Vizí pro demokraty je Kalifornie
Globální oteplování je vážný problém, ke kterému přispívají automobilové a
průmyslové emise, a Spojené státy chtějí pomoci tuto hrozbu pro celé lidstvo
účinně řešit.
Zní to jako heslo z utopistického letáčku nějakého vyhraněného ekologického
hnutí. Ve skutečnosti jsou to ale vítězní demokraté, kteří chtějí obrátit naruby
ekologickou agendu Kongresu.
"Jednou z mých priorit bude jednání výboru a veřejná slyšení o globálním
oteplování," avizuje v médiích demokratka Barbara Boxerová, která se stane novou
předsedkyní senátního výboru pro životní prostředí.
Její slova nelze brát na lehkou váhu, neboť Boxerová zastupuje v senátu
Kalifornii. Tedy stát, který začal nezávisle na federální politice Bílého domu
protlačovat vlastní legislativu, která například stanovuje emisní limity pro
velké automobilky a jejich vozy či omezuje objem exhalací, které mohou
produkovat průmyslové a energetické provozy.
Podle senátorky Boxerové představují kalifornské legislativní návrhy "skvělý
modelový příklad", který by šlo uplatnit i na federální úrovni.
Její předchůdce ve funkci, dosavadní šéf výboru republikán James Inhofe z
Oklahomy, měl na globální oteplování a možnou souvislost tohoto jevu s lidskými
aktivitami velmi skeptický názor. Jednou globální oteplování nazval "největším
podfukem, který byl spáchán na lidstvu", jindy tvrdil, že to je "médii našlehané
téma".
Nástup senátorky Boxerové tedy znamená zásadní obrat. Pokud by se kalifornská
legislativa prosadila federálně, znamenalo by to v zásadě, že USA by šly za
rámec požadavků Kjótského protokolu. "Možná že chci míč posunout o padesát yardů
a podaří se to jen o třicet," držela se Boxerová metafor z amerického fotbalu,
když v médiích připustila, že není vůbec jisté, zda může uspět v celém Kongresu
a pak se ještě vyhnout vetu Bílého domu.
Pokud ale Boxerová říká, že "nečinnost v problematice globálního oteplování
nikomu nepomůže, ani byznysu", komentuje tím jednu důležitou věc. Skutečnost, že
současná Amerika, politici, mnozí zástupci průmyslu, ale také občanská a
náboženská sdružení vnímají globální oteplování zcela jinak než v roce 1998, kdy
za prezidenta Billa Clintona senát takřka jednomyslně odmítl ratifikovat Kjótský
protokol.
"Ekologická komunita by měla pochopit, že s tak malou většinou bude velmi
složité posunout agendu životního prostředí dopředu," krotí ovšem Melinda
Piercová ze zájmové organizace Sierra Club v médiích přílišný optimismus, že
demokratický Kongres skutečně přijde s průlomovou legislativou ve věci
globálního oteplování.
Výsledky voleb do Kongresu se už ovšem mezitím odrazily v minulém týdnu na
konferenci o globálním oteplování v Nairobi. Demokratičtí zástupci v senátu
Barbora Boxerová, Joe Lieberman a Jeff Bingaman přeposlali jejím účastníkům
dopis, který ve Washingtonu adresovali Georgi Bushovi. Informují v něm
prezidenta, že budou usilovat o přijetí legislativy, určující závazné limity na
produkci skleníkových plynů. "Pokud chceme našim dětem zanechat svět, který bude
připomínat Zemi, kterou jsme zdědili my, musíme jednat teď," stojí v dopise.
Globální oteplování je vážný problém, ke kterému přispívají automobilové a průmyslové emise, a Spojené státy chtějí pomoci tuto hrozbu pro celé lidstvo účinně řešit.
Zní to jako heslo z utopistického letáčku nějakého vyhraněného ekologického hnutí. Ve skutečnosti jsou to ale vítězní demokraté, kteří chtějí obrátit naruby ekologickou agendu Kongresu.
"Jednou z mých priorit bude jednání výboru a veřejná slyšení o globálním oteplování," avizuje v médiích demokratka Barbara Boxerová, která se stane novou předsedkyní senátního výboru pro životní prostředí.
Její slova nelze brát na lehkou váhu, neboť Boxerová zastupuje v senátu Kalifornii. Tedy stát, který začal nezávisle na federální politice Bílého domu protlačovat vlastní legislativu, která například stanovuje emisní limity pro velké automobilky a jejich vozy či omezuje objem exhalací, které mohou produkovat průmyslové a energetické provozy.
Podle senátorky Boxerové představují kalifornské legislativní návrhy "skvělý modelový příklad", který by šlo uplatnit i na federální úrovni.
Její předchůdce ve funkci, dosavadní šéf výboru republikán James Inhofe z Oklahomy, měl na globální oteplování a možnou souvislost tohoto jevu s lidskými aktivitami velmi skeptický názor. Jednou globální oteplování nazval "největším podfukem, který byl spáchán na lidstvu", jindy tvrdil, že to je "médii našlehané téma".
Nástup senátorky Boxerové tedy znamená zásadní obrat. Pokud by se kalifornská legislativa prosadila federálně, znamenalo by to v zásadě, že USA by šly za rámec požadavků Kjótského protokolu. "Možná že chci míč posunout o padesát yardů a podaří se to jen o třicet," držela se Boxerová metafor z amerického fotbalu, když v médiích připustila, že není vůbec jisté, zda může uspět v celém Kongresu a pak se ještě vyhnout vetu Bílého domu.
Pokud ale Boxerová říká, že "nečinnost v problematice globálního oteplování nikomu nepomůže, ani byznysu", komentuje tím jednu důležitou věc. Skutečnost, že současná Amerika, politici, mnozí zástupci průmyslu, ale také občanská a náboženská sdružení vnímají globální oteplování zcela jinak než v roce 1998, kdy za prezidenta Billa Clintona senát takřka jednomyslně odmítl ratifikovat Kjótský protokol.
"Ekologická komunita by měla pochopit, že s tak malou většinou bude velmi složité posunout agendu životního prostředí dopředu," krotí ovšem Melinda Piercová ze zájmové organizace Sierra Club v médiích přílišný optimismus, že demokratický Kongres skutečně přijde s průlomovou legislativou ve věci globálního oteplování.
Výsledky voleb do Kongresu se už ovšem mezitím odrazily v minulém týdnu na konferenci o globálním oteplování v Nairobi. Demokratičtí zástupci v senátu Barbora Boxerová, Joe Lieberman a Jeff Bingaman přeposlali jejím účastníkům dopis, který ve Washingtonu adresovali Georgi Bushovi. Informují v něm prezidenta, že budou usilovat o přijetí legislativy, určující závazné limity na produkci skleníkových plynů. "Pokud chceme našim dětem zanechat svět, který bude připomínat Zemi, kterou jsme zdědili my, musíme jednat teď," stojí v dopise.
Zní to jako heslo z utopistického letáčku nějakého vyhraněného ekologického hnutí. Ve skutečnosti jsou to ale vítězní demokraté, kteří chtějí obrátit naruby ekologickou agendu Kongresu.
"Jednou z mých priorit bude jednání výboru a veřejná slyšení o globálním oteplování," avizuje v médiích demokratka Barbara Boxerová, která se stane novou předsedkyní senátního výboru pro životní prostředí.
Její slova nelze brát na lehkou váhu, neboť Boxerová zastupuje v senátu Kalifornii. Tedy stát, který začal nezávisle na federální politice Bílého domu protlačovat vlastní legislativu, která například stanovuje emisní limity pro velké automobilky a jejich vozy či omezuje objem exhalací, které mohou produkovat průmyslové a energetické provozy.
Podle senátorky Boxerové představují kalifornské legislativní návrhy "skvělý modelový příklad", který by šlo uplatnit i na federální úrovni.
Její předchůdce ve funkci, dosavadní šéf výboru republikán James Inhofe z Oklahomy, měl na globální oteplování a možnou souvislost tohoto jevu s lidskými aktivitami velmi skeptický názor. Jednou globální oteplování nazval "největším podfukem, který byl spáchán na lidstvu", jindy tvrdil, že to je "médii našlehané téma".
Nástup senátorky Boxerové tedy znamená zásadní obrat. Pokud by se kalifornská legislativa prosadila federálně, znamenalo by to v zásadě, že USA by šly za rámec požadavků Kjótského protokolu. "Možná že chci míč posunout o padesát yardů a podaří se to jen o třicet," držela se Boxerová metafor z amerického fotbalu, když v médiích připustila, že není vůbec jisté, zda může uspět v celém Kongresu a pak se ještě vyhnout vetu Bílého domu.
Pokud ale Boxerová říká, že "nečinnost v problematice globálního oteplování nikomu nepomůže, ani byznysu", komentuje tím jednu důležitou věc. Skutečnost, že současná Amerika, politici, mnozí zástupci průmyslu, ale také občanská a náboženská sdružení vnímají globální oteplování zcela jinak než v roce 1998, kdy za prezidenta Billa Clintona senát takřka jednomyslně odmítl ratifikovat Kjótský protokol.
"Ekologická komunita by měla pochopit, že s tak malou většinou bude velmi složité posunout agendu životního prostředí dopředu," krotí ovšem Melinda Piercová ze zájmové organizace Sierra Club v médiích přílišný optimismus, že demokratický Kongres skutečně přijde s průlomovou legislativou ve věci globálního oteplování.
Výsledky voleb do Kongresu se už ovšem mezitím odrazily v minulém týdnu na konferenci o globálním oteplování v Nairobi. Demokratičtí zástupci v senátu Barbora Boxerová, Joe Lieberman a Jeff Bingaman přeposlali jejím účastníkům dopis, který ve Washingtonu adresovali Georgi Bushovi. Informují v něm prezidenta, že budou usilovat o přijetí legislativy, určující závazné limity na produkci skleníkových plynů. "Pokud chceme našim dětem zanechat svět, který bude připomínat Zemi, kterou jsme zdědili my, musíme jednat teď," stojí v dopise.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích