Firmy se chystají na boj o emisní povolenky

Zatímco se ministři Martin Bursík a Martin Říman přou, zda je včerejší rozhodnutí Evropské komise o přídělu emisních povolenek pro Českou republiku správné nebo vražedné, průmyslníci mají jiné starosti. Rozjíždějí lobbing za to, aby právě jejich obor a jejich podnik dostal z omezeného povolenkového přídělu co největší díl.

Česká republika dostane podle včerejšího rozhodnutí Evropské komise v příštích pěti letech emisní povolenky na 86,8 milionu tun oxidu uhličitého ročně. Je to sice skoro o pět milionů tun víc, než kolik jich firmy potřebovaly loni a předloni. Jenomže ekonomika je na vzestupu a průmyslníci tvrdí, že bruselský příděl nebude na rozšiřování výroby a vznik nových závodů stačit.

Nejvíce povolenek u nás spotřebují výrobci elektřiny a tepla. "Právě energetiku by ale krácení mělo postihnout co nejméně," křičí lidé z těchto firem. A to i přesto, že energetika měla povolenek přebytek a vydělávala na nich v roce 2005 a počátkem roku loňského víc než na prodeji elektřiny.

Jen skupina ČEZ z povolenek dosud měla zhruba miliardu korun ročně. "To ale přece není dotace, kterou bychom jen shrábli," říká Martin Cmíral z vedení ČEZ, "vždyť jsme ty peníze vydělali jen proto, že jsme různými opatřeními snížili emise." "Peníze z povolenek nám navíc slouží k ekologickým investicím," dodává Zdeněk Duba, šéf teplárenské firmy Dalkia, jež zhruba čtvrtmiliardu korun vydělanou na povolenkách vložila do speciálního fondu, z něhož platí ekologické investice - třeba budování teplárny na biomasu v Krnově. "Když budeme muset povolenky dokupovat, nemusí na tolik nových investic zbývat. Zvlášť malé firmy to omezí," varuje Duba.

Z hutí se ozývají hlasy, že snižovat emise oxidu uhlíku přináší specifický problém.

"Investujeme hlavně do snížení emisí prachu. Výroba železa a oceli i při uplatnění nejlepších dostupných technik zatím nenabízí skokové snížení emisí CO2. Takže usilujeme spíše o energetické snížení náročnosti výroby, což má v důsledku pozitivní vliv i na snížení emisí skleníkových plynů," říká Miroslav Bednarz z Třineckých železáren.

Lidé z hutí navíc tvrdí, že jsou v nevýhodě: původní vládní návrh - který teď Brusel krátí - vycházel z ocelářské produkce v roce 2005, kdy české hutě vyráběly méně než v posledních dvou letech. "Povolenkový systém tak může ovlivnit nejen naše investice, ale i výrobu," podotýká mluvčí Mittal Steel Ostrava Jana Dronská.

Celkově se ale manažeři českých firem na jednom shodnou: obchodování s emisemi je donutilo na ekologii myslet. A nižší příděl povolenek hodnotí mnohem méně emotivně než politici.