EUROsloupek Radka Honzáka

Dva a půl roku po vstupu do unie se postkomunističtí členové už vesměs otrkali a stále častěji se v obhajobě národních zájmů nezdráhají bouchnout pěstí do stolu. Někdy zaprotestují po právu, jindy nad tím kroutí celá Evropa hlavou. Málokdy se ale stane, že by některý z nich rozhodnutí Bruselu přímo ignoroval.
Až nyní Lotyšsko. Malá pobaltská země těsně před koncem roku schválila, že svým podnikům bude od roku 2008 rozdávat povolenky na emise 6,25 miliónu tun skleníkových plynů ročně. Evropská komise přitom koncem listopadu Lotyšům nařídila, že nesmějí překročit kvótu 3,3 miliónu tun.
Komise na to zatím oficiálně nereagovala. Její odpověď bude ale pozorně sledovat hlavně česká vláda. Ta žádá povolenky na emise téměř 102 miliónů tun CO2 ročně, i když české podniky loni vypustily jen 82 miliónů tun. Čeká se, že komise Česku stanoví kvótu v podobně nízké výši.
Sebevědomí, s nímž Praha koncem loňského roku například vetovala návrh zvýšit spotřební daň na alkohol podle růstu inflace nebo hledala kličku v zákonech o DPH, díky které by všechno bydlení v Česku spadlo do sociální kategorie, by vládě občanských demokratů mohlo zavelet jít lotyšskou cestou a trvat na své kvótě emisí. V tom případě by mohla ošklivě narazit. Ústupek se od komise moc čekat nedá. Zcela by totiž shodila svůj dosavadní tvrdý přístup k omezování emisí, ohrozila důvěryhodnost celého systému a navíc by opět rozbouřila trh s povolenkami.
Ještě horší by ale bylo, kdyby si Praha vzala příklad z Bratislavy. Tamní Ficova vláda totiž chce Evropskou komisi za snížení kvóty emisí rovnou žalovat. A nad tím si zbytek Evropy už skutečně může hlavu ukroutit.

Autor je stálým zpravodajem HN v Bruselu