Slovinsko přijalo zákon proti světelnému znečištění noční oblohy
Zákon nejen zakazuje svícení nad horizont, ale omezuje i svícení do obydlí. Vyžaduje rovněž celkové snížení spotřeby pro veřejné osvětlení, což znamená, že obce budou muset zracionalizovat své systémy. Osvětlení se má napříště používat jen tam, kde je to nutné, a jen tehdy, kdy je to třeba. Uprostřed noci, když doprava ustává, by se veřejné osvětlení ve Slovinsku mělo tlumit. Obce jsou podle zákona povinny přizpůsobit svá veřejná osvětlení všem požadavkům do deseti let.
Od nového zákona se očekávají četné kladné dopady. Vítají jej také astronomové, kteří již dlouho poukazují na to, že ani v bezmračné noci není prakticky vidět mléčná dráha a většina hvězd; tento problém se přitom týká většiny průmyslově vyspělého světa včetně Česka.
Několik studií z různých oblastí světa navíc ukázalo spojitost mezi růstem výskytu nádorů a vystavením lidí či zvířat umělému osvětlení. Světlo v noci totiž potlačuje tvorbu hormonu melatoninu, jednoho z rozhodujících antioxidantů, které nás chrání před rakovinou. Konkrétní přínosy zákona v tomto směru se mohou projevit až za řadu let, ale v každém případě přinese okamžitou úlevu lidem menším obtěžováním venkovním světlem v ložnicích. Příliš světla v noci znevýhodňuje zejména starší obyvatele, kteří jeho snížení uvítají.
Prosazení cloněných lamp bude mít podle ekologů pozitivní vliv i na mnohé noční druhy živočichů, z nichž některé druhy hmyzu a netopýři patří k nejvíce ohroženým. Zákon tak přispívá i k zachování biodiverzity, jednoho z cílů EU.
Odborníci očekávají, že po plném prosazení zákona ušetří dvoumilionové Slovinsko až deset milionů eur (asi 280 milionů Kč) ročně za elektřinu. Tomu úměrně se očekává snížení emisí skleníkových plynů.
Omezení světelného znečištění noční oblohy požadují již dlouho také čeští astronomové a lékaři. V českém zákoně o ochraně ovzduší je sice světelné znečištění také zmíněno, bohužel ale zůstalo jen u této zmínky, sdělil ČTK pracovník brněnské hvězdárny Jan Hollan.