Zvrátí Bush nedůvěru Američanů?
S rekordně slabou důvěrou veřejnosti přednesl americký prezident George Bush v
noci na dnešek středoevropského času svou letošní Zprávu o stavu Unie. Účelem
tohoto každoročního rituálu je vedle reflexe současné situace Spojených států
také vytýčení dalších plánů Bílého domu.
Prezident Bush ovšem včera mluvil k národu, který si podle průzkumu pro deník
Wall Street Journal a stanici NBC už nepřeje, aby určoval politiku země. Jen
necelá čtvrtina respondentů uvedla, že prezident by měl mít vůdčí slovo, zatímco
bezmála 60 procent lidí by se raději spolehlo na Kongres.
V něm mají většinu demokraté, což byla včera pro Bushe nová zkušenost. Při jeho
předchozích výročních zprávách média sčítala "ovace vestoje". Před včerejším
vystoupením se čekal maximálně občasný potlesk ze slušnosti.
"Prezident přednese odvážné plány," tvrdil prezidentův mluvčí Tony Snow. Názor
médií a většiny veřejnosti ale vystihl včera deník Washington Post, když
oznámená témata "označil za recyklované návrhy".
V zahraniční politice prezident Bush opět zasadil válku v Iráku do širšího rámce
světového boje proti terorismu. V domácí agendě byla před projevem známa jedna
skutečně nová věc, návrh na daňové úpravy zdravotního pojištění.
Bílý dům anoncoval, že Bush také vyzve Američany, aby do deseti let snížili
spotřebu paliv o pětinu.
Otazníkem ovšem zůstávalo, zda nepřijde v rámci opakovaného důrazu na rozvoj
alternativních zdrojů energie a nezávislosti USA na cizí ropě - což jsou témata
z jeho loňské zprávy - s důležitou ekologickou iniciativou. Pokud by prezident
oznámil pro automobilky závazné zlepšení účinnosti klasických motorů, byl by to
krok, po kterém nejen ekologové, ale právě propagátoři ropné nezávislosti dlouho
volají. Před projevem ale nebylo jasné, jakých vozů a za jakých podmínek by se
toto opatření týkalo.
"Mluví se o tom, ale v prezidentově návrhu nejsou pro ekonomiku žádné limity
uhlíku," vyvracel mluvčí Tony Snow možnost, že Bush představí plán povinného
omezení emisí skleníkových plynů, především kysličníku uhličitého.
Letošní podivná zima, kdy západ a středozápad země zavalil sníh a sevřely mrazy,
zatímco podél východního pobřeží se dalo až do uplynulého víkendu opalovat, ale
nutí stále více Američanů přemýšlet o možných důsledcích globálního oteplování.
Už jen 27 procent lidí sdílí prezidentův nedůvěřivý pohled na vážnost tohoto
problému.
Některé státy, například Kalifornie, Minnesota nebo Florida, se rozhodly
nezávisle na federální administrativě a Bílém domě pro zavedení povinných
emisních stropů.
Rovněž nový Kongres tlačí prezidenta Bushe k řešení. Iniciativa jde především od
demokratů v Senátu, ale jeden ze série návrhů k omezení emisí předložil minulý
týden společně s demokraty Barakem Obamou a Joem Liebermanem republikán John
McCain. Jejich návrh požaduje do roku 2050 snížení emisí o dvě třetiny proti
stavu z roku 2004.
Skutečným bodem zlomu ale může být změna postoje velkých chemických, olejářských
a jiných průmyslových firem.
V situaci, kdy jednotlivé státy přijímají vlastní emisní zákony, si tyto
společnosti vyhodnotily, že menším ekonomickým zlem by pro ně byla jednotná
federální norma.
Za emisní limity se postavil například olejářský gigant Exxon Mobil. Sdružení
deseti dalších velkých firem, včetně General Electric, předevčírem vyzvalo
prezidenta k vyhlášení limitů.
S rekordně slabou důvěrou veřejnosti přednesl americký prezident George Bush v noci na dnešek středoevropského času svou letošní Zprávu o stavu Unie. Účelem tohoto každoročního rituálu je vedle reflexe současné situace Spojených států také vytýčení dalších plánů Bílého domu.
Prezident Bush ovšem včera mluvil k národu, který si podle průzkumu pro deník Wall Street Journal a stanici NBC už nepřeje, aby určoval politiku země. Jen necelá čtvrtina respondentů uvedla, že prezident by měl mít vůdčí slovo, zatímco bezmála 60 procent lidí by se raději spolehlo na Kongres.
V něm mají většinu demokraté, což byla včera pro Bushe nová zkušenost. Při jeho předchozích výročních zprávách média sčítala "ovace vestoje". Před včerejším vystoupením se čekal maximálně občasný potlesk ze slušnosti.
"Prezident přednese odvážné plány," tvrdil prezidentův mluvčí Tony Snow. Názor médií a většiny veřejnosti ale vystihl včera deník Washington Post, když oznámená témata "označil za recyklované návrhy".
V zahraniční politice prezident Bush opět zasadil válku v Iráku do širšího rámce světového boje proti terorismu. V domácí agendě byla před projevem známa jedna skutečně nová věc, návrh na daňové úpravy zdravotního pojištění.
Bílý dům anoncoval, že Bush také vyzve Američany, aby do deseti let snížili spotřebu paliv o pětinu.
Otazníkem ovšem zůstávalo, zda nepřijde v rámci opakovaného důrazu na rozvoj alternativních zdrojů energie a nezávislosti USA na cizí ropě - což jsou témata z jeho loňské zprávy - s důležitou ekologickou iniciativou. Pokud by prezident oznámil pro automobilky závazné zlepšení účinnosti klasických motorů, byl by to krok, po kterém nejen ekologové, ale právě propagátoři ropné nezávislosti dlouho volají. Před projevem ale nebylo jasné, jakých vozů a za jakých podmínek by se toto opatření týkalo.
"Mluví se o tom, ale v prezidentově návrhu nejsou pro ekonomiku žádné limity uhlíku," vyvracel mluvčí Tony Snow možnost, že Bush představí plán povinného omezení emisí skleníkových plynů, především kysličníku uhličitého.
Letošní podivná zima, kdy západ a středozápad země zavalil sníh a sevřely mrazy, zatímco podél východního pobřeží se dalo až do uplynulého víkendu opalovat, ale nutí stále více Američanů přemýšlet o možných důsledcích globálního oteplování. Už jen 27 procent lidí sdílí prezidentův nedůvěřivý pohled na vážnost tohoto problému.
Některé státy, například Kalifornie, Minnesota nebo Florida, se rozhodly nezávisle na federální administrativě a Bílém domě pro zavedení povinných emisních stropů.
Rovněž nový Kongres tlačí prezidenta Bushe k řešení. Iniciativa jde především od demokratů v Senátu, ale jeden ze série návrhů k omezení emisí předložil minulý týden společně s demokraty Barakem Obamou a Joem Liebermanem republikán John McCain. Jejich návrh požaduje do roku 2050 snížení emisí o dvě třetiny proti stavu z roku 2004.
Skutečným bodem zlomu ale může být změna postoje velkých chemických, olejářských a jiných průmyslových firem.
V situaci, kdy jednotlivé státy přijímají vlastní emisní zákony, si tyto společnosti vyhodnotily, že menším ekonomickým zlem by pro ně byla jednotná federální norma.
Za emisní limity se postavil například olejářský gigant Exxon Mobil. Sdružení deseti dalších velkých firem, včetně General Electric, předevčírem vyzvalo prezidenta k vyhlášení limitů.
Prezident Bush ovšem včera mluvil k národu, který si podle průzkumu pro deník Wall Street Journal a stanici NBC už nepřeje, aby určoval politiku země. Jen necelá čtvrtina respondentů uvedla, že prezident by měl mít vůdčí slovo, zatímco bezmála 60 procent lidí by se raději spolehlo na Kongres.
V něm mají většinu demokraté, což byla včera pro Bushe nová zkušenost. Při jeho předchozích výročních zprávách média sčítala "ovace vestoje". Před včerejším vystoupením se čekal maximálně občasný potlesk ze slušnosti.
"Prezident přednese odvážné plány," tvrdil prezidentův mluvčí Tony Snow. Názor médií a většiny veřejnosti ale vystihl včera deník Washington Post, když oznámená témata "označil za recyklované návrhy".
V zahraniční politice prezident Bush opět zasadil válku v Iráku do širšího rámce světového boje proti terorismu. V domácí agendě byla před projevem známa jedna skutečně nová věc, návrh na daňové úpravy zdravotního pojištění.
Bílý dům anoncoval, že Bush také vyzve Američany, aby do deseti let snížili spotřebu paliv o pětinu.
Otazníkem ovšem zůstávalo, zda nepřijde v rámci opakovaného důrazu na rozvoj alternativních zdrojů energie a nezávislosti USA na cizí ropě - což jsou témata z jeho loňské zprávy - s důležitou ekologickou iniciativou. Pokud by prezident oznámil pro automobilky závazné zlepšení účinnosti klasických motorů, byl by to krok, po kterém nejen ekologové, ale právě propagátoři ropné nezávislosti dlouho volají. Před projevem ale nebylo jasné, jakých vozů a za jakých podmínek by se toto opatření týkalo.
"Mluví se o tom, ale v prezidentově návrhu nejsou pro ekonomiku žádné limity uhlíku," vyvracel mluvčí Tony Snow možnost, že Bush představí plán povinného omezení emisí skleníkových plynů, především kysličníku uhličitého.
Letošní podivná zima, kdy západ a středozápad země zavalil sníh a sevřely mrazy, zatímco podél východního pobřeží se dalo až do uplynulého víkendu opalovat, ale nutí stále více Američanů přemýšlet o možných důsledcích globálního oteplování. Už jen 27 procent lidí sdílí prezidentův nedůvěřivý pohled na vážnost tohoto problému.
Některé státy, například Kalifornie, Minnesota nebo Florida, se rozhodly nezávisle na federální administrativě a Bílém domě pro zavedení povinných emisních stropů.
Rovněž nový Kongres tlačí prezidenta Bushe k řešení. Iniciativa jde především od demokratů v Senátu, ale jeden ze série návrhů k omezení emisí předložil minulý týden společně s demokraty Barakem Obamou a Joem Liebermanem republikán John McCain. Jejich návrh požaduje do roku 2050 snížení emisí o dvě třetiny proti stavu z roku 2004.
Skutečným bodem zlomu ale může být změna postoje velkých chemických, olejářských a jiných průmyslových firem.
V situaci, kdy jednotlivé státy přijímají vlastní emisní zákony, si tyto společnosti vyhodnotily, že menším ekonomickým zlem by pro ně byla jednotná federální norma.
Za emisní limity se postavil například olejářský gigant Exxon Mobil. Sdružení deseti dalších velkých firem, včetně General Electric, předevčírem vyzvalo prezidenta k vyhlášení limitů.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích