Africkým nomádům hrozí "klimatická genocida"

Afričtí pastevci za globální oteplování, které způsobují emise skleníkových plynů, nemohou. Přesto se mohou stát jedněmi z jeho prvních obětí.
Klimatické změny, vyvolané nejspíš znečištěním ovzduší, podle vědců negativním způsobem ovlivňují jejich tradiční způsob života. Srážek je čím dál méně, pastviny, kde milióny afrických kočovníků a polokočovníků chovají dobytek, se rychle zmenšují, a jejich stáda hynou. Pastevci pak odcházejí do měst nebo živoří v osadách u cest, kde zkouší pěstovat plodiny.
Pastevci byli po staletí zvyklí na to, že deště přicházely nepravidelně a čas od času udeřila i sucha. Zcela nevyzpytatelnému počasí v posledních desetiletích se však již příliš přizpůsobit nedokáží. Například na severu Keni zanechaly pastevectví již stovky tisíc obyvatel.
"Celý život jsem se choval jako mí předkové," řekl agentuře Reuters 55letý Jammah Ali Isack. "Se svým stádem koz jsem putoval vyprahlou krajinou severovýchodní Keni. Vedl jsem je tam, kde byly zelené pastviny a zdroje vody."
Loni ale udeřila sucha a jeho kozy, kterých bylo kolem stovky, uhynuly. Katastrofální sucha přitom tehdy ve východní Africe zabila tisíce kusů dobytka. Stařešinové tvrdí, že celý svůj život tak velké sucho ještě nikdy nezažili.
Isack se tehdy rozhodl, že zkusí pěstovat plodiny. "Naši lidé sice nejsou farmáři, ale já už neměl žádná zvířata a musel jsem uživit svých devět dětí a tři ženy. Tak jsem zasadil kukuřici a zeleninu," vyprávěl Isack.
Jednu živelní katastrofu ale vystřídala nečekaně druhá. Stejně ničivá. Po suchu přišly velké záplavy. Voda se převalila i přes Isackova políčka a zničila je. Velká voda trápí tuto oblast i nyní. Rychle se zde šíří nemoci a přibývá případů těch, kteří nákazám podléhají.

Naslouchat zpěvu ptáků
"V dávných dobách pastevci spoléhali na tradiční znalosti. Blížící se změnu počasí jsme poznali podle chování žab. Příchod dešťů ohlašoval třeba zpěv některých ptáků. To je však již minulostí. Teď musíme spoléhat na meteorology. Ale ani to, co nám řeknou, se pak nestane," řekl agentuře IPS Hussain Abdullahi z jedné pastevecké komunity ze severovýchodní Keni.
Specialista na problematiku pastevectví, doktor David Kimenye, nedávno provedl pro neziskovou organizaci Christian Aid výzkum dopadu klimatických změn na život zdejších kočovníků. Zjistil, že za poslední čtvrt století nastávají v Keni sucha čtyřikrát častěji než v minulosti.
Kvůli změně klimatu zde prý zanechalo tradičního způsobu života již půl miliónu pastevců, tedy třetina obyvatel sledované oblasti. Během loňského sucha zde podle něj zahynulo tolik krav, velbloudů a koz, že se 60 procent pastevců bude moci nadále věnovat chování dobytka jen s pomocí státu.

Hodně lidí, málo zdrojů
Mnoho pastevců pak odešlo do měst nebo vytvořilo nové osady na okraji silnic. Často šli do míst, kde byly vyvrtány studny nebo kam mohou dojet cisterny s vodou. U cest se živí například prodejem mléka od krav, které jim ještě zůstaly.
"Neusadili jsme se zde, protože jsme chtěli. Nic jiného nám totiž nezbylo," řekl doktorovi Kimenyemu Mukhtar Adden, obyvatel keňské osady Quimbiso. "Celý náš život jsme strávili na cestách. Teď jsme nešťastní lidé," dodal.
Obyvatel oblastí afrických savan přibývá, zdrojů je ale stále méně. Mizející pastviny vedou i k násilí a bojům. Třeba když keňští kočovníci chtějí napást svá stáda v sousední Ugandě, Etiopii či Súdánu a střetnou se s místními obyvateli.
I v těchto zemích ovlivňují klimatické změny negativně životy lidí. Velmi napjatá situace vládne například na území obývaném etnikem pasteveckých Karamodžongů na zaostalém východě Ugandy, kteří "práva svých stád" hájí nejen oštěpy, ale i pomocí kalašnikovů. Při loňských bojích, do nichž se zapojily i vládní jednotky, zde zahynuly stovky lidí.
Ochránci životního prostředí tvrdí, že nejúčinnějším způsobem, jak problémům vyvolaným klimatickými změnami zabránit, je omezit emise skleníkových plynů.
V souvislosti s dopadem oteplování na životy afrických pastevců již vymysleli nový pojem "klimatická genocida".