Bush chce do dvou let dohodu o emisích
Prezident George Bush chce jednat se státy, které jsou vedle USA hlavními
producenty skleníkových plynů, o dlouhodobém plánu, jak čelit klimatickým
změnám.
Prezident George Bush chce jednat se státy, které jsou vedle USA hlavními producenty skleníkových plynů, o dlouhodobém plánu, jak čelit klimatickým změnám.
Ve včerejším projevu, který předznamenal jeho nadcházející cestu do Evropy a účast na summitu G8 v Německu, Bush uvedl, že USA se chtějí podílet na stanovení závazných cílů globálního omezení emisí. "V posledních letech věda prohloubila znalost klimatických změn a otevřela nové možnosti, jak jim čelit. Bereme toto téma vážně a budeme spolupracovat s ostatními státy na stanovení nového rámce pro emise skleníkových plynů po vypršení Kjótského protokolu v roce 2012," prohlásil o své iniciativě.
V jejím rámci by chtěl letos na podzim do USA svolat první ze série schůzek, na nichž by se mělo zhruba 15 největších světových znečišťovatelů - včetně Indie a Číny - dohodnout na postupu k omezení emisí s horizontem roku 2050.
Podle Bushova plánu by měla být dohoda hotova na konci roku 2008. "Technologie je způsobem, jak čelit energetickým a klimatickým výzvám," komentoval Bush další podstatný bod své iniciativy, kterým je navržené odstranění tržních bariér při mezinárodním sdílení moderních technologií.
První reakce naznačují, že pro světové společenství bude tento plán sotva přijatelným kompromisem. Tím spíše, že podle mluvčí Bílého domu Dany Perino je Bushova administrativa stále zásadně proti tržnímu obchodování s emisemi. Což je naopak hlavní mechanismus, na kterém je založen Kjótský protokol a který chce EU uplatnit v návazné dohodě o skleníkových plynech.
"Z rétoriky je zřejmé, že těsně před summitem G8 jde jen o snahu, aby se summit zdařil," prohlásil Kit Vaughan, poradce pro klimatické změny při World Wildlife Fund. Německá kancléřka Angela Merkelová učinila právě z uzavření nové dohody o emisních limitech jeden z důležitých bodů současného německého předsednictví unie. Včerejší Bushův návrh podle prvních komentářů nezmění nic na tom, že ve věci klimatických změn se na německém summitu G8 schyluje k dalšímu nepříjemnému střetu mezi Spojenými státy a evropskými zeměmi.
Před Bushovou evropskou cestou, v rámci níž bude jednat v Česku a v Polsku o výstavbě evropské základny amerického systému protiraketové obrany, se navíc dále vyostřuje rusko-americká roztržka. "Podle našeho názoru to není nic jiného než diktát a imperialismus, to je potřeba říct přímo a nazvat věci pravým jménem," napadl včera ruský prezident Putin americké plány podobně tvrdě jako letos v únoru na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Včera Putin prohlásil, že Rusko přijme odvetná opatření, aby zachovalo strategickou rovnováhu ve světě. "A varovali jsme je, že naše odpověď bude asymetrická," řekl ruský prezident.
Podle některých odhadů může nový rusko-americký chlad zastínit ostatní témata jednání G8. A podle listu New York Times je Bílý dům novými výpady Moskvy tak zaskočen, že Bush ještě může přehodnotit svoji středeční nabídku, aby jej Putin za měsíc navštívil v jeho rodinném dovolenkovém sídle v Kennebunkportu v Maine.
Ve včerejším projevu, který předznamenal jeho nadcházející cestu do Evropy a účast na summitu G8 v Německu, Bush uvedl, že USA se chtějí podílet na stanovení závazných cílů globálního omezení emisí. "V posledních letech věda prohloubila znalost klimatických změn a otevřela nové možnosti, jak jim čelit. Bereme toto téma vážně a budeme spolupracovat s ostatními státy na stanovení nového rámce pro emise skleníkových plynů po vypršení Kjótského protokolu v roce 2012," prohlásil o své iniciativě.
V jejím rámci by chtěl letos na podzim do USA svolat první ze série schůzek, na nichž by se mělo zhruba 15 největších světových znečišťovatelů - včetně Indie a Číny - dohodnout na postupu k omezení emisí s horizontem roku 2050.
Podle Bushova plánu by měla být dohoda hotova na konci roku 2008. "Technologie je způsobem, jak čelit energetickým a klimatickým výzvám," komentoval Bush další podstatný bod své iniciativy, kterým je navržené odstranění tržních bariér při mezinárodním sdílení moderních technologií.
První reakce naznačují, že pro světové společenství bude tento plán sotva přijatelným kompromisem. Tím spíše, že podle mluvčí Bílého domu Dany Perino je Bushova administrativa stále zásadně proti tržnímu obchodování s emisemi. Což je naopak hlavní mechanismus, na kterém je založen Kjótský protokol a který chce EU uplatnit v návazné dohodě o skleníkových plynech.
"Z rétoriky je zřejmé, že těsně před summitem G8 jde jen o snahu, aby se summit zdařil," prohlásil Kit Vaughan, poradce pro klimatické změny při World Wildlife Fund. Německá kancléřka Angela Merkelová učinila právě z uzavření nové dohody o emisních limitech jeden z důležitých bodů současného německého předsednictví unie. Včerejší Bushův návrh podle prvních komentářů nezmění nic na tom, že ve věci klimatických změn se na německém summitu G8 schyluje k dalšímu nepříjemnému střetu mezi Spojenými státy a evropskými zeměmi.
Před Bushovou evropskou cestou, v rámci níž bude jednat v Česku a v Polsku o výstavbě evropské základny amerického systému protiraketové obrany, se navíc dále vyostřuje rusko-americká roztržka. "Podle našeho názoru to není nic jiného než diktát a imperialismus, to je potřeba říct přímo a nazvat věci pravým jménem," napadl včera ruský prezident Putin americké plány podobně tvrdě jako letos v únoru na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Včera Putin prohlásil, že Rusko přijme odvetná opatření, aby zachovalo strategickou rovnováhu ve světě. "A varovali jsme je, že naše odpověď bude asymetrická," řekl ruský prezident.
Podle některých odhadů může nový rusko-americký chlad zastínit ostatní témata jednání G8. A podle listu New York Times je Bílý dům novými výpady Moskvy tak zaskočen, že Bush ještě může přehodnotit svoji středeční nabídku, aby jej Putin za měsíc navštívil v jeho rodinném dovolenkovém sídle v Kennebunkportu v Maine.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
