Jak vysvětlit hurikány? Vědci bádají i v Africe

Jakmile se Bari Landryová, obyvatelka New Orleansu, dozvěděla, že na americké pobřeží míří první letošní hurikán, rezervovala si na příští týden hotelový pokoj v bezpečnějším Houstonu. "Asi vypukne panika, ale máme výcvik," podotkla pro agenturu AP.
Nová bouře Ernesto, o níž ani včera nebylo možné říci, jaké oblasti přesně zasáhne, vyvolala v oblasti nervozitu. Než se dnes dostane ke břehům Kuby, zesílí podle předpovědí na hurikán druhého stupně - tedy s rychlostí asi 158 kilometrů v hodině.
Loni touto dobou měl Atlantik za sebou hurikány už čtyři a meteorologové právě sledovali, jak se ke břehům USA blíží pátý, nakonec nejničivější - Katrina.
"Klíčové je, abychom vydali jasnou výzvu ve správný čas," řekla Kathleen Blancová, guvernérka státu Louisiana.

Je na vině oteplování?
Špatné počasí s lijáky a bouřkami už včera mařilo v New Orleansu vzpomínkové akce k výročí Katriny. Ta přinesla vedle vážných škod i diskusi expertů, nakolik může za vyšší počet bouří globální oteplování.
Ochránci přírody líčili zpustošení New Orleansu z loňského srpna jako první varování americké administrativě, která nepřipojila svůj podpis ke Kjótskému protokolu o snižování emisí skleníkových plynů - podle většiny vědců hlavní příčiny oteplování.
Po roce už jsou experti opatrnější. Někteří tvrdí, že vyšší počet hurikánů se dá vysvětlit i jinak - přirozenými periodami. Právě nyní probíhá dlouhodobější cyklus jejich bouřlivější aktivity. Podle těchto analýz bylo aktivních posledních deset let, která následovala po čtvrtstoletí relativního klidu. "Myslím, že lidská činnost mírně otepluje planetu, je ale předčasné tvrdit, že se proto vytváří více hurikánů," řekl listu Financial Times William Gray, klimatolog z univerzity v americkém Coloradu.
Jiní trvají na tom, že spojitost mezi globálním oteplováním a hurikány existuje. Teorii podpořil i James Hansen, šéf prestižního Ústavu pro vědecké studie při americké Národní agentuře pro výzkum vesmíru (NASA).
Odborný svět tak zůstává rozdělen. "Dva lidé se dívají ve stejnou chvíli na stejná data - a každý tvrdí něco jiného," poznamenává Julian Heming, britský expert na předpovídání klimatických změn. Rozepře podle něj potrvají dlouho. "Možná i celá desetiletí," domnívá se.

Zrod bouří nad Afrikou
Neobvyklou příležitost sledovat vědecký výzkum hurikánů mají nyní i senegalští vesničané. Právě v jejich zemi se totiž předpovědí hurikánů zabývají vědci, podporovaní NASA.
Zaměřili se na oblast západní Afriky, kde se tropické bouře rodí. Až potom putují přes Atlantik.
"Více než 80 procent hurikánů, které zasáhnou pobřeží Spojených států, má původ v tropické bouři, která míří od afrického pobřeží na západ," vysvětluje meteorolog Greg Jenkins z Howardovy univerzity ve Washingtonu.
Pozorovací radary vědci umístili také do Niamey, metropole Nigeru, a na souostroví Kapverdy.
"Je to poprvé, kdy se tu můžeme za pomoci letadel i pozemních radarů podívat do centra těchto poruch. A když víte, co se děje uvnitř hurikánů, můžete je lépe předpovídat," dodává Jenkins, který nyní pobývá v Senegalu. Vzpomíná na nenápadnou bouři, která opouštěla západoafrické pobřeží před pár dny. Teď je z ní hurikán Ernesto.
Ne každá tropická bouře se ale změní v hurikán. "Pětadevadesát procent z nich vyšumí, důležité je vědět proč," řekl agentuře Reuters Paul Kucera z Univerzity Severní Dakoty.
Nejdůležitější je prý poznat podmínky, za nichž bouře vznikají. Vědce zajímá i jejich struktura a to, jak se vyvíjejí už nad Afrikou