Vstoupíme do stejné řeky?
První etapa snižování emisí CO2 v EU byla jen jakýmsi nástřelem. Teprve v období
2008-2012 by měl systém donutit podniky k ekologickým investicím.
První etapa snižování emisí CO2 v EU byla jen jakýmsi nástřelem. Teprve v období 2008-2012 by měl systém donutit podniky k ekologickým investicím.
Pouze pět zemí EU odevzdalo Evropské komisi včas, tedy k 30. červnu, národní alokační plány na léta 2008-2012, které konkrétně určují, kolik povolenek na vypouštění emisí CO2 jejich podniky dostanou. Teď už je zemí šestnáct a přibývají další, protože Evropská komise už s hříšníky zahájila tzv. infringement, což je sankční řízení za neplnění evropské legislativy.
Stejně jako přede dvěma lety, kdy se zpracovával plán na léta 2005-2007, bude Česko zřejmě patřit mezi ty poslední, kdo svůj úkol splní. Situace se do jisté míry opakuje. Průmysl žádá větší množství povolenek, než odpo-vídá emisím, které skutečně vypouští, Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ho hájí, Ministerstvo životního prostředí (MŽP) s ním nesouhlasí. V hodině dvanácté pak nějaký kompromisní návrh Evropské komisi odejde, Komise počet povolenek seškrtá, bude jich však stále dost na to, aby je podniky nespotřebovaly, ale mohly prodávat. Ekologickým organizacím se to trvale nelíbí a protestují proti tomu, že si chce průmysl nárokovat dokonce o 15 milionů tun víc, než podniky skutečně emitovaly v roce 2005 (bylo to 82 tisíc tun). Žádají, aby se množství povolenek naopak snížilo, a to na 78 milionů tun.
Pro první období český průmysl požadoval povolenky na 110 tisíc tun, dostal 97,6 milionu tun. I tak mu 15 milionů povolenek zbylo k prodeji.
V průběhu roku ale došlo k pádu cen povolenek, což dosvědčilo, že smrtící není tento systém pro nikoho v Evropě. Není na tom nic neočekávaného, ani tragického - dalo se čekat, že první etapa evropského systému obchodování s emisemi bude jen nástřelem. Měla však vytvořit základnu pro to, aby se v dalších letech emise skutečně snižovaly. Podaří se tedy nyní trefit takový stav, aby počet povolenek odpovídal skutečným emisím a bral přitom v potaz nově budovaná zařízení?
MŽP podalo dosluhující vládě situační zprávu, konkrétní návrh pro veřejné připomínkové řízení předloží do 30. září. Pak by ho měla projednat - možná ve více variantách - nová vláda. Nebude lehké se shodnout. Hlas MPO bude i nadále velmi silný. A na MŽP bude v kontroverzních jednáních hodně chybět přední odborník na tuto problematiku, bývalý ředitel odboru změny klimatu Tomáš Chmelík. Před pár týdny odešel do komerční sféry.
AUTOR: Milena Geussová
Pouze pět zemí EU odevzdalo Evropské komisi včas, tedy k 30. červnu, národní alokační plány na léta 2008-2012, které konkrétně určují, kolik povolenek na vypouštění emisí CO2 jejich podniky dostanou. Teď už je zemí šestnáct a přibývají další, protože Evropská komise už s hříšníky zahájila tzv. infringement, což je sankční řízení za neplnění evropské legislativy.
Stejně jako přede dvěma lety, kdy se zpracovával plán na léta 2005-2007, bude Česko zřejmě patřit mezi ty poslední, kdo svůj úkol splní. Situace se do jisté míry opakuje. Průmysl žádá větší množství povolenek, než odpo-vídá emisím, které skutečně vypouští, Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ho hájí, Ministerstvo životního prostředí (MŽP) s ním nesouhlasí. V hodině dvanácté pak nějaký kompromisní návrh Evropské komisi odejde, Komise počet povolenek seškrtá, bude jich však stále dost na to, aby je podniky nespotřebovaly, ale mohly prodávat. Ekologickým organizacím se to trvale nelíbí a protestují proti tomu, že si chce průmysl nárokovat dokonce o 15 milionů tun víc, než podniky skutečně emitovaly v roce 2005 (bylo to 82 tisíc tun). Žádají, aby se množství povolenek naopak snížilo, a to na 78 milionů tun.
Pro první období český průmysl požadoval povolenky na 110 tisíc tun, dostal 97,6 milionu tun. I tak mu 15 milionů povolenek zbylo k prodeji.
V průběhu roku ale došlo k pádu cen povolenek, což dosvědčilo, že smrtící není tento systém pro nikoho v Evropě. Není na tom nic neočekávaného, ani tragického - dalo se čekat, že první etapa evropského systému obchodování s emisemi bude jen nástřelem. Měla však vytvořit základnu pro to, aby se v dalších letech emise skutečně snižovaly. Podaří se tedy nyní trefit takový stav, aby počet povolenek odpovídal skutečným emisím a bral přitom v potaz nově budovaná zařízení?
MŽP podalo dosluhující vládě situační zprávu, konkrétní návrh pro veřejné připomínkové řízení předloží do 30. září. Pak by ho měla projednat - možná ve více variantách - nová vláda. Nebude lehké se shodnout. Hlas MPO bude i nadále velmi silný. A na MŽP bude v kontroverzních jednáních hodně chybět přední odborník na tuto problematiku, bývalý ředitel odboru změny klimatu Tomáš Chmelík. Před pár týdny odešel do komerční sféry.
AUTOR: Milena Geussová
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích