Češi už nežijí déle, zabíjí je ovzduší

Vědci zjistili, že kvůli znečištěnému ovzduší se život obyvatel přestal prodlužovat. Lidé kvůli úsporám spalují i odpady. Unikají tak látky podobné těm, které se používají v chemických zbraních.

DALIBOR DOSTÁL

Praha - Černá série špatných zpráv o životním prostředí pokračuje. Vědci z Akademie věd ČR zjistili, že kvůli rostoucímu znečištění ovzduší se přestala prodlužovat střední délka života obyvatel České republiky.

Z lékařských statistik vyplývá, že se střední délka života přestala v Česku prodlužovat kolem roku 2000. "Znečišťování ovzduší přitom může být jeden z hlavních faktorů," uvedl Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. Ke zhoršení zdravotního stavu lidí přispívají především jemné prachové částice, jejichž podstatná část vzniká spalováním uhlí a dalších tuhých paliv. K těm se lidé začali vracet poté, co před několika lety výrazně podražila elektřina, plyn a další čisté zdroje energie. "V řadě měst a obcí se část našich spoluobčanů začala vracet nejen ke spalování uhlí, ale topí dokonce i vlastním komunálním odpadem," uvedl poslanec a bývalý ministr životního prostředí za ČSSD Miloš Kužvart.

Nebezpečné je především pálení plastů. "Právě jejich spalováním v kamnech či v kotlech rodinných domků se do ovzduší uvolňuje celá řada velmi významných škodlivin, včetně dioxinů," dodal Kužvart. Některé z látek, které se přitom uvolňují, se podle něj vyskytují také v chemických zbraních. Odborníci se shodují, že nová vláda bude muset přijmout razantní opatření. "Od snížení daňové zátěže ušlechtilých energií, zohlednění druhu vytápění ve výši komunálních poplatků za likvidaci odpadu až po osvětu podporovanou všemi úrovněmi veřejné správy," navrhuje Kužvart.

Odborníci mají jasno: větší podpora čistým zdrojům energie by mohla ke zlepšení zdraví a prodloužení života lidí výrazně pomoci. "Jsou s tím i praktické zkušenosti. Když česká vláda v polovině devadesátých let poskytla peníze na plynofikaci severočeských pánevních oblastí, projevilo se to po určitém čase výrazným zlepšením zdravotního stavu obyvatel," zmínil Šrám.

Životní prostředí ale není jediným faktorem, který délku života ovlivňuje. "Víme, že životní pro- středí se v průmyslově vyspělých státech podepisuje na délce živo- ta mezi pěti až deseti procenty. V rozvojových zemích je to mezi osmi a patnácti procenty," zmínil senátor a bývalý ministr životního prostředí za ODS Bedřich Moldan. Zdraví lidí ovlivňuje například také životní styl, kvalita potravin nebo kouření.

Jak se mění střední délka života

Rok Muži Ženy

1990 67,5 76,0

1993 69,3 76,4

1997 70,5 77,5

2001 72,07 78,41

2003 72,03 78,51

2004 72,55 79,04