Proč nás nepálí škody z katastrof?
Vítejte v první hospodě pod otevřeným nebem. Střechu nám odnesl tajfun Božena.
Tento kreslený vtip z doby před listopadem 1989, který znázorňuje hosty, pijící
pivo v restauraci bez střechy, by zřejmě dnes už nikoho příliš nepobavil.
Zejména ne ty, kteří v posledních letech zažili několik ničivých vichřic,
povodní či záplav.
Vítejte v první hospodě pod otevřeným nebem. Střechu nám odnesl tajfun Božena. Tento kreslený vtip z doby před listopadem 1989, který znázorňuje hosty, pijící pivo v restauraci bez střechy, by zřejmě dnes už nikoho příliš nepobavil. Zejména ne ty, kteří v posledních letech zažili několik ničivých vichřic, povodní či záplav.
Právě velké přírodní katastrofy, kterých každoročně přibývá, byly hlavním důvodem, proč Světová banka vyzvala mezinárodní společenství, aby zahrnulo do svých rozvojových strategií i hlediska dopadů rizik velkých a častých klimatických změn. Ty se mohou, jak upozornila banka v závěru minulého týdne, stát hrozbou pro hospodářský růst.
Vliv klimatických změn na náš život je zneklidňující. Globální oteplování či blížící se doba ledová však už nejsou jen módní témata společenských konverzací, ale závažné problémy, kterými se zabývá stále více odborníků. Snaží se nejen analyzovat změny a jejich příčiny, ale předpovědět také jejich dopad na lokální i světovou ekonomiku.
Světová banka odhaduje, že v souvislosti s klimatickými riziky bude muset zvýšit prostředky na realizaci svých programů o 200-400 milionů dolarů ročně. Není samozřejmě jediná, kdo podobné předpovědi a kalkulace dělá. Studii o možných dopadech klimatických změn na globální ekonomiku i jednotlivé země vydala před časem například nizozemská banka ABN AMRO. Podobným námětem se z praktických důvodů zabývá i řada dalších odvětví. Především je to pojišťovnictví, kde analýzy dopadu katastrofických rizik dělají řadu let všechny velké zajišťovny i pojišťovny.
V České republice zatím pohříchu neexistuje mnoho takových analýz, které by se snažily zmapovat dopad možných změn klimatu na jednotlivé oblasti průmyslu, služeb, případně finančnictví či jiné sektory. Nic na tom, jak se zdá, nezměnilo ani letošní tropické léto a vlna několika, naštěstí jen lokálních, byť přesto varovných povodní.
Ministerstvo průmyslu a obchodu na dotaz, zda se někdo zabývá dopadem možných klimatických změn na českou ekonomiku, odpovědělo, že lze těžko objektivně oddělit vliv samotných klimatických změn. Argumentuje tím, že v ekonomice se uplatňují tisíce faktorů, jejichž okamžitý vliv je daleko významnější než dopady změn podnebí, které jsou navíc definovány velmi neurčitě. Světová banka tedy asi slyší trávu růst.
AUTOR: František Mašek
Právě velké přírodní katastrofy, kterých každoročně přibývá, byly hlavním důvodem, proč Světová banka vyzvala mezinárodní společenství, aby zahrnulo do svých rozvojových strategií i hlediska dopadů rizik velkých a častých klimatických změn. Ty se mohou, jak upozornila banka v závěru minulého týdne, stát hrozbou pro hospodářský růst.
Vliv klimatických změn na náš život je zneklidňující. Globální oteplování či blížící se doba ledová však už nejsou jen módní témata společenských konverzací, ale závažné problémy, kterými se zabývá stále více odborníků. Snaží se nejen analyzovat změny a jejich příčiny, ale předpovědět také jejich dopad na lokální i světovou ekonomiku.
Světová banka odhaduje, že v souvislosti s klimatickými riziky bude muset zvýšit prostředky na realizaci svých programů o 200-400 milionů dolarů ročně. Není samozřejmě jediná, kdo podobné předpovědi a kalkulace dělá. Studii o možných dopadech klimatických změn na globální ekonomiku i jednotlivé země vydala před časem například nizozemská banka ABN AMRO. Podobným námětem se z praktických důvodů zabývá i řada dalších odvětví. Především je to pojišťovnictví, kde analýzy dopadu katastrofických rizik dělají řadu let všechny velké zajišťovny i pojišťovny.
V České republice zatím pohříchu neexistuje mnoho takových analýz, které by se snažily zmapovat dopad možných změn klimatu na jednotlivé oblasti průmyslu, služeb, případně finančnictví či jiné sektory. Nic na tom, jak se zdá, nezměnilo ani letošní tropické léto a vlna několika, naštěstí jen lokálních, byť přesto varovných povodní.
Ministerstvo průmyslu a obchodu na dotaz, zda se někdo zabývá dopadem možných klimatických změn na českou ekonomiku, odpovědělo, že lze těžko objektivně oddělit vliv samotných klimatických změn. Argumentuje tím, že v ekonomice se uplatňují tisíce faktorů, jejichž okamžitý vliv je daleko významnější než dopady změn podnebí, které jsou navíc definovány velmi neurčitě. Světová banka tedy asi slyší trávu růst.
AUTOR: František Mašek
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
