvádět pryč a používat k výrobě elektřiny anebo k vytápění. POSCO počítá s tím, že přebytky plynu bude používat ve vlastní elektrárně, která bude stát vedle železárny v Pohangu.

EKONOMICKÝ I  EKOLOGICKÝ  PŘÍNOS

Pokud jde o ekonomickou stránku věci, provozní náklady na Finex jsou v přepočtu na 1 tunu vyrobeného surového železa o 20 EUR nižší, než kdyby se spékal železnorudný prášek. Nicméně velmi důležitý je  ekologický  přínos, protože ve srovnání se sintrováním a výrobou koksu pro tavení železa v koksovacích bateriích se v případě Finexu objem emisí prachu,  CO2  , SOx a NOx sníží až o 90 %.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů