Ekonomové varují před bilionovými škodami z globálních změn podnebí

Škody způsobené zvýšením globální teploty o dva nebo více stupňů Celsia oproti době před průmyslovou revolucí budou na konci století činit asi 450 bilionů korun ročně. Spočetl to nový nezávislý přehled více než stovky odborných ekonomických a klimatologických studií o následcích vyššího znečištění [1], který sestavili experti americké Tuftsovy univerzity a zadala britská partnerská organizace Hnutí DUHA [2].

Analýza shrnuje výsledky posledních výzkumů ekonomických důsledků, které bude mít rostoucí koncentrace skleníkových plynů v ovzduší. Pokud státy nepodniknou účinná opatření ke snížení znečištění tak, aby nárůst teploty udržely pod dvěma stupni, odhadované škody by v roce 2100 mohly dosáhnout až 22 bilionů dolarů (450 bilionů Kč) – částky, která v té době bude činit asi 6–8 % globálního HDP.

Ovšem dokonce i tato kalkulace je pravděpodobně podhodnocená. Počítá totiž pouze s přímými dopady rostoucí teploty. Nezahrnuje třeba úplné následky častějšího výskytu extrémních výkyvů počasí, slábnutí mořských proudů nebo škody z masovějšího vymírání druhů zvířat a rostlin. Skutečná výše škod je podle ekonomů Tuftsovy univerzity „nevyčistlitelná“.

Studie rovněž ukazuje, že náklady na snížení znečištění jsou poměrně malé. Zastavení růstu teplot na dvou stupních by přišlo na 3 biliony dolarů ročně [3] – a předešlo přitom čtyřikrát větším škodám.

Pokud se růst emisí nezastaví, průměrná globální teplota by se do konce století mohla zvýšit o více než 4 stupně.

Nárůst teploty o dva stupně Celsia

Nižší výnosy budou znamenat katastrofu pro mnoho chudých zemědělců v rozvojových zemích – i pro samotné státy, jejichž ekonomika na farmaření závisí. Sucho postihne především místa, kde miliony lidí už dnes nemají dostatek čisté pitné vody. Tropické nemoci, jako je malárie, se rozšíří dál na sever.

Tři stupně Celsia

Výnosy se sníží také v rozvinutých zemích včetně Evropy. Dále se budou šířit nemoci – například počet případů střevních onemocnění, která zabíjejí miliony lidí ve třetím světě, v Africe stoupne o 6 %. Růst teplot povede k šíření pouští a kolapsu ekosystému v Amazonské nížině.

Čtyři stupně Celsia

Rozpuštění tzv. Západoantarktického ledového štítu povede – během několika tisíciletí – k postupnému zvýšení hladiny oceánů o 5–6 metrů. Velké plochy pobřežních nížin se postupně ocitnou pod vodou a opustí je miliony uprchlíků. Jen v Bangladéši, kde polovina obyvatel žije méně než pět metrů nad hladinou moře, by soustavné povodně a nedostatek pitné vody vyhnaly 30–40 milionů lidí.

Více než čtyři stupně Celsia

Padesátiprocentní pravděpodobnost kolapsu oceánské cirkulace, který by zastavil klíčové mořské proudy, jež ohřívají a stabilizují podnebí v Evropě.

Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl:

„Globální změny podnebí nejsou nějaké teplejší klima a sem tam ne úplně příjemné počasí. Budou mít konkrétní a dramatické ekonomické následky pro jednotlivé země i globální ekonomiku. Očekávané škody jsou enormní. Skutečný problém přitom začne někde kolem dvou stupňů Celsia nad průměrem teplot z období před průmyslovou revolucí. Vláda musí vzít vážně odpovědnost za vysoké české exhalace skleníkových plynů – patříme v nich k evropským rekordmanům. První příležitostí přimět průmysl, aby snížil znečištění, je národní plán pro druhé kolo obchodování s emisemi, o kterém ministři budou zanedlouho jednat.“

Kontakt:             Vojtěch Kotecký, telefon 604 202 470, 222 513 859, email vojtech.kotecky@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] Ackermann, F., et Stanton, E.: Climate change – the costs of inaction, Global Development and Environment Institute, Tufts University, říjen 2006, kompletní studie ke stažení: www.ase.tufts.edu/gdae/pubs/rp/climate-costsofInaction.pdf

[2] Studie je výsledkem výzkumu, který financovala organizace Friends of the Earth – britský partner Hnutí DUHA.

[3] Kalkulace německého Institutu pro ekonomický výzkum (DIW). Některé další propočty – například studie Evropské komise – ovšem došly k vyšším škodám.