Ošidná čísla: Dělení úlovku
Vzorec na přidělování povolenek není jednoznačný. Rozhodne lobbing?
Vzorec na přidělování povolenek není jednoznačný. Rozhodne lobbing?
Podle rozhodnutí Evropské komise máme na emise CO2 v období 2008-2012 téměř o 15 % méně povolenek, než jsme žádali. Koho budou škrty bolet víc a koho méně, o to nyní jde. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) musí rozdělit povolenky na vypouštění 86,8 milionu tun CO2 ročně mezi čtyři stovky domácích podniků bez ohledu na to, zda se budeme s Evropskou komisí o příděl soudit, nebo ne.
Bude-li se škrtat plošně, bude to spravedlivé jen na oko. Pro velký podnik neznamená ani 15procentní redukce katastrofu, pro malý může být zle. Téměř dvě třetiny emisí CO2, které podléhají režimu povolenek, přitom vypouští energetika, daleko za ní je na druhém místě výroba a zpracování kovů. V této relaci jsou mnohem menšími hříšníky rafinérie, cementárny a vápenky, sklárny či papírny. I mezi podniky zařazenými do veřejné energetiky jsou však enormní rozdíly: elektrárny jako je Prunéřov 2 či Počerady požadovaly povolenky v řádu 7-7,5 milionu tun CO2 ročně. Fakultní nemocnice Brno obdobně jako některé další nemocnice, které měly tu "smůlu", že jejich výtopny spadly do systému obchodování s povolenkami (rozhoduje jmenovitý tepelný příkon či jiný parametr činnosti), měly dostat necelých 7 tisíc tun, tedy tisíckrát méně. Je také zřejmé, komu zaplatí případný povolenkový deficit zákazník a komu asi ne.
AUTOR: Milena Geussová
Podle rozhodnutí Evropské komise máme na emise CO2 v období 2008-2012 téměř o 15 % méně povolenek, než jsme žádali. Koho budou škrty bolet víc a koho méně, o to nyní jde. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) musí rozdělit povolenky na vypouštění 86,8 milionu tun CO2 ročně mezi čtyři stovky domácích podniků bez ohledu na to, zda se budeme s Evropskou komisí o příděl soudit, nebo ne.
Bude-li se škrtat plošně, bude to spravedlivé jen na oko. Pro velký podnik neznamená ani 15procentní redukce katastrofu, pro malý může být zle. Téměř dvě třetiny emisí CO2, které podléhají režimu povolenek, přitom vypouští energetika, daleko za ní je na druhém místě výroba a zpracování kovů. V této relaci jsou mnohem menšími hříšníky rafinérie, cementárny a vápenky, sklárny či papírny. I mezi podniky zařazenými do veřejné energetiky jsou však enormní rozdíly: elektrárny jako je Prunéřov 2 či Počerady požadovaly povolenky v řádu 7-7,5 milionu tun CO2 ročně. Fakultní nemocnice Brno obdobně jako některé další nemocnice, které měly tu "smůlu", že jejich výtopny spadly do systému obchodování s povolenkami (rozhoduje jmenovitý tepelný příkon či jiný parametr činnosti), měly dostat necelých 7 tisíc tun, tedy tisíckrát méně. Je také zřejmé, komu zaplatí případný povolenkový deficit zákazník a komu asi ne.
AUTOR: Milena Geussová
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích