Pátek, 29. března 2024

Změna klimatu on-line

Změna klimatu on-line
Průměrná roční teplota koncem století může vzrůst o tři stupně Celsia. Na Bílém Kříži se snaží zjistit, jak ovlivní život dopady skleníkového efektu. Zachrání nás smrky?

Klimatizace na sluneční energii pracuje potichu a spolehlivě. Spouští se automaticky hned po rozednění a se soumrakem samočinně vypíná. Každá jednotka tohoto rozsáhlého klimatizačního komplexu vydá za horkého letního dne do okolí tolik chladu jako deset ledniček. Současně do vzduchu vyfukuje kyslík, který vzniká jako odpadní produkt při pohlcování skleníkového plynu, oxidu uhličitého. Vypadá to jako sci-fi, ale ve skutečnosti jde o věc každému důvěrně známou. Tohle totiž dokáže smrkový les v procesu zvaném fotosyntéza.

"Hektar lesa vyrobí deset tun kyslíku za rok, což je množství potřebné k dýchání 38 lidí. Za stejnou dobu z ovzduší odčerpá 15 tun oxidu uhličitého, které vyprodukuje osobní auto při ujetí 90 tisíc kilometrů," říká Radek Pokorný z Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie věd ČR. Má to ale háček. Když stromy nemají v létě dost vody, jde "výkon" lesa prudce dolů.

"V mimořádně horkém a suchém roce 2003 odčerpaly lesy pouhou třetinu obvyklé porce uhlíku," uvádí Pokorný konkrétní poznatek výzkumného projektu CzechCarbo, jímž se ústav podílí na studiu vlivu skleníkového efektu na životní prostředí a s tím spojenou hrozbou globální změny klimatu.

Nacházíme se na experimentálním ekologickém pracovišti Bílý Kříž uprostřed beskydských lesů poblíž Rožnova pod Radhoštěm. Čeští vědci tu za pomoci unikátních přístrojů měří oběh uhlíku v krajině, aby lépe poznali změny, k nimž dochází v ovzduší. Pochopením těchto mechanismů se rýsuje šance účinněji čelit excesům počasí. Česko právě prošlo rekordní vlnou veder a také kolapsem elektrické sítě, která s počasím rovněž do značné míry souvisela.

VE VEDRU STÁVKUJÍ nejen elektrické rozvodny, ale také smrky. Když les nemá vodu, tak v poledním žáru fotosyntézu zastaví. Místo aby oxid uhličitý pohlcoval, sám ho do ovzduší vypouští.

Radek Pokorný to na obrazovce počítače vidí doslova v přímém přenosu. Sledovat bilanci mezi příjmem a výdejem uhlíku mu umožňují speciální komory nainstalované kolem kmenů jednotlivých smrků. V ohrazené části lesa na Bílém Kříži je položeno 40 kilometrů kabelů vedoucích k různým čidlům, jež snímají nejrůznější údaje od sluneční radiace až po výměnu plynů, jako je oxid uhličitý a kyslík. Stručně řečeno, Miloš Zeman čerpal objímáním stromů jejich energii, vědci v Beskydech se snaží ji na počítačích změřit.

"Oxid uhličitý je potravou smrku, ale když strom nemá dost vody, tak jeho konzumaci zastaví. Raději i v podmínkách dostatku stravy dobrovolně hladoví, než aby žíznil. To mu umožňuje přežít. Praktickým dopadem takové sebeobrany je menší přírůstek dřeva," vysvětluje biolog Pokorný.

Zvýšená koncentrace vzdušného oxidu uhličitého tedy sama o sobě ještě neznamená, že stromy lépe porostou. V tom se les liší od zeleniny ve skleníku. Tam zahradníci docilují vyšší sklizně díky speciálnímu "přihnojování" plynným CO2. Rostliny dokážou zvýšený přísun plynné výživy zužitkovat, protože mají závlahu. Skleněné stěny navíc zabraňují výparu vody z prostředí, což ve volné přírodě nejde.

Takové poznání lesa může mít klíčový význam při odhadování, jak si příroda poradí se stále rostoucím podílem oxidu uhličitého ve vzduchu. Ukazuje, že její možnosti nejsou neomezené.

V ovzduší se přítomnost oxidu uhličitého, nejvýznamnějšího skleníkového plynu, zvyšuje od roku 1960 tempem jedné tisíciny promile ročně. Zdá se to málo, jenže CO2 se na složení vzduchu podílí pouze třemi setinami procenta. Vědci mají za to, že se oxid do atmosféry dostává uvolňováním uhlíku při spalování fosilních paliv. Nad Zemí pak vytváří neprodyšnou duchnu, která zabraňuje vyzařování tepla do vesmíru. Prognózy klimatologů hovoří o tom, že by se průměrná roční teplota koncem tohoto století mohla zvýšit o tři stupně Celsia. Na Bílém Kříži se snaží zjistit, jak to ovlivní život lesů a tím i lidí.

VÍTEJTE V ROCE 2100. Těmito slovy zve Radek Pokorný návštěvníky do jednoho ze dvou futuristicky vyhlížejících skleníků. Co do vzdálenosti dělí oba navlas shodné objekty jen pár metrů, ale co do času je mezi nimi celé století. Rozdíl je v tom, že pod jednou konstrukcí rostou smrčky v běžném vzduchu a pod druhou v dvojnásobně zvýšené koncentraci oxidu uhličitého. Taková situace bude možná na Zemi panovat koncem století, pokud se lidstvu nepodaří omezit produkci skleníkových plynů.

Nehledě na závazky z Kjóta i Evropské unie snižovat emise CO2 mezi lety 2008 až 2012 o pět, respektive osm procent proti roku 1990, očekává se nástup průmyslové produkce v rozvojových zemích, tím i vyšší energetická spotřeba a vypouštění většího množství skleníkového plynu.

"Po osmi letech experimentu jsme zjistili, že smrčky v dvojnásobné koncentraci oxidu uhličitého prospívaly lépe než stromky v normálním vzduchu. Měly delší větve i více jehličí," přibližuje Radek Pokorný výsledky pokusu, který skončil loni v listopadu, když vršky stromů dorostly ke střeše konstrukce. Letos už pod sklem rostou stromky nové. Zdálo by se, že experiment vyvrací obavy vědců a že stromy v pohodě pohltí, co lidé vypustí do vzduchu. Jenže skleník není volná příroda. Limitem pro růst lesů bude voda.

Klimatické scénáře předpovídají oteplení, ale nikdo neví, jaká bude oblačnost. Pokud začnou tát ledovce a zvýší se hladina světových oceánů a moří, logicky to povede k většímu výparu a tím i srážkám. Ty ale nemusí být během roku rozděleny rovnoměrně. Reálné jsou extrémy, střídání povodní a sucha.

DOBRÁ ZPRÁVA JE podle Pokorného v tom, že se český smrk takovým změnám přece jen přizpůsobí. Přežije, ale radikálně změní svůj vzhled. Jeho kořeny budou mohutnější a hlubší, aby se v údobí sucha lépe dostal k vodě. Přednostní ukládání živin do kořenů povede k zeštíhlení kmene a menší produkci dřeva.

Fatální změny přinese globální oteplení v lesích sibiřské tajgy. V zatím chladné půdě podnítí rozklad dřeva, neboť vyšší teplota země povede k větší aktivitě mikroorganismů, hub a hmyzu. Do ovzduší začne stoupat z tajgy pořádná porce oxidu uhličitého. To vše na úkor produkce kyslíku.

Změny čekají i českou krajinu. Po mrazivých dlouhých zimách vpadne do přírody prudce jaro a rostliny na to budou reagovat překotným rašením pupenů. Smrk nebude výjimkou. Všechny druhy rostlin vykvetou naráz a poletující pyl způsobí problémy alergikům. Zdomácní u nás různé teplomilné plevele a hmyz.

Na druhé straně je reálné, že u nás nový domov najdou i kulturní rostliny, jimž horko nevadí, ale přímo prospívá. Budou to rostliny tzv. C4 cyklu. Ty hned v první fázi fotosyntézy vytvářejí organické sloučeniny se čtyřmi uhlíky. Je to například cukrová třtina, ale také kukuřice nebo proso. Nyní běžná zeleň mírného pásma včetně smrku snese v první fázi fotosyntézy jen sloučeniny tříuhlíkaté. Finální produkt u obou typů rostlin je stejný, šestiuhlíkatý cukr (C6H12O6). Rozdíl je v tom, že rostliny C4 cyklu tvoří biomasu o třetinu výkonněji. Využívají sluneční záření a CO2 i za poledního žáru, kdy jejich zelené středoevropské protějšky fotosyntézu zastavují. Od začátku devadesátých let se produkce kukuřice v Česku zšestinásobila, což je dokladem toho, že jí tuzemská vedra svědčí.

POZORUHODNÉ JE, že stejně efektivně jako kukuřice umějí zužitkovat sluneční energii i některé trávy, které vědci našli na beskydských loukách, když tam natáhli kabely s měřiči. Jenom je třeba louku pravidelně sekat a nedovolit bodlákům a plevelům, aby trávu udusily. V tomto světle vypadají jako rozumné dotace Evropské unie na údržbu krajiny. Pokud ovšem jejich příjemci trávu skutečně kosí a neberou peníze za fiktivně vykazované hektary.

Za práci jehličnatých uhlíkožroutů si Česko smí odečíst určitou část z CO2, které vypouští do ovzduší domácí průmysl. Je to však jen 2,6 procenta z objemu emisí, jak vyplývá ze 4. národního sdělení o změně klimatu, v němž ČR referuje do Bruselu údaje o své uhlíkové bilanci. Vzhledem k tomu, že lesy pokrývají třetinu rozlohy republiky, je to nepoměrně malé číslo. Ale klimatolog Dušan Vácha z Českého hydrometeorologického ústavu říká, že metodika výpočtu je složitá a s násobilkou nevystačíte, protože se operuje s řadou globálních vlivů, včetně kolísání počasí v daném roce.

"Slovensko se po rozsáhlých polomech v Tatrách v listopadu 2004 dostalo do situace, že si nemohlo odečíst žádný odbouraný uhlík, ba dokonce jim to výsledné emise CO2 ještě zvýšilo," upozorňuje Vácha. Vichřice o rychlosti 170 kilometrů v hodině tehdy zničila tatranské lesy v pásu dlouhém 30 kilometrů a širokém až pět kilometrů. Polsko zase přišlo o část uhlíkového bonusu, když tam prudce vzrostla lesní těžba po zprovoznění rozsáhlých dřevozpracujících kapacit, vybudovaných zahraničními firmami.

TĚŽBU DŘEVA zvyšuje i Česko. Podle údajů ČSÚ byly loňský i předloňský rok co do objemu rekordní. V obou letech se vytěžilo po bezmála 16 milionech kubíků dřeva. Křivka roste od roku 1992, kdy se vytěžilo deset milionů kubíků. V tom roce si Česko smělo odpočítat za pohlcování uhlíku v lesích čtyři procenta z vypuštěných emisí oxidu uhličitého. Těžba v Česku kopíruje světové ceny dřeva. Export jehličnatého surového dřeva se podle Ročenky životního prostředí ČR v roce 2004 zdvojnásobil ve srovnání s rokem 2000. Z 1,48 milionu kubíků na 2,75 milionu m3. Vyvážíme tedy takřka pětinu pokáceného dřeva. Berou ho dokonce i v USA.

"Pro Američany je dřevo hlavní stavební materiál. Po hurikánu Katrina ho kupovali i od nás. Stavěly se rychle nové domky místo zničených staveb," vysvětluje výkonný předseda nadace Dřevo pro život Jan Řezáč z lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Nadaci loni založili lesničtí a dřevařští podnikatelé a záštitu nad ní převzalo Ministerstvo zemědělství. Usilují o to, aby dřevo získalo v Česku větší úctu jako materiál vhodný pro nejrůznější výrobky.

"Čtyři kubíky dřeva poutají tunu oxidu uhličitého. To je množství plynu, za které by průmyslový podnik zaplatil 44 eur, pokud by žádal povolenku za nadlimitní vypouštění oxidu uhličitého. Čím déle se bude dřevěný výrobek užívat, tím více přispěje ke snížení skleníkového plynu v atmosféře. Každá dřevěná židle zpomaluje oteplování Země," říká Řezáč. Na tom i USA založily svou strategii, když odmítají podepsat Kjótský protokol, připomíná Řezáč. USA vidí recept v tom, že vysazují nové lesy a staré porosty zpracovávají na co nejtrvanlivější výrobky.

NEJVÍC UHLÍKU pohlcují mladé stromy, starý neživý les ho naopak vypouští zpět do vzduchu. Včasná obnova lesa je proto podle Řezáče důležitá. Lidé z nadace spočítali, že na dřevěný dům s vybavením včetně hraček a hudebních nástrojů potřebuje tříčlenná rodina 240 kubíků dřeva. Životnost stavby je osmdesát let a za tu dobu už v lese vyroste stejný objem dřeva. Nadace začala udílet cenu Stavba roku za domy ze dřeva.

Preferovat dřevo před plastem je ekologické, ale pro kapsu spotřebitele nevýhodné. Dřevěné okenní rámy jsou o padesát procent dražší než plastové. Parkety ze dřeva stojí dokonce dvakrát víc než laminátové.

"Je to tím, že u nás není rozvinutý dřevozpracující průmysl. Proti Rakousku máme poloviční produkci dřevěných výrobků na hlavu. Na jednoho Čecha připadá čtvrt kubíku zhodnocené suroviny, na Rakušana půl kubíku ročně. Pro srovnání - na jednoho Evropana vyroste každý rok v lese kubík dřeva," vypočítává Řezáč. Podle zjištění nadace by rozvoj dřevozpracujícího průmyslu vytvořil v Česku sto tisíc nových pracovních míst. Také Evropská unie tlačí na členské státy, aby zvýšily produkci výrobků ze dřeva na 0,46 kubíku na občana ročně.

AUTOR: Alice Olbrichová
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů