Pátek, 29. března 2024

Plankton - zbraň proti oteplování?

Plankton - zbraň proti oteplování?

Pokusy s hnojením mořského planktonu mají snížit množství CO2 v atmosféře.Rostlinný plankton totiž pohlcuje oxid uhličitý. Autoři této myšlenky tvrdí, že odumřelý plankton klesá ke dnu, kde se usazuje, takže se skleníkový plyn na dlouhá léta „schová“ pod hladinou.

„Především panují vážné obavy, že se zásadně změní fungování a složení rozsáhlých oceánských biosystémů. Změní se druhové složení mikrobů v moři a zvýší se produkce oxidu dusného, který je mnohem horším skleníkovým plynem než oxid uhličitý. Ze dna se může začít do atmosféry uvolňovat metan, který je také skleníkovým plynem. Místo užitku by vznikla jen větší škoda,“ varuje docent Prášil.

V tropických oblastech je nejlepším hnojivem pro plankton železo, zatímco v mírném pásu fungují účinněji dusíkatá hnojiva. „Záleží na tom, která látka, respektive její nedostatek, v dané oblasti omezuje růst planktonu. V tropech a v jižním oceánu kolem Antarktidy to často bývá železo, které se do mořské vody dostává jen spadem prachu z atmosféry,“ vysvětluje příčiny český odborník. Dusík pak limituje růst planktonu tam, kde je železa dostatek. Pokusy s dusíkatým hnojivem plánuje australská Společnost pro výživu oceánů u Filipín.

Kritici ale upozorňují, že komerčním firmám nejde o záchranu životního prostředí ani chudých Filipínců. „Nejsou to vědecké, nýbrž ryze komerční projekty. Snaží se ukousnout co největší krajíc ze vzkvétajícího obchodu založeného na boji se skleníkovými plyny,“ tvrdí Philip Boyd z Národního ústavu pro výzkum vody a atmosféry v Dunedinu na Novém Zélandu.

Optimisté poukazují na to, že kromě pohlcování CO2 dokážou některé druhy řas produkovat plyny podporující vznik mraků, jež odrážejí sluneční záření. „To je sice pravda, ale zároveň mohou vznikat i plyny s nežádoucími účinky. Například se prokázalo, že po hnojení železem prudce vzrostla produkce methylbromidu, který narušuje ozonovou vrstvu. Stouplo také množství uhlovodíku izoprenu, který může vytvářet skleníkové plyny,“ podotýká docent Prášil. Dalším výrazným problémem je nízká účinnost celé metody. „Teoreticky může přidání jednoho gramu železa vést k zachycení až jedné tuny uhlíku. Reálné množství se ale pohybuje jen okolo 10 kilogramů vázaného uhlíku na gram železa. To významně snižuje možnost praktického využití hnojení planktonu i jeho ekonomickou návratnost,“ vypočítává docent Prášil.

„Podle výsledků expedic, kterých se zúčastnil i Michal Koblížek z naší laboratoře, by k zachycení třetiny množství uhlíku produkovaného lidstvem bylo třeba pohnojit zhruba jednu miliardu km2 plochy oceánu. To je, doufám, jasným důkazem nesmyslnosti a nereálnosti tohoto podnikání,“ poznamenává docent Prášil. Zároveň navrhuje, že by se firmy, které chtějí investovat do výzkumu řas coby pomocníka proti globálnímu oteplení, mohly vrhnout do trochu jiné oblasti: „Řasy by se mohly stát vhodným zdrojem biopaliv, tedy obnovitelné energie. Místo jejich hnojení v mořích tedy navrhuji jejich intenzivní kultivaci. Tady je prostoru pro inovace a podnikání dost,“ uzavírá český expert.

Autor: Eva Vlčková

Zdroj: www.inovace.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů