Ekologicky topit se v Písečné vyplácí

Před pěti lety se malá obec Písečná osamostatnila od města Jablunkov a zvolila si své zastupitelstvo v čele se starostou Janem Krzokem. Jedním z největších problémů, který zastupitelé museli řešit, bylo zlepšení ovzduší.

V Písečné na Frýdecku-Místecku, ve 200 domcích, žije 825 obyvatel. Plyn, který přichází potrubím z nedalekého Jablunkova, mohlo využívat jen pár rodin poblíž hranice s městem.

Ostatní občané topili uhlím, dřevem či elektřinou. Starosta se proto začal zajímat o alternativní zdroje tepla. Zúčastnil se několika seminářů, navštívil výrobce kotlů na peletky a postupně svolával instruktážní schůzky občanů. "Kvůli zlepšení ovzduší během topné sezóny se obecní zastupitelstvo rozhodlo finančně podpořit instalaci kotlů na peletky, solárních panelů a tepelných čerpadel," vysvětluje Jan Krzok.

Peletkami již topí 15 rodin a další dvě mají o instalaci kotle zájem. Každý žadatel obdržel na pořízení kotle a jeho instalaci obecní dotaci 30 tisíc Kč a půjčku 20 tisíc Kč, kterou však musel obci vrátit do jednoho roku. "Pomohlo nám, že Státní fond životního prostředí (SFŽP) už opět vyplácí pozastavené dotace na pořízení alternativních zdrojů tepla. Někteří občané na peníze sice čekají dlouhé měsíce, ale nakonec je od státu přece jen dostanou.. Příspěvek ze SFŽP dnes tvoří 50 % na pořízení a instalaci kotle. Celá investice pro jeden rodinný dům přitom vyjde zhruba na 100 tisíc Kč," uvádí starosta.

JEDNODUCHÁ INSTALACE A OBSLUHA

Při instalaci nového kotle nebylo třeba měnit trubky u dosavadního ústředního topení v domě. Ve sklepech zmizely haldy uhlí či dřeva. (Peletky jsou uloženy v igelitových pytlích po 15 kg a pro jednu topnou sezónu zaberou prostor zhruba 11 m3.) Odpadla fyzická práce s přípravou a dopravou paliva, přikládáním do kotle a odstraňováním popela (peletky ho obsahují jen do 1 %). Z kotelen navíc zmizela prašnost a kouř unikající při přikládání.

U kotle je nainstalován zásobník, z něhož se peletky posunují šnekovými dopravníky do hořáku v kotli. Jeho výkon lze řídit od 30 do 100 %. Zatopí se začátkem sezóny a pak si už kotel udržuje oheň sám. Pokojový termostat řídí automatické přikládání ze zásobníku. Jen je třeba hlídat, aby v něm bylo dostatek peletek. Například v rodině starosty Krzoka se rozhodli pro velký 700litrový zásobník.

"Peletky dosypávám jednou měsíčně na jaře a na podzim, při velkých mrazech častěji, pod - 20 ° C až jednou týdně. V uplynulé mimořádně dlouhé topné sezónějsme protopili 7,8 tuny pelet, tzn. zhruba 28 tisíc Kč včetně ohřevu teplé a užitkové vody. V předcházející topné sezóně to bylo méně, 24 500 Kč. Kdybychom však topili koksem jako dřív, za letošní zimu bychom zaplatili 34 tisíc Kč," zdůrazňuje starosta.

 PRVNÍ VÝSLEDKY ZE ŠKOLY

Loni v létě instalovali v Písečné dva nové kotle na peletky o celkovém výkonu 98 kW i v základní škole. Investici ve výši 900 tisíc Kč z více než poloviny pokryla dotace ze SFŽP (541,5 tisíce Kč). A jak dopadla první topná sezóna? "Spotřebovali jsme 29 tun peletek za 105 tisíc Kč. Když to srovnáme s koksem a jeho aktuální cenou, tak jsme ušetřili zhruba 50 tisíc Kč. Navíc odpadla větší část nákladů na mzdu pro kotelníka. Takže investice téměř za jeden milión korun se nám s dotací SFŽP vrátí do čtyř let," dodává Jan Krzok.


NÁZOR VÝROBCE

Společnost Ponast ve Valašském Meziříčí se vývoji a produkci ekologických kotlů na peletky věnuje pátý rok. Objem její loňské produkce přesáhl 25 mil. Kč, přičemž 65 % kotlů putovalo do Rakouska, Německa a na Slovensko. Přesto je jednatel Ponastu Ing. Ctirad Bryol se zvyšujícím se zájmem o peletky spokojen. "Zatímco v počátcích nás oslovovali většinou ekologičtí a energetičtí nadšenci, dnes už zákazníky přivádí zejména ekonomická situace na našem trhu s palivy a také touha po komfortním, úsporném a zároveň ekologickém topení," zdůrazňuje inženýr Bryol. A dodává: "Pro vytápění peletkami jsou u nás dobré předpoklady, neboť území ČR z jedné třetiny pokrývají lesy. Současné využití dřevní hmoty na jednoho obyvatele je však jen 0,23m3, zatímco v Rakousku 0,64 m3 a ve Finsku až 1 m3. Perspektivu peletek proto vidím nadějně. V případě ještě větší podpory státu - cílenou energetickou politikou počínaje přes osvětu až po odstranění daňových překážek - mohou počty instalovaných zařízení na pelety dosáhnout podobných čísel jako v Rakousku nebo Německu. Přinese to nejen energetické úspory, snížení dovozu fosilních paliv, ale i úsporu skleníkových plynů a ozdravění životního prostředí."

AUTOR: Libuše Miarková


Plusy a minusy vytápění peletami - srovnání s Českou republikou

Slovenská republika:

větší rozpětí v ceně energie z plynu a pelet,

dostatek zdrojů pro výrobu pelet, - "záliba" v dřevní štěpce: výhodná pro větší zdroje, nevýhodná z hlediska komfortu, - záliba v kusovém dřevu, - mizivá podpora státu, - nefungující dotační politika pro fyzické osoby,

- obecně nižší kupní síla.

Polsko:

nízké procento plynofikace, náklonnost k inovačním technologiím, - tradice a zásoby uhlí, - malý zájem o ochranu životního prostředí, - neexistující dotace. Rakousko:

velké rozpětí v ceně energie z topného oleje (nejrozšířenějšího paliva) a pelet,

fungující státní energetická politika, fungující dotační politika,

ekologické daně na fosilní paliva, náklonnost ke všem technologiím šetrným k životnímu prostředí. Německo:

velké rozpětí v ceně energie z topného oleje, plynu a pelet, fungující státní energetická politika, fungující dotační politika, obava z nedostatku fosilních paliv.

ZDROJ: PONAST, s.r.o