Teplý leden bez vrásek
Kolem Prahy kvete řepka olejka. Krávy se pasou, tráva zelená, na stromech
vyrašily pupeny, v˙Třebíči rozkvetla višeň. A˙po rekordně teplém listopadu
s˙prosincem hlásí meteorologové i˙rekordně teplý leden a˙vůbec celý nastávající
rok. Samozřejmě, po pár horkých týdnech jedné zimy je příliš brzo stěhovat sníh
do muzea. Nelze se ovšem ubránit dojmu, že lednové pupeny nutně musí mít nějaký
dopad. Jenže: jaký a˙na co?
Kolem Prahy kvete řepka olejka. Krávy se pasou, tráva zelená, na stromech vyrašily pupeny, v˙Třebíči rozkvetla višeň. A˙po rekordně teplém listopadu s˙prosincem hlásí meteorologové i˙rekordně teplý leden a˙vůbec celý nastávající rok. Samozřejmě, po pár horkých týdnech jedné zimy je příliš brzo stěhovat sníh do muzea. Nelze se ovšem ubránit dojmu, že lednové pupeny nutně musí mít nějaký dopad. Jenže: jaký a˙na co?
Ale babi, jaká smrt!
Namísto huňatých péřových bund oblékáme lehké svrchníky a˙je nám líto, že Vánoce nebyly bílé. Moc netopíme, protože nemrzne. Tedy se ani neobjevují zprávy o˙umrzlých bezdomovcích, které jsme slýchali loni, kdy například pražská radnice v˙obavách o˙jejich zdraví a˙životy nechala na Letné vystavět stanové městečko. Majitelé domů nemusejí vstávat v˙pět ráno a˙odklízet sníh, města šetří velké sumy za posypy.
"I˙v˙tak malém městě, jako je naše, jsou to řádově miliony," říká mělnický starosta Miroslav Neumann (ODS). "To víte, že si to pochvalujeme. Ušetříme a˙také jsme rádi, že je méně úrazů. Ale o˙přírodu mám strach. Není přece normální, aby na podzim kvetly sedmikrásky," zamýšlí se starosta. Mimo tyto strachy už šéf mělnické radnice stejně jako řada jeho kolegů v˙republice vnímá "samá pozitiva". Především to, že teplé počasí prodloužilo sezónu stavebních prací, takže klesla nezaměstnanost.
Na Náměstí míru, kde mělnická radnice sídlí, je suchá dlažba. Zboží po Vánocích zlevnilo, což láká lidi do ulic. Obchodní dům je narvaný k˙prasknutí. Šály za třicet korun nechávají zákazníci ležet na pultech, zatímco o˙lyže, brusle a˙vůbec výbavu k˙zimním sportům zájem neupadá. Nikdo z˙oslovených kupujících nevěří, že by zima už nepřišla. "To jsou takové řeči, že je globální oteplování," směje se asi čtyřicetiletý muž. "Vždyť loni byla zima, jaká se jen tak nevidí." Žena v˙penzijním věku vybírá s˙vnukem lyžařské vázání. "Míň toho protopím, takže jsem na jednu stranu spokojená. Ale bílé Vánoce mi chybí a˙už se jich asi nedožiju." Vnuk protáčí panenky: "Ale babi!... To ona říká pořád, že brzo umře," vysvětluje omluvně.
Višně kvetou dál
Překvapivé je, že teplé počasí má jen malý vliv na odběr elektřiny. "V˙prosinci a˙v˙těchto dnech činí pokles odběru elektřiny proti minulému roku pouhá tři procenta," říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. "Navíc dlouhodobý trend je zcela opačný, spotřeba elektřiny stoupá, a˙to nejen u˙nás, ale v˙celé Evropě." Odběr plynu a˙tepla meziročně klesl zhruba o˙20-30 %, plynaři a˙teplárny ale také panice nepropadají. Letošní ztráty jim podle nich vyrovná loňská tuhá zima, kdy se hodně topilo.
Kvetoucí višně a˙dubnové počasí zatím nezneklidňují ani zemědělce známé svou přecitlivělostí na jakoukoli klimatickou odchylku od "normálu". A˙teď to, co naklíčilo nebo vyhnalo výhonky, může v˙únoru pomrznout, přijdou-li mrazy. "Zatím je ale na prognózy příliš brzy," říká Hugo Roldán, ředitel odboru pro komunikaci ministerstva zemědělství. "Může napadnout sníh a˙nestane se vůbec nic.
Jiná situace by nastala, kdyby přišly holomrazy, ty jsou nebezpečné." Strach o˙chleba ale zatím mít nemusíme. "Ozimy vzešly, a˙i˙kdyby pomrzly, vzejdou jařiny, navíc důvod k˙obavám by nastal až v˙případě, že by pomrzla více než polovina úrody, což se dá očekávat na Sibiři, nikoli u˙nás v˙mírném pásmu," říká Hugo Roldán. Ministerstvo zemědělství žádné analýzy kvůli nezvykle teplé zimě neprovádělo. První údaje budou podle ředitele Roldána k˙dispozici až počátkem dubna. "Nikdo teď netuší, jaké bude počasí, takže prognózy dělat moc nejde, na jaře už budeme vědět na jisto, co pomrzlo a˙co ne."
Nezvyklé teplo jednoznačně těší především stavební investory. Miroslav Beneš, poradce ministra průmyslu a˙obchodu, říká, že stavební boom nerušeně pokračuje i˙v˙těchto dnech. "Mluvil jsem se zástupci Svazu podnikatelů ve stavebnictví a˙oni skoro naříkají, že musí pracovat, protože plánovali, že si v˙zimě odpočinou. Jenže na druhou stranu je tlačí nejistota. Zatím je na tyto práce uvalena pětiprocentní DPH, ale nikdo v˙tuhle chvíli neví, co bude dál a˙kdy se to změní. Takže pracují jak o˙závod," říká Beneš.
Ani ministerstvo průmyslu žádnou analýzu kvůli teplé zimě neprovádělo. "Mírných zim jsem zažil více a tu letošní beru jako statistickou odchylku. To vám ale říkám jako Míra Beneš, nikoli jako poradce ministra," říká poradce ministra.
Pokračující sezónní práce se příznivě odrážejí ve statistikách. Podle ministerstva meziročně klesla nezaměstnanost o˙jedno procento, na 8,3 %. Více vyděláme, více utratíme, ekonomika posílí, říkají ekonomové. A˙možná ušetříme i˙na pohonných hmotách, protože teplo tlačí cenu ropy dolů. Oproti 73 dolarům za barel v˙létě klesla cena na necelých 63. Takže samé dobré zprávy. Lépe řečeno: skoro samé dobré zprávy.
Slunce v˙duši - a˙na střeše
Podle vědců a˙aktivistů zabývajících se životním prostředím by totiž mírná zima obavy přinášet měla. "Ano, jedna zima nic nedokazuje, jenže těch extrémních výkyvů už byla řada," říká ekolog Karel Dolejší z˙Greenpeace. "S˙klimatem je to jako s˙kuřákem - podle doktorů se jeho organismus dostane do normálu, tedy nebude náchylnější vůči rakovinovému bujení, zhruba za 15 let nekouření. A˙s˙přírodou je to stejné. Nemáme moc času, celý systém je v˙nestabilním stavu, a˙my balancujeme na laně, aniž bychom věděli, co přesně přijde."
Také geolog a˙klimatolog Václav Cílek je z˙letošní teplé zimy neklidný. Chápe ji jako doklad toho, že změna klimatu není proces, který nás čeká, ale ve kterém už jsme. "Ono je to skoro už klišé, ale musíme si zvykat, že výkyvů, jako je extrémně tuhá zima loni a˙jarní počasí letos, bude přibývat. A˙povodně nebudou jednou za čtyřicet, ale za osm let."
Jan Pretel, vedoucí oddělení klimatu Českého hydrometeorologického ústavu, říká, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že v˙nejbližší době začne sněžit. "Ale vzhledem k˙tomu, že jsme se ve škole vždycky učili o˙tom, že existuje koloběh vody v˙přírodě, tak já jsem bytostně přesvědčen, že sněžit jednou začne," prohlásil v˙rozhovoru pro Českou televizi. Jenže hydrologický cyklus se podle Václava Cílka zvětšuje, a˙v˙důsledku toho se pak například z˙oceánů odpařuje více vody. "Větší množství páry pak způsobí, že stoupá rychlost větru. A˙škody, které po takových smrštích přicházejí, jsou pochopitelně vyšší," říká klimatolog.
Fakt, že odborníci na klima jsou se svým neklidem ve veřejnosti osamoceni, není ve státě, jehož hlava nedávno strach z˙globálního oteplení označila za "nejtragičtější omyl lidstva", nijak překvapivý.
Nicméně věci se začínají hýbat. Václav Cílek zmiňuje Velkou Británii a˙Dánsko, kde se už o˙globálním oteplování nejenom diskutuje, ale i˙koná. "Britové mají program na výrobu z˙čistých zdrojů, tedy těch, které neprodukují oxidy uhlíku, jež oteplování klimatu způsobují. Počítají třeba se slunečními kolektory, které ve speciální úpravě budou nahrazovat střešní krytinu." Klimatolog je přesvědčen, že "anglické postoje" se během tří čtyř let překopírují i˙do české politiky. "Ono nám totiž," říká geolog Cílek, "nic jiného ani nezbude."
Kateřina Mahdalová
Ale babi, jaká smrt!
Namísto huňatých péřových bund oblékáme lehké svrchníky a˙je nám líto, že Vánoce nebyly bílé. Moc netopíme, protože nemrzne. Tedy se ani neobjevují zprávy o˙umrzlých bezdomovcích, které jsme slýchali loni, kdy například pražská radnice v˙obavách o˙jejich zdraví a˙životy nechala na Letné vystavět stanové městečko. Majitelé domů nemusejí vstávat v˙pět ráno a˙odklízet sníh, města šetří velké sumy za posypy.
"I˙v˙tak malém městě, jako je naše, jsou to řádově miliony," říká mělnický starosta Miroslav Neumann (ODS). "To víte, že si to pochvalujeme. Ušetříme a˙také jsme rádi, že je méně úrazů. Ale o˙přírodu mám strach. Není přece normální, aby na podzim kvetly sedmikrásky," zamýšlí se starosta. Mimo tyto strachy už šéf mělnické radnice stejně jako řada jeho kolegů v˙republice vnímá "samá pozitiva". Především to, že teplé počasí prodloužilo sezónu stavebních prací, takže klesla nezaměstnanost.
Na Náměstí míru, kde mělnická radnice sídlí, je suchá dlažba. Zboží po Vánocích zlevnilo, což láká lidi do ulic. Obchodní dům je narvaný k˙prasknutí. Šály za třicet korun nechávají zákazníci ležet na pultech, zatímco o˙lyže, brusle a˙vůbec výbavu k˙zimním sportům zájem neupadá. Nikdo z˙oslovených kupujících nevěří, že by zima už nepřišla. "To jsou takové řeči, že je globální oteplování," směje se asi čtyřicetiletý muž. "Vždyť loni byla zima, jaká se jen tak nevidí." Žena v˙penzijním věku vybírá s˙vnukem lyžařské vázání. "Míň toho protopím, takže jsem na jednu stranu spokojená. Ale bílé Vánoce mi chybí a˙už se jich asi nedožiju." Vnuk protáčí panenky: "Ale babi!... To ona říká pořád, že brzo umře," vysvětluje omluvně.
Višně kvetou dál
Překvapivé je, že teplé počasí má jen malý vliv na odběr elektřiny. "V˙prosinci a˙v˙těchto dnech činí pokles odběru elektřiny proti minulému roku pouhá tři procenta," říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. "Navíc dlouhodobý trend je zcela opačný, spotřeba elektřiny stoupá, a˙to nejen u˙nás, ale v˙celé Evropě." Odběr plynu a˙tepla meziročně klesl zhruba o˙20-30 %, plynaři a˙teplárny ale také panice nepropadají. Letošní ztráty jim podle nich vyrovná loňská tuhá zima, kdy se hodně topilo.
Kvetoucí višně a˙dubnové počasí zatím nezneklidňují ani zemědělce známé svou přecitlivělostí na jakoukoli klimatickou odchylku od "normálu". A˙teď to, co naklíčilo nebo vyhnalo výhonky, může v˙únoru pomrznout, přijdou-li mrazy. "Zatím je ale na prognózy příliš brzy," říká Hugo Roldán, ředitel odboru pro komunikaci ministerstva zemědělství. "Může napadnout sníh a˙nestane se vůbec nic.
Jiná situace by nastala, kdyby přišly holomrazy, ty jsou nebezpečné." Strach o˙chleba ale zatím mít nemusíme. "Ozimy vzešly, a˙i˙kdyby pomrzly, vzejdou jařiny, navíc důvod k˙obavám by nastal až v˙případě, že by pomrzla více než polovina úrody, což se dá očekávat na Sibiři, nikoli u˙nás v˙mírném pásmu," říká Hugo Roldán. Ministerstvo zemědělství žádné analýzy kvůli nezvykle teplé zimě neprovádělo. První údaje budou podle ředitele Roldána k˙dispozici až počátkem dubna. "Nikdo teď netuší, jaké bude počasí, takže prognózy dělat moc nejde, na jaře už budeme vědět na jisto, co pomrzlo a˙co ne."
Nezvyklé teplo jednoznačně těší především stavební investory. Miroslav Beneš, poradce ministra průmyslu a˙obchodu, říká, že stavební boom nerušeně pokračuje i˙v˙těchto dnech. "Mluvil jsem se zástupci Svazu podnikatelů ve stavebnictví a˙oni skoro naříkají, že musí pracovat, protože plánovali, že si v˙zimě odpočinou. Jenže na druhou stranu je tlačí nejistota. Zatím je na tyto práce uvalena pětiprocentní DPH, ale nikdo v˙tuhle chvíli neví, co bude dál a˙kdy se to změní. Takže pracují jak o˙závod," říká Beneš.
Ani ministerstvo průmyslu žádnou analýzu kvůli teplé zimě neprovádělo. "Mírných zim jsem zažil více a tu letošní beru jako statistickou odchylku. To vám ale říkám jako Míra Beneš, nikoli jako poradce ministra," říká poradce ministra.
Pokračující sezónní práce se příznivě odrážejí ve statistikách. Podle ministerstva meziročně klesla nezaměstnanost o˙jedno procento, na 8,3 %. Více vyděláme, více utratíme, ekonomika posílí, říkají ekonomové. A˙možná ušetříme i˙na pohonných hmotách, protože teplo tlačí cenu ropy dolů. Oproti 73 dolarům za barel v˙létě klesla cena na necelých 63. Takže samé dobré zprávy. Lépe řečeno: skoro samé dobré zprávy.
Slunce v˙duši - a˙na střeše
Podle vědců a˙aktivistů zabývajících se životním prostředím by totiž mírná zima obavy přinášet měla. "Ano, jedna zima nic nedokazuje, jenže těch extrémních výkyvů už byla řada," říká ekolog Karel Dolejší z˙Greenpeace. "S˙klimatem je to jako s˙kuřákem - podle doktorů se jeho organismus dostane do normálu, tedy nebude náchylnější vůči rakovinovému bujení, zhruba za 15 let nekouření. A˙s˙přírodou je to stejné. Nemáme moc času, celý systém je v˙nestabilním stavu, a˙my balancujeme na laně, aniž bychom věděli, co přesně přijde."
Také geolog a˙klimatolog Václav Cílek je z˙letošní teplé zimy neklidný. Chápe ji jako doklad toho, že změna klimatu není proces, který nás čeká, ale ve kterém už jsme. "Ono je to skoro už klišé, ale musíme si zvykat, že výkyvů, jako je extrémně tuhá zima loni a˙jarní počasí letos, bude přibývat. A˙povodně nebudou jednou za čtyřicet, ale za osm let."
Jan Pretel, vedoucí oddělení klimatu Českého hydrometeorologického ústavu, říká, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že v˙nejbližší době začne sněžit. "Ale vzhledem k˙tomu, že jsme se ve škole vždycky učili o˙tom, že existuje koloběh vody v˙přírodě, tak já jsem bytostně přesvědčen, že sněžit jednou začne," prohlásil v˙rozhovoru pro Českou televizi. Jenže hydrologický cyklus se podle Václava Cílka zvětšuje, a˙v˙důsledku toho se pak například z˙oceánů odpařuje více vody. "Větší množství páry pak způsobí, že stoupá rychlost větru. A˙škody, které po takových smrštích přicházejí, jsou pochopitelně vyšší," říká klimatolog.
Fakt, že odborníci na klima jsou se svým neklidem ve veřejnosti osamoceni, není ve státě, jehož hlava nedávno strach z˙globálního oteplení označila za "nejtragičtější omyl lidstva", nijak překvapivý.
Nicméně věci se začínají hýbat. Václav Cílek zmiňuje Velkou Británii a˙Dánsko, kde se už o˙globálním oteplování nejenom diskutuje, ale i˙koná. "Britové mají program na výrobu z˙čistých zdrojů, tedy těch, které neprodukují oxidy uhlíku, jež oteplování klimatu způsobují. Počítají třeba se slunečními kolektory, které ve speciální úpravě budou nahrazovat střešní krytinu." Klimatolog je přesvědčen, že "anglické postoje" se během tří čtyř let překopírují i˙do české politiky. "Ono nám totiž," říká geolog Cílek, "nic jiného ani nezbude."
Kateřina Mahdalová
Zdroj:Respekt
Sdílet článek na sociálních sítích
