Globální oteplování zdraží pojištění
Globální oteplování a s ním spojený častější výskyt živelních katastrof se
zřejmě dlouhodobě projeví ve zvýšení cen pojištění majetku. Experti z
Mezivládního panelu pro změny klimatu počátkem února zveřejnili zprávu, podle
níž je oteplování planety nepochybné a významný podíl na tom má lidská činnost.
Pojišťovny ve své kalkulaci pojistného vycházejí mimo jiné z frekvence škod,
průměrné škody a statistických údajů a modelací vývoje, takže lze reálně
očekávat, že se tato skutečnost projeví v růstu cen přímého pojištění i
zajištění, uvedl vrchní ředitel úseku zajištění České pojišťovny Bohdan Minol.
"Jak ukazují škody z povodní (1997 a 2002), tíhy sněhu (2006) nebo hurikánu
(2007), nemůžeme si myslet, že se českému trhu tyto škody budou vyhýbat, a
nedojde tak k dopadu na ceny přímého pojištění," dodal. Ceny přímého pojištění
jsou podle něj dále ovlivněny cenou katastrofického zajištění a ta bude za
předpokladu rostoucího počtu škod způsobených přírodními živly celosvětově
stoupat.
Vzhledem k nynějšímu přebytku kapitálu na světových trzích však prý nelze v
blízké době čekat bezprostřední dopad do cen či podmínek pojištění v Evropě.
Vliv orkánu Kyrill by mohl znamenat zastavení současného propadu cen v Evropě. V
dlouhodobém horizontu a při častém opakování velkých přírodních katastrof by se
ale mohlo stát, že některá rizika či oblasti se stanou komerčně nezajistitelné,
podobně jako třeba hurikány na Floridě, poznamenal. Pak by měl podle Špirakuse
nastoupit stát a pomocí speciální státní zajišťovny převzít katastrofické škody
od pojišťoven (nad určitý limit).
Globální oteplování a s ním spojený častější výskyt živelních katastrof se zřejmě dlouhodobě projeví ve zvýšení cen pojištění majetku. Experti z Mezivládního panelu pro změny klimatu počátkem února zveřejnili zprávu, podle níž je oteplování planety nepochybné a významný podíl na tom má lidská činnost.
Pojišťovny ve své kalkulaci pojistného vycházejí mimo jiné z frekvence škod, průměrné škody a statistických údajů a modelací vývoje, takže lze reálně očekávat, že se tato skutečnost projeví v růstu cen přímého pojištění i zajištění, uvedl vrchní ředitel úseku zajištění České pojišťovny Bohdan Minol. "Jak ukazují škody z povodní (1997 a 2002), tíhy sněhu (2006) nebo hurikánu (2007), nemůžeme si myslet, že se českému trhu tyto škody budou vyhýbat, a nedojde tak k dopadu na ceny přímého pojištění," dodal. Ceny přímého pojištění jsou podle něj dále ovlivněny cenou katastrofického zajištění a ta bude za předpokladu rostoucího počtu škod způsobených přírodními živly celosvětově stoupat.
Vzhledem k nynějšímu přebytku kapitálu na světových trzích však prý nelze v blízké době čekat bezprostřední dopad do cen či podmínek pojištění v Evropě. Vliv orkánu Kyrill by mohl znamenat zastavení současného propadu cen v Evropě. V dlouhodobém horizontu a při častém opakování velkých přírodních katastrof by se ale mohlo stát, že některá rizika či oblasti se stanou komerčně nezajistitelné, podobně jako třeba hurikány na Floridě, poznamenal. Pak by měl podle Špirakuse nastoupit stát a pomocí speciální státní zajišťovny převzít katastrofické škody od pojišťoven (nad určitý limit).
Pojišťovny ve své kalkulaci pojistného vycházejí mimo jiné z frekvence škod, průměrné škody a statistických údajů a modelací vývoje, takže lze reálně očekávat, že se tato skutečnost projeví v růstu cen přímého pojištění i zajištění, uvedl vrchní ředitel úseku zajištění České pojišťovny Bohdan Minol. "Jak ukazují škody z povodní (1997 a 2002), tíhy sněhu (2006) nebo hurikánu (2007), nemůžeme si myslet, že se českému trhu tyto škody budou vyhýbat, a nedojde tak k dopadu na ceny přímého pojištění," dodal. Ceny přímého pojištění jsou podle něj dále ovlivněny cenou katastrofického zajištění a ta bude za předpokladu rostoucího počtu škod způsobených přírodními živly celosvětově stoupat.
Vzhledem k nynějšímu přebytku kapitálu na světových trzích však prý nelze v blízké době čekat bezprostřední dopad do cen či podmínek pojištění v Evropě. Vliv orkánu Kyrill by mohl znamenat zastavení současného propadu cen v Evropě. V dlouhodobém horizontu a při častém opakování velkých přírodních katastrof by se ale mohlo stát, že některá rizika či oblasti se stanou komerčně nezajistitelné, podobně jako třeba hurikány na Floridě, poznamenal. Pak by měl podle Špirakuse nastoupit stát a pomocí speciální státní zajišťovny převzít katastrofické škody od pojišťoven (nad určitý limit).
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích