Připravovaná zpráva Spojených národů na téma globální oteplování zmírní očekávané dopady rostoucí lidské činnosti na klimatické změny.
Spory kolem klimatu
Mezivládní panel o změnách klimatu (IPCC, orgán Spojených národů) publikoval v roce 2001 zprávu o klimatických změnách, která předpovídala v katastrofickém scénáři, že hladina světového oceánu stoupne do roku 2100 o jeden metr. Draft nové zprávy, která má být schválena na zasedání IPCC v únoru příštího roku, snižuje tento odhad na polovinu. Informace, které jsou zatím neveřejné (byly rozeslány vládám členských zemí Spojených národů v připomínkovém řízení), otiskl britský deník Sunday Telegraph.
Zmírnění předpokládaných dopadů je na první pohled vodou na mlýn popíračům globálního oteplování. Mezi ně patří také zmíněný britský deník, který začátkem listopadu otiskl ve dvou pokračováních grandiózní 52stránkovou analýzu, z níž vyplývá, že globální oteplování je nesmyslná teorie, výsledek levičáckého spiknutí, koordinovaného Spojenými národy.
TÉMA GLOBÁLNÍHO OTEPLOVÁNÍ dostalo letos na podzim dramatické impulzy. Vlnu debat odstartovala v říjnu takzvaná Sternova zpráva. Tato rozsáhlá studie, jejíž vypracování zadala britská vláda, se dá charakterizovat jako poplašná. Jejím hlavním závěrem je, že klimatické změny hrozí působit každoročně - a navždy - ekonomické škody ve výši pěti procent hrubého globálního produktu. Při započtení "širšího okruhu rizik a dopadů" by to mohlo být až dvacet procent.
Sternova zpráva je šokující čtení, ale do základního sporu okolo globálního oteplování nevnesla nic nového. Spor se totiž nevede o to, zda se Země otepluje, ale o to, jak velký vliv na klimatické změny má člověk. V této otázce se vědci rozdělili na dva tábory: jedni tvrdí, že oteplování mají na svědomí změny v atmosféře, a to hlavně rostoucí koncentrace tzv. skleníkových plynů. Druzí pak, že vliv skleníkových plynů nijak dramatický není a že klima víc ovlivňují například fluktuace intenzity slunečního záření.
Existuje ještě další rovina sporu, a to ohledně dopadů oteplování. Například co do očekávaného vymírání živočišných i rostlinných druhů: existují názory, že nepůjde o nic nového v historii planety a že vymizelé druhy budou, jako dosud vždy, nahrazeny novými.
Problém je, že pro každý, byť extrémní názor okolo klimatických změn existuje podpora v podobě vědeckých, nebo aspoň vědecky se tvářících, studií. Sternova zpráva takovou studií není: je to komplexní analýza ekonomických dopadů klimatických změn, která však stojí a padá s platností předpokladů, z nichž vychází. Z toho vyplývá, že tato zpráva je pro "odpírače globálního oteplování" úplně zcestná.
HLASY, POPÍRAJÍCÍ TEORII o lidských aktivitách jako primárním důvodu oteplování planety, dostávají v médiích jen omezený prostor. Výjimkou je zmíněný Daily Telegraph, ale argumenty, které v jeho analýze zaznívají, nejsou nové - a hlavně, byly již mnohokrát vyvráceny.
Tak například současné globální oteplování prý není nic neobvyklého, naopak, ve středověku bylo zaznamenáno ještě podstatně teplejší období. Přiložený graf, který to má dokládat, však ukazuje teploty v Evropě, zatímco nepřímá pozorování z jiných částí světa žádné oteplování neukazují. A historka o Číňanech, kteří v roce 1421 údajně obepluli Arktidu a nenašli žádné ledovce, nemá žádnou oporu v historických pramenech, oponuje autorovi novinové analýzy drtivá většina účastníků internetových diskusí.
Podezřelé podle zmíněné analýzy také je, že oficiální věda straší drastickým oteplováním již dlouho - a pozorovaná realita tomu neodpovídá. Tady autor cituje ze zprávy předního světového klimatologa Jamese Hansona pro americký Kongres. Hanson však vypracoval tři scénáře, z nichž Daily Telegraph cituje pouze ten, který sám Hanson označil za "extrémní a nepravděpodobný".
Kromě pseudovědeckých novinových analýz zpochybňují podíl člověka na klimatických změnách i články, které vycházejí v seriózních žurnálech a sbornících. Jejich autoři si stěžují, že jsou, hlavně v Evropě, obětí cenzury ze strany "skleníkové lobby".
Zajímavé je, že přesně stejně si stěžují i zastánci opačných názorů - a to hlavně v Americe. Obviňují administrativu prezidenta Bushe, že z ideologických důvodů umlčuje hlasy, dokládající souvislost mezi emisemi skleníkových plynů a klimatickými změnami.
Stížnosti na údajnou cenzuru nebo povinnou autocenzuru přiměly britskou BBC k otevřené výzvě obětem údajné cenzury, aby informovaly o svém případu. BBC slíbila, že se bude každému podnětu detailně věnovat; jediným, kdo se zatím ozval, však je BjNrn Lomborg. Ten je však v podezření, že jen propaguje svou knihu The skeptical environmentalist.
ZPRÁVA IPCC o klimatických změnách napětí mezi oběma tábory na čas otupí. Tradičně totiž pracuje s kompromisy a kde to není možné, tak aspoň uvádí alternativní scénáře. Je proto všeobecně respektována jako vyvážená.
Z dostupných zpráv o jejím obsahu vyplývá, že oproti předchozí verzi z roku 2001 zmírní očekávané dopady emisí skleníkových plynů na oteplování planety. Hlavním důvodem je, že aerosoly, které lidstvo vypouští do atmosféry, odrážejí víc slunečního záření, než se čekalo. Jinými slovy, ukazuje se, že znečisťování atmosféry působí kromě oteplování Země také částečně její ochlazování. Dalším důvodem je, že světové oceány mají větší schopnost působit jako "nárazník", než se soudilo. Až se však absorpční kapacita oceánů vyplní, dopadnou důsledky rostoucí koncentrace skleníkových plynů na planetu naplno. Nejpravděpodobnější scénář nové zprávy IPCC uvádí, že můžeme čekat vzestup průměrné teploty naší planety tempem 0,2 stupně Celsia za dekádu. Platit to má přinejmenším dvě dekády. V horizontu sta let je podle autorů zprávy "téměř jisté", že se teplota zvýší přinejmenším o 1,5 stupně.
POZOR NA ZEMĚDĚLSTVÍ. "Skeptičtí environmentalisté" pracují vesměs s teoriemi o odchylkách v dráze, po níž Země obíhá okolo Slunce nebo o změnách ve způsobu rotace naší planety. Převažující názor však je, že tyto změny probíhají - pokud vůbec - o několik řádů pomaleji, než jakým tempem se v posledních letech Země otepluje. Kromě "kacířských" teorií se objevují i drobnější modifikace široce přijímané teorie o vlivu skleníkových plynů. Jde hlavně o to, které plyny působí zhoubněji - a jaký je jejich původ. Z tohoto pohledu je zajímavá analýza, vypracovaná dalším chapadlem Spojených národů - Food and Agriculture Organization. Nová zpráva FAO uvádí, že větší podíl na ničení atmosféry než environmentalisty nenáviděný sektor dopravy má chov hospodářských zvířat. Je to díky emisím metanu - a hlavně oxidů dusíku, který má téměř třistakrát větší skleníkový potenciál než oxid uhličitý. Co se metanu týče, živočišná výroba má na svědomí 37 procent antropogenního (tedy s lidskou činností souvisejícího) metanu a překvapivých 65 procent oxidů dusíku. Hospodářská zvířata totiž představují již asi pětinu živé biomasy na Zemi a tento podíl dál rychle roste - na úkor jak volně žijících zvířat, tak člověka. Světová spotřeba masa se má do roku 2050 přinejmenším zdvojnásobit.
K všeobecně známým způsobům jak omezit emise skleníkových plynů tak bude muset lidstvo přidat také jednak omezení živočišné výroby, jednak změnu ve výrobním cyklu - od pěstování krmení (hlavně hnojení půdy) až po nakládání s hnojem, který má na svědomí třetinu veškerého metanu vyprodukovaného živočišnou výrobou.
AUTOR: PETR BLAŽEK
Zmírnění předpokládaných dopadů je na první pohled vodou na mlýn popíračům globálního oteplování. Mezi ně patří také zmíněný britský deník, který začátkem listopadu otiskl ve dvou pokračováních grandiózní 52stránkovou analýzu, z níž vyplývá, že globální oteplování je nesmyslná teorie, výsledek levičáckého spiknutí, koordinovaného Spojenými národy.
TÉMA GLOBÁLNÍHO OTEPLOVÁNÍ dostalo letos na podzim dramatické impulzy. Vlnu debat odstartovala v říjnu takzvaná Sternova zpráva. Tato rozsáhlá studie, jejíž vypracování zadala britská vláda, se dá charakterizovat jako poplašná. Jejím hlavním závěrem je, že klimatické změny hrozí působit každoročně - a navždy - ekonomické škody ve výši pěti procent hrubého globálního produktu. Při započtení "širšího okruhu rizik a dopadů" by to mohlo být až dvacet procent.
Sternova zpráva je šokující čtení, ale do základního sporu okolo globálního oteplování nevnesla nic nového. Spor se totiž nevede o to, zda se Země otepluje, ale o to, jak velký vliv na klimatické změny má člověk. V této otázce se vědci rozdělili na dva tábory: jedni tvrdí, že oteplování mají na svědomí změny v atmosféře, a to hlavně rostoucí koncentrace tzv. skleníkových plynů. Druzí pak, že vliv skleníkových plynů nijak dramatický není a že klima víc ovlivňují například fluktuace intenzity slunečního záření.
Existuje ještě další rovina sporu, a to ohledně dopadů oteplování. Například co do očekávaného vymírání živočišných i rostlinných druhů: existují názory, že nepůjde o nic nového v historii planety a že vymizelé druhy budou, jako dosud vždy, nahrazeny novými.
Problém je, že pro každý, byť extrémní názor okolo klimatických změn existuje podpora v podobě vědeckých, nebo aspoň vědecky se tvářících, studií. Sternova zpráva takovou studií není: je to komplexní analýza ekonomických dopadů klimatických změn, která však stojí a padá s platností předpokladů, z nichž vychází. Z toho vyplývá, že tato zpráva je pro "odpírače globálního oteplování" úplně zcestná.
HLASY, POPÍRAJÍCÍ TEORII o lidských aktivitách jako primárním důvodu oteplování planety, dostávají v médiích jen omezený prostor. Výjimkou je zmíněný Daily Telegraph, ale argumenty, které v jeho analýze zaznívají, nejsou nové - a hlavně, byly již mnohokrát vyvráceny.
Tak například současné globální oteplování prý není nic neobvyklého, naopak, ve středověku bylo zaznamenáno ještě podstatně teplejší období. Přiložený graf, který to má dokládat, však ukazuje teploty v Evropě, zatímco nepřímá pozorování z jiných částí světa žádné oteplování neukazují. A historka o Číňanech, kteří v roce 1421 údajně obepluli Arktidu a nenašli žádné ledovce, nemá žádnou oporu v historických pramenech, oponuje autorovi novinové analýzy drtivá většina účastníků internetových diskusí.
Podezřelé podle zmíněné analýzy také je, že oficiální věda straší drastickým oteplováním již dlouho - a pozorovaná realita tomu neodpovídá. Tady autor cituje ze zprávy předního světového klimatologa Jamese Hansona pro americký Kongres. Hanson však vypracoval tři scénáře, z nichž Daily Telegraph cituje pouze ten, který sám Hanson označil za "extrémní a nepravděpodobný".
Kromě pseudovědeckých novinových analýz zpochybňují podíl člověka na klimatických změnách i články, které vycházejí v seriózních žurnálech a sbornících. Jejich autoři si stěžují, že jsou, hlavně v Evropě, obětí cenzury ze strany "skleníkové lobby".
Zajímavé je, že přesně stejně si stěžují i zastánci opačných názorů - a to hlavně v Americe. Obviňují administrativu prezidenta Bushe, že z ideologických důvodů umlčuje hlasy, dokládající souvislost mezi emisemi skleníkových plynů a klimatickými změnami.
Stížnosti na údajnou cenzuru nebo povinnou autocenzuru přiměly britskou BBC k otevřené výzvě obětem údajné cenzury, aby informovaly o svém případu. BBC slíbila, že se bude každému podnětu detailně věnovat; jediným, kdo se zatím ozval, však je BjNrn Lomborg. Ten je však v podezření, že jen propaguje svou knihu The skeptical environmentalist.
ZPRÁVA IPCC o klimatických změnách napětí mezi oběma tábory na čas otupí. Tradičně totiž pracuje s kompromisy a kde to není možné, tak aspoň uvádí alternativní scénáře. Je proto všeobecně respektována jako vyvážená.
Z dostupných zpráv o jejím obsahu vyplývá, že oproti předchozí verzi z roku 2001 zmírní očekávané dopady emisí skleníkových plynů na oteplování planety. Hlavním důvodem je, že aerosoly, které lidstvo vypouští do atmosféry, odrážejí víc slunečního záření, než se čekalo. Jinými slovy, ukazuje se, že znečisťování atmosféry působí kromě oteplování Země také částečně její ochlazování. Dalším důvodem je, že světové oceány mají větší schopnost působit jako "nárazník", než se soudilo. Až se však absorpční kapacita oceánů vyplní, dopadnou důsledky rostoucí koncentrace skleníkových plynů na planetu naplno. Nejpravděpodobnější scénář nové zprávy IPCC uvádí, že můžeme čekat vzestup průměrné teploty naší planety tempem 0,2 stupně Celsia za dekádu. Platit to má přinejmenším dvě dekády. V horizontu sta let je podle autorů zprávy "téměř jisté", že se teplota zvýší přinejmenším o 1,5 stupně.
POZOR NA ZEMĚDĚLSTVÍ. "Skeptičtí environmentalisté" pracují vesměs s teoriemi o odchylkách v dráze, po níž Země obíhá okolo Slunce nebo o změnách ve způsobu rotace naší planety. Převažující názor však je, že tyto změny probíhají - pokud vůbec - o několik řádů pomaleji, než jakým tempem se v posledních letech Země otepluje. Kromě "kacířských" teorií se objevují i drobnější modifikace široce přijímané teorie o vlivu skleníkových plynů. Jde hlavně o to, které plyny působí zhoubněji - a jaký je jejich původ. Z tohoto pohledu je zajímavá analýza, vypracovaná dalším chapadlem Spojených národů - Food and Agriculture Organization. Nová zpráva FAO uvádí, že větší podíl na ničení atmosféry než environmentalisty nenáviděný sektor dopravy má chov hospodářských zvířat. Je to díky emisím metanu - a hlavně oxidů dusíku, který má téměř třistakrát větší skleníkový potenciál než oxid uhličitý. Co se metanu týče, živočišná výroba má na svědomí 37 procent antropogenního (tedy s lidskou činností souvisejícího) metanu a překvapivých 65 procent oxidů dusíku. Hospodářská zvířata totiž představují již asi pětinu živé biomasy na Zemi a tento podíl dál rychle roste - na úkor jak volně žijících zvířat, tak člověka. Světová spotřeba masa se má do roku 2050 přinejmenším zdvojnásobit.
K všeobecně známým způsobům jak omezit emise skleníkových plynů tak bude muset lidstvo přidat také jednak omezení živočišné výroby, jednak změnu ve výrobním cyklu - od pěstování krmení (hlavně hnojení půdy) až po nakládání s hnojem, který má na svědomí třetinu veškerého metanu vyprodukovaného živočišnou výrobou.
AUTOR: PETR BLAŽEK
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
