Austrálii drtí staletá sucha a požáry
Australanka Helen Litchfieldová strávila poprvé v životě Vánoce na své farmě v
odlehlém Nimmitabelu, namísto setkání s příbuznými. Nemohla odjet. Jejích dva
tisíce ovcí a 40 krav potřebovalo neustálou péči: pastviny byly zcela vysušené.
Austrálii zasáhla rekordní sucha, nejhorší přinejmenším za uplynulých sto let.
Nejvyprahlejší z obydlených kontinentů se stal ještě vyprahlejším.
"Podmínky jsou tu takové, že musíme krmit a napojit dobytek každý den," svěřila
se Litchfieldová britským Financial Times. "Navíc čelíme vysokému riziku, že
kdykoli propukne požár. Nikdo z okolí nic podobného nepamatuje."
Stejné je to na mnoha místech v Austrálii, požáry ničí hlavně jihovýchod země.
Spálily už plochu o velikosti Kypru. Zahynuli dva požárníci, trpí i statisíce
zvířat, hlavně koaly a klokani. Ekonomické ztráty jsou obrovské.
Oheň zachvátil buš s takovou prudkostí, že se ochránci zvířat dokonce obávají
vymření některých druhů, jejichž přirozené životní prostředí bylo zničeno.
"Plameny jsou ničivé a šíří se tak rychle, že zvířata nemají šanci uniknout,"
uvedl předseda asociace na ochranu přírody Pat O'Brien.
Rekordní sucha vytvořila požárům živnou půdu. "Lesy jsou vyprahlé a náchylné ke
vzplanutí," upozornil Kevin Monk z vládního odboru pro životní prostředí.
Jako příčina je nejčastěji zmiňováno globální oteplování.
Mnozí klimatologové dokonce tvrdí, že Austrálie trpí důsledky oteplování planety
víc než kterékoli jiné místo na světě.
"Teploty nyní stoupají v Austrálii o něco výrazněji, než činí světový průměr,"
řekl agentuře Reuters klimatolog Neil Plummer. Současně upozornil, že z dvaceti
nejteplejších roků, které kontinent zažil, se datuje patnáct po roce 1980.
Neznamená to ale, že sucho by zasáhlo celou zemi.
Srážky jsou nerovnoměrně rozděleny. Některé oblasti žízní po vodě, na severu
bičují pobřeží bouřky. "I to je důsledek skleníkového efektu," míní Plummer.
V průměru tedy nebylo v Austrálii méně srážek: nedostatek ale zasáhl především
nejlidnatější jihovýchod. Proto jsou tamní sucha tak citelná. Většina Australanů
bude vzpomínat na rok 2006 jako na nejsušší rok, přestože v celkovém úhrnu
srážek nebylo méně, dokonce o něco víc: 490 mm - průměr činí 472 mm.
Plummer si nemyslí, že by pro extrémní počasí bylo podstatné působení
pacifického klimatického jevu El Niňo, který podle něj slábne. V minulých letech
byl viněn z extrémních výkyvů počasí, když se měnily pohyby tichomořských
oceánských proudů.
Někteří klimatologové ale nepřikládají důležitost ani globálnímu oteplování.
Melbournský výzkumník Barrie Hunt je přesvědčen, že sucha nijak nevybočují ze
staletých cyklů. Za posledních 10 tisíc let podle něj Austrálie zažila 30 period
extrémního sucha. "Myslím, že je předčasné vinit skleníkový efekt," řekl
regionálnímu rádiu.
Sucha každopádně doléhají významně na ekonomiku země. Velká města uvalila přísná
opatření na spotřebu vody. Canberra snižuje odhad hospodářského růstu.
Na vzdálených farmách je situace nejtíživější. Situaci dokládá i fakt, že
zloději v Nimmitabelu vyprázdnili rezervoár vody v místní škole. Farmáři
počítají ztráty. Nejméně polovina z nich skončí letošní rok se ztrátou.
Australanka Helen Litchfieldová strávila poprvé v životě Vánoce na své farmě v odlehlém Nimmitabelu, namísto setkání s příbuznými. Nemohla odjet. Jejích dva tisíce ovcí a 40 krav potřebovalo neustálou péči: pastviny byly zcela vysušené.
Austrálii zasáhla rekordní sucha, nejhorší přinejmenším za uplynulých sto let. Nejvyprahlejší z obydlených kontinentů se stal ještě vyprahlejším.
"Podmínky jsou tu takové, že musíme krmit a napojit dobytek každý den," svěřila se Litchfieldová britským Financial Times. "Navíc čelíme vysokému riziku, že kdykoli propukne požár. Nikdo z okolí nic podobného nepamatuje."
Stejné je to na mnoha místech v Austrálii, požáry ničí hlavně jihovýchod země. Spálily už plochu o velikosti Kypru. Zahynuli dva požárníci, trpí i statisíce zvířat, hlavně koaly a klokani. Ekonomické ztráty jsou obrovské.
Oheň zachvátil buš s takovou prudkostí, že se ochránci zvířat dokonce obávají vymření některých druhů, jejichž přirozené životní prostředí bylo zničeno. "Plameny jsou ničivé a šíří se tak rychle, že zvířata nemají šanci uniknout," uvedl předseda asociace na ochranu přírody Pat O'Brien.
Rekordní sucha vytvořila požárům živnou půdu. "Lesy jsou vyprahlé a náchylné ke vzplanutí," upozornil Kevin Monk z vládního odboru pro životní prostředí.
Jako příčina je nejčastěji zmiňováno globální oteplování.
Mnozí klimatologové dokonce tvrdí, že Austrálie trpí důsledky oteplování planety víc než kterékoli jiné místo na světě.
"Teploty nyní stoupají v Austrálii o něco výrazněji, než činí světový průměr," řekl agentuře Reuters klimatolog Neil Plummer. Současně upozornil, že z dvaceti nejteplejších roků, které kontinent zažil, se datuje patnáct po roce 1980. Neznamená to ale, že sucho by zasáhlo celou zemi.
Srážky jsou nerovnoměrně rozděleny. Některé oblasti žízní po vodě, na severu bičují pobřeží bouřky. "I to je důsledek skleníkového efektu," míní Plummer.
V průměru tedy nebylo v Austrálii méně srážek: nedostatek ale zasáhl především nejlidnatější jihovýchod. Proto jsou tamní sucha tak citelná. Většina Australanů bude vzpomínat na rok 2006 jako na nejsušší rok, přestože v celkovém úhrnu srážek nebylo méně, dokonce o něco víc: 490 mm - průměr činí 472 mm.
Plummer si nemyslí, že by pro extrémní počasí bylo podstatné působení pacifického klimatického jevu El Niňo, který podle něj slábne. V minulých letech byl viněn z extrémních výkyvů počasí, když se měnily pohyby tichomořských oceánských proudů.
Někteří klimatologové ale nepřikládají důležitost ani globálnímu oteplování. Melbournský výzkumník Barrie Hunt je přesvědčen, že sucha nijak nevybočují ze staletých cyklů. Za posledních 10 tisíc let podle něj Austrálie zažila 30 period extrémního sucha. "Myslím, že je předčasné vinit skleníkový efekt," řekl regionálnímu rádiu.
Sucha každopádně doléhají významně na ekonomiku země. Velká města uvalila přísná opatření na spotřebu vody. Canberra snižuje odhad hospodářského růstu.
Na vzdálených farmách je situace nejtíživější. Situaci dokládá i fakt, že zloději v Nimmitabelu vyprázdnili rezervoár vody v místní škole. Farmáři počítají ztráty. Nejméně polovina z nich skončí letošní rok se ztrátou.
Austrálii zasáhla rekordní sucha, nejhorší přinejmenším za uplynulých sto let. Nejvyprahlejší z obydlených kontinentů se stal ještě vyprahlejším.
"Podmínky jsou tu takové, že musíme krmit a napojit dobytek každý den," svěřila se Litchfieldová britským Financial Times. "Navíc čelíme vysokému riziku, že kdykoli propukne požár. Nikdo z okolí nic podobného nepamatuje."
Stejné je to na mnoha místech v Austrálii, požáry ničí hlavně jihovýchod země. Spálily už plochu o velikosti Kypru. Zahynuli dva požárníci, trpí i statisíce zvířat, hlavně koaly a klokani. Ekonomické ztráty jsou obrovské.
Oheň zachvátil buš s takovou prudkostí, že se ochránci zvířat dokonce obávají vymření některých druhů, jejichž přirozené životní prostředí bylo zničeno. "Plameny jsou ničivé a šíří se tak rychle, že zvířata nemají šanci uniknout," uvedl předseda asociace na ochranu přírody Pat O'Brien.
Rekordní sucha vytvořila požárům živnou půdu. "Lesy jsou vyprahlé a náchylné ke vzplanutí," upozornil Kevin Monk z vládního odboru pro životní prostředí.
Jako příčina je nejčastěji zmiňováno globální oteplování.
Mnozí klimatologové dokonce tvrdí, že Austrálie trpí důsledky oteplování planety víc než kterékoli jiné místo na světě.
"Teploty nyní stoupají v Austrálii o něco výrazněji, než činí světový průměr," řekl agentuře Reuters klimatolog Neil Plummer. Současně upozornil, že z dvaceti nejteplejších roků, které kontinent zažil, se datuje patnáct po roce 1980. Neznamená to ale, že sucho by zasáhlo celou zemi.
Srážky jsou nerovnoměrně rozděleny. Některé oblasti žízní po vodě, na severu bičují pobřeží bouřky. "I to je důsledek skleníkového efektu," míní Plummer.
V průměru tedy nebylo v Austrálii méně srážek: nedostatek ale zasáhl především nejlidnatější jihovýchod. Proto jsou tamní sucha tak citelná. Většina Australanů bude vzpomínat na rok 2006 jako na nejsušší rok, přestože v celkovém úhrnu srážek nebylo méně, dokonce o něco víc: 490 mm - průměr činí 472 mm.
Plummer si nemyslí, že by pro extrémní počasí bylo podstatné působení pacifického klimatického jevu El Niňo, který podle něj slábne. V minulých letech byl viněn z extrémních výkyvů počasí, když se měnily pohyby tichomořských oceánských proudů.
Někteří klimatologové ale nepřikládají důležitost ani globálnímu oteplování. Melbournský výzkumník Barrie Hunt je přesvědčen, že sucha nijak nevybočují ze staletých cyklů. Za posledních 10 tisíc let podle něj Austrálie zažila 30 period extrémního sucha. "Myslím, že je předčasné vinit skleníkový efekt," řekl regionálnímu rádiu.
Sucha každopádně doléhají významně na ekonomiku země. Velká města uvalila přísná opatření na spotřebu vody. Canberra snižuje odhad hospodářského růstu.
Na vzdálených farmách je situace nejtíživější. Situaci dokládá i fakt, že zloději v Nimmitabelu vyprázdnili rezervoár vody v místní škole. Farmáři počítají ztráty. Nejméně polovina z nich skončí letošní rok se ztrátou.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích