G8: Bush vyostřil spor o emise

Začátek výročního summitu skupiny G8 v severoněmeckém letovisku Heiligendamm se hostitelce, kancléřce Angele Merkelové, nepovedl, jak by si přála.

Americký prezident George Bush potvrdil, že je proti stanovení pevných a měřitelných cílů ke snížení emisí, které podle vědců přispívají ke klimatickým změnám. Návrh Merkelové měl být přitom jedním z hlavních bodů schůzky sedmi nejvyspělejších zemí a Ruska.

Bush na setkání s kancléřkou zopakoval vlastní plán: do konce roku se mají sejít zástupci USA, Číny a dalších zemí, které vypouštějí nejvíce škodlivého kysličníku uhličitého. Měli by se domluvit na dlouhodobé strategii, jež by zapadala do širších jednání v rámci OSN. "Spojené státy mohou sloužit jako most, který pomůže najít řešení," prohlásil Bush. Vyjádřil také "rozhodné přání" spolupracovat na globální smlouvě, která by si vytkla "významné cíle".

Dohoda by měla být vodítkem pro ochranu klimatu po roce 2012, kdy vyprší Kjótský protokol o omezení emisí. K němu se USA, jako jediný člen G8, nepřipojily.

Angela Merkelová si pro summit nachystala jednostranný závazek Evropské unie, které Německo právě předsedá. V březnu dotlačila 27 států EU ke slibu, že do roku 2020 sníží své emise skleníkových plynů o pětinu.

Podobně chtěla uspět i na summitu G8 - prosadit omezení globálních emisí do roku 2050 o polovinu a udržet tak oteplení atmosféry do dvou stupňů Celsia, ve srovnání s předindustriální érou. Jde o kritickou hranici, na níž se shodly tisíce vědců, a Merkelová navrhuje, aby k tomuto cíli dovedla svět nová dohoda v rámci OSN.

"Je ale otázka, jestli by G8 měla diktovat svým členům podobu vlastní ekologické politiky," namítl včera James Connaughton, přední Bushův poradce pro změny klimatu.

Britský premiér Tony Blair v rozhovoru pro list Guardian připustil, že cokoliv menšího než celosvětová dohoda o snížení emisí bude znamenat neúspěch summitu.

"Jenže máme dvě politické reality. Jedna je, že něco takového nepodepíše Amerika, pokud se nepřipojí i Čína. A ta nepřijme dohodu, která by brzdila její ekonomický pokrok," poznamenal britský premiér, který se brzy s úřadem rozloučí.

I nový francouzský ministr zahraničí Alain Juppé uznal, že členové G8 jsou ještě daleko od "klimatické" úmluvy, mimo jiné proto, že Německo a Francie chtějí při určování cílových dat zajít dále než ostatní.

Nikoliv okrajová schůzka

George Bush se dnes sejde na okraj summitu s ruským kolegou Vladimirem Putinem. Zaměří se zřejmě na vyhrocený spor kolem chystaného rozšíření amerického protiraketového štítu do střední Evropy. Putin pohrozil, že v takovém případě Moskva znovu zacílí své rakety na objekty v Evropě.

Bush ale včera novinářům řekl, že Rusko nepředstavuje pro kontinent hrozbu.

"Nezaútočí na Evropu. Já prezidentu Putinovi vysvětlím, že tento štít není namířen proti němu," řekl šéf Bílého domu.

Komentátoři nicméně nepředpokládají, že by oba státníci během dneška byť i zmírnili konflikt, který by mohl podstatně poznamenat celkovou atmosféru summitu.

Pomoc Africe, díl druhý

Dohoda nebude jednoduchá ani v dalším hlavním tématu třídenní schůzky - pomoci nejchudším obyvatelům planety.

Německo žádá, aby nejbohatší země znovu potvrdily sliby, které daly před dvěma lety. Podle nich by měly do roku 2010 zdvojnásobit rozvojovou pomoc Africe.

Řada nevládních organizací nyní skupinu G8 obviňuje, že skutečnost zůstala v posledních dvou letech daleko za tímto závazkem a že do Afriky proudí jen zlomek slíbené pomoci. Do Heiligendammu kvůli tomu míří i několik afrických vůdců.

Ani třetí důležitý námět rozhovorů u Baltu - světový obchod - neskýtá velkou naději na průlom.

Merkelová chce, aby G8, Čína, Indie a Brazílie alespoň vyslaly "silný signál", že si přejí úspěšně ukončit katarské kolo rozhovorů o liberalizaci globálního obchodu. Tato jednání ale zatím nevedou k výsledku.

Rozpory se čekají i v jiných oblastech, ať už jde o postup vůči jadernému programu Íránu, sankce proti Súdánu nebo o chystanou nezávislost Kosova - tedy plán, který odmítá Rusko.