Většina Čechů stále žije v nevyhovujícím ovzduší, uslyší vláda

Téměř dvě třetiny obyvatel Česka žijí v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Oproti roku 2005 sice ubylo míst, kde lidé dýchají znečištěný vzduch, míra znečištění je ale stále nevyhovující. Oblasti se zhoršenou kvalitou vzduchu představují 29 procent území státu, zatímco loni to bylo o šest procent víc, postiženy nicméně zůstávají nejlidnatější lokality. Stále větší problémy způsobuje doprava. Konstatuje to Zpráva o životním prostředí za rok 2006, kterou ve středu vládě předloží ministr Martin Bursík (SZ).

Nejzávažnější situace je podle zprávy v Moravskoslezském kraji, kde jsou producenty znečištění velké průmyslové podniky, a v Praze. Problémy způsobují hlavně jemné prachové částice, jejichž plošné limity dané Evropskou unií překračuje Česko druhým rokem. Zpráva obsahuje varování, podle něhož je už nyní jasné, že limity se nepodaří dodržet ani letos. Státu tak hrozí sankce od Evropské komise.

Podle unijních pravidel může být překročen limit průměrné denní koncentrace prachu v jedné lokalitě maximálně pětatřicetkrát za rok. Z míst, kde byla situace špatná už v roce 2005, se podařilo loni snížit počet dní s nadlimitními hodnotami pod 35 v Polabí a v Libereckém kraji. To představuje šestiprocentní rozdíl v hodnocení z minulého roku. V nejzatíženějších oblastech nicméně tohoto znečištění přibývá. Limit pro roční průměrnou koncentraci jemného prachu byl loni překročen na 2,3 procenta území, v roce 2005 se tak stalo na 1,5 procenta území.

Zdraví obyvatel Česka podle zprávy negativně ovlivňuje také vysoké množství polycyklických aromatických uhlovodíků ve vzduchu. Jejich limity byly loni překročeny na devíti procentech území, na nich ale žijí dvě třetiny obyvatel země. Nadlimitním koncentracím ozonu bylo loni vystaveno 78 procent obyvatel Čech a Moravy.

Ani emise skleníkových plynů, o kterých se diskutuje v souvislosti s jejich dopadem na změny klimatu, v Česku neklesají. Naopak podle předběžných dat jejich množství loni mírně vzrostlo, a to vinou vzrůstající dopravy. Zatímco podíl automobilů na produkci oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů činil v roce 1995 4,6 procenta, v roce 2005 to bylo 12,8 procenta a loni 14,4 procenta. Průmyslové znečištění skleníkovými plyny naopak pozvolně klesá.

V rámci EU má podle dat z roku 2004 Česko páté nejvyšší emise skleníkových plynů na jednoho obyvatele. Na jednoho Čecha jich připadá 14,4 tuny. Kjótský protokol o snižování emisí nicméně stát splní díky dobré startovní pozici. Signatáři úmluvy se zavázali snížit množství skleníkových plynů do roku 2012 o osm procent ve srovnání s rokem 1990, kvůli propadu hospodářství v 90. letech činí nyní český rozdíl 27,5 procenta.

Za pozitivní zpráva označuje skutečnost, že kromě skleníkových plynů množství všech dalších hlavních látek znečišťujících ovzduší pozvolně klesá. Imisní limity už nepřekračují oxid siřičitý a oxid uhelnatý, jen výjimečně se tak stává u oxidu dusičitého, benzenu, kadmia, niklu a olova. S poklesem těchto emisí je spojováno snížení energetické náročnosti českého hospodářství a pokles spotřeby pevných paliv. Zpráva také konstatuje, že se zvyšuje výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, její podíl na hrubé domácí spotřebě energie vzrostl na 4,9 procenta, což představuje meziroční nárůst o 0,86 procenta. Výroba elektrické energie z větrných elektráren se během roku 2006 zdvojnásobila.

Zdroj: www.agris.cz