Arktidě hrozí, že bude do roku 2040 bez ledu

Severní pól může během 35 let úplně ztratit ledový krunýř, pokud se výrazně nesníží emise skleníkových plynů. Studie amerických vědců varuje, že v průběhu několika desítek let může zbýt z ledového příkrovu jen pár menších ledovců u severního Grónska.
"Nepříznivé důsledky globálního oteplování se začínají projevovat," komentoval výzkum americký vědec Mark Serreze.

Dříve, či později?
Autoři studie v čele s klimatoložkou Marikou Hollandovou z Washingtonské univerzity předpokládají, že již za dvacet let se tání značně urychlí. Vysvětlují to samozesilujícím efektem.
Rozšiřující se plochy tmavé mořské vody budou stále silněji přitahovat sluneční paprsky. Bílé ledovce ustoupí. Takže, čím více ledu roztaje, tím rychleji se bude polární moře prohřívat. Proces tání se několikanásobně zrychlí. Proto nakonec zbudou jen menší ostrovy ledovců na pevné zemi - u břehů severní Kanady a Grónska.
"Ledový krunýř je zatím relativně stabilní, po roce 2025 se ale dočkáme zrychleného tání," shrnula Hollandová výsledky bádání.
Minulý měsíc pokrýval ledový krunýř v Arktidě o zhruba dva milióny čtverečních kilometrů menší plochu než v minulosti. To je například území americké Aljašky. "Led se na podzim jen pomalu obnovuje," konstatuje Serreze.
Vědecká zpráva, zveřejněná v nejnovějším čísle odborného časopisu Geophysical Research Letters, předpovídá i změny mořského proudění. Teplé vody Golfského proudu se tak budou podle počítačové simulace stáčet mnohem severněji než dosud.
Oslabí se také tloušťka zbývajícího ledového krunýře. Ze současných tří metrů v zimních měsících nezesílí už nikdy na více než jeden metr. Tyto závěry amerických výzkumníků se do značné míry shodují se studií evropských vědců.
I odborníci, kteří pracovali na evropské klimatické studii Damocles (Developing Arctic Modelling and Observing Capabilities for Longterm Environmental Studies), nedávno varovali před nepříznivými důsledky globálního oteplování. Arktický led podle jejich výzkumů roztaje později: v roce 2080.
Co taková dramatická změna přinese? Jakkoli se zdá být Arktida zbytku světa geograficky vzdálená, důsledky budou citelné.

Vítězové a poražení
Odrazí se v ekosystému, potravinových řetězcích, počasí, ale třeba i v cenách surovin a rozpočtech na obranu.
"V této hře budou vítězové a poražení, negativních položek ale bude víc," míní Mark Serreze.
Tak třeba: Rusko zjistí, že se mu otevřely obchodní i strategické cesty v Severním ledovém oceáně. Přinese mu to ekonomické výhody. Stejně jako Kanadě. Mnohem snazší přístup k cenným surovinám - včetně ropy a plynu - přitáhne zájem investorů o severní neobydlené oblasti.
A negativa? Je jich hodně. První na ráně budou citlivé ekosystémy. Sníží se stavy ledních medvědů, ubude jim potravy.
"Změny budou mít negativní vliv na hojnost ryb, které tvoří i značnou část potravy lidí v přímořských zemích," varoval badatel Eberhard Fahrbach, citovaný agenturou DPA.
Je tu i jiný problém. Vlády najednou zjistí, že musí chránit strategicky obnažená severní teritoria. Odkryté bohatství bude totiž kdekoho lákat.
"Tání zvýrazní geostrategické otázky," soudí Mead Treadwell, výzkumník z aljašského Anchorage. Spojené státy budou například muset hlídat nová severní naleziště i související obchodní cesty.
Kanada s Dánskem již nyní vedou diplomatickou bitvu o bezvýznamný ostrůvek v šelfu poblíž Grónska. Stojí za ní vůně ropy.
Vědci nabízejí i optimističtější scénář. Pokud se podaří emise skleníkových plynů razantně omezit, celý proces by to mělo zpomalit.