Pátek, 29. března 2024

I Evropa si musí chránit svůj trh

I Evropa si musí chránit svůj trh

JOSÉ BARROSO, PŘEDSEDA EVROPSKÉ KOMISE

Evropská unie má svůj postoj ke globálnímu oteplování vyjasněný. "Názory prezidenta Václava Klause na globální oteplování nebudu komentovat. Důležité je, že se Česko zavázalo bojovat proti klimatickým změnám", říká předseda Evropské komise José Barroso v rozhovoru, který poskytl vybraným bruselským zpravodajům evropských médií.

Do Bruselu jste přišel jako zastánce liberalismu a otevřených trhů. Teď se tady ale ozývá protekcionistická rétorika - že by se měly omezovat investice v energetice, prověřovat investoři atd. Změnil jste názor?

Vůbec ne. Podívejte se na dokument, jak má Evropa uspět v éře globalizace, se kterým jsem přišel na posledním summitu EU v Lisabonu. Říkáme, že musíme hájit evropské zájmy a sebevědoměji tlačit na ostatní, aby otevřeli své vlastní trhy, ale že se nesmíme vracet k protekcionismu. To bychom uškodili sami sobě.

Ostatní světoví hráči ale Evropu právě z protekcionismu obviňují...

Co se týče otevřenosti trhů, unie se nemusí nikomu ospravedlňovat. Naopak naši partneři ve světě by měli víc otevřít své vlastní trhy. Ale samozřejmě, jak jsem napsal v tom dokumentu, nemůžeme být naivní. Cizí společnosti musejí respektovat evropská pravidla, pokud tady chtějí investovat. To není protekcionismus. Ano, je to ochrana, ale ochrana našich pravidel pro hospodářskou soutěž. Chráníme trh před dominancí kohokoli, ať je z Evropy nebo ze světa.

Hodně se teď mluví o fondech státního kapitálu, a že by se Evropa měla před nimi chránit. Kde je hranice mezi protekcionismem a otevřeností?

Svět se rychle mění a dnes je situace jiná než před pár lety. To se týká i těchto fondů. Jde o nové fenomény, ještě před pár lety takový vliv neměly. Proto se na to musíme podrobně podívat a prošetřit, zda je za nimi skutečně jen ekonomická motivace nebo jiný zájem. Nepopírám, že Evropská unie mění své nástroje. Ale můžu s klidným srdcem slíbit, že komise dál podporuje otevřenou ekonomiku i společnost. Protože právě to dá Evropě sílu v globalizovaném světě.

O tlaku na Čínu

Ve středu budete v Pekingu na summitu EU-Čína. Co od vás uslyší Číňané?

Řeknu jim: Gratuluji, odvedli jste skvělou práci, vyzdvihli jste stovky milionů lidí z bídy. To musí uznat každý. V té zemi ještě nedávno umíraly stovky milionů lidí hladem. A teď, hlavně díky tomu, že otevřeli svou ekonomiku a přijali základní principy trhu, začínají jejich občané těžit z prosperity. To je skvělá zpráva pro Čínu, ale zároveň to může být skvělé i pro Evropu. Hospodářský růst Asie je jedním z motorů globálního růstu. Proto se Číňanů hlavně zeptám: Chcete, aby růst Číny byl chápán jako hrozba globální ekonomice, nebo jako příležitost? My v EU věříme, že ta druhá možnost je lepší.

Blíží se summit na Bali, na kterém budete za EU tlačit mezinárodní společenství k závazkům v boji proti globálnímu oteplování. Jak chcete Čínu přinutit, aby přijala nějaké závazné cíle?

Jejich vlastní hospodářský růst po nich vyžaduje mnohem větší zodpovědnost v boji s globálními problémy. Dnes už nikdo nemůže říct: Budu dál při výrobě elektřiny vypouštět hodně emisí a nebudu se ohlížet na zbytek světa. Tenhle svět je jediný, který máme. Ale musíme si uvědomit, že nemůžeme žádat absolutní reciprocitu. To by nebylo ani v zájmu Evropy. Svět je na různých úrovních vývoje a hodně těchto ekonomik se teprve rozvíjí. Ale žádáme je o to, aby projevili přiměřenou snahu.

Ale musím říct, že přístup Číny se mění. Tato debata nebyla ještě nedávno možná. Třeba v 90. letech, když jsem byl portugalským ministrem zahraničí a podobných jednání jsem se zúčastnil, se o tom Číňané naprosto odmítali bavit.

O globálním oteplování

Boj proti klimatickým změnám je teď i díky vám prioritou EU. Lídr jedné členské země unie, český prezident Václav Klaus, ale popírá, že by ke klimatickým změnám vinou člověka docházelo. Jak se na jeho názory díváte?

Nebudu komentovat prohlášení toho či onoho evropského lídra. Důležitý je konsensus vědecké komunity. Možná tady není plná shoda mezi politiky, ale mezi vědci jednota je, a je podložená důkazy. A hlavně musím říct, že s velice konkrétními závazky, které si EU v boji proti klimatickým změnám stanovila na jarním summitu, souhlasily všechny členské státy včetně České republiky.

Tyto závazky jsou ale zatím politické a není jasné, jak se o ně členské státy podělí. Už teď se ví, že s tím budou obrovské problémy. Neoslabí to na Bali pozici Evropy?

Závazky unie jsou konkrétní, nikoli vágní - snížení emisí o 20 procent, zvýšení energetické účinnosti o 20 procent, dvacetiprocentní podíl obnovitelných zdrojů atd. Je pravda, že v některých oblastech se musí rozdělit mezi členské země. Ale jak je v EU obvyklé, teď o nich budeme diskutovat a na konci najdeme řešení. Takže nemyslím, že Evropa je ve slabé pozici - naopak, budeme hodně rádi, když ostatní, kdo přijedou do Bali, přijmou stejné cíle jako my.

Co byste považoval za dobrý výsledek na Bali?

Bali pro nás není konec, ale naopak odrazový můstek k dohodě, kterou bychom rádi měli uzavřenou do roku 2009 v rámci OSN. Ta by nahradila po roce 2012 kjótskou dohodu. Takže když se na Bali dohodneme na nějaké cestovní mapě, bude to dobré. Budeme tlačit na pokrok v několika oblastech. Chceme mimo jiné dosáhnout shody na omezení globálního oteplování o dva stupně Celsia ve srovnání s preindustriální úrovní, na slibu absolutního snížení emisí vyspělých zemí i na nových a spravedlivých závazcích pro rozvojové země.

Posouvá se nějak postoj ostatních hlavních světových hráčů, hlavně USA a Číny?

Ubírá se to správným směrem, ale zatím to zdaleka nestačí. Například teď zpráva panelu OSN z Valencie potvrdila, jako by to snad bylo třeba, naléhavost těchto opatření. A podívejte se na poslední globální energetický výhled Mezinárodní agentury pro energii. Jestli jste to nečetli, udělejte to. Nevypracovali to Greenpeace nebo WWF, i když tyto organizace respektujeme, ale odborníci, kteří sledují trendy v energetice. A ti říkají, že současná snaha nestačí, a že musíme dělat mnohem víc, zejména co se týče energetické účinnosti. Tuto naléhavost musejí vnímat i světoví lídři.

O nové smlouvě EU

Lídři členských zemí brzo podepíšou novou smlouvu EU. Mělo by podle vás být v každé zemi referendum? Mluvíte o Evropě občanů, a občané to v mnoha zemích chtějí...

To si musí rozhodnout každá země za sebe. Schválení referendem nebo v parlamentu je úplně stejně legitimní. Tvrzení, že ratifikace v parlamentu je méně legitimní než v referendu, je vlastně přímým útokem na parlamentní demokracii. Komise nebude do debaty v členských zemích zasahovat.

Co se stane, když některá země smlouvu neschválí?

Očekávám, že když země EU smlouvu podepíšou, tak ji také ratifikují. Protože pokud ne, unie nemůže fungovat. Pokud některé země budou systematicky podepisovat dohody, a pak je nebudou moci ratifikovat, práce našich společných institucí bude velice těžká, ne-li zhola nemožná.

Podle nové smlouvy vznikne nový post předsedy Rady Evropské unie, alias evropského prezidenta. Jak si rozdělí vliv se šéfem komise, ať to po roce 2009 budete vy nebo někdo jiný?

Nemůžu předvídat budoucnost. Nejdřív je třeba smlouvu ratifikovat. Ale můžu říct, že jsem vytvoření této funkce předsedy rady podporoval. Jde o to, že to institucím přinese více stability a doufám i efektivity. Měnit předsednictví EU každých šest měsíců znamená v první řadě obrovské nároky na čas a energii.

Měl byste sám zájem o tento post? Nebo byste raději pokračoval jako šéf komise?

Ani o jednom zatím nepřemýšlím. Tato komise bude pracovat ještě dva roky a má toho před sebou ještě hodně... Víte, já podobná rozhodnutí dělám, až když na ně přijde čas. Takhle brzo to nemá smysl. Politika je plná nečekaných zvratů a dva roky jsou v ní skutečně hodně dlouho. Můžu ale říct, že to, co dělám, mě velice baví a dávám tomu vše.

Je na evropské scéně někdo, kdo by se vám na postu předsedy rady líbil?

Kdybych mluvil s portugalskými novináři, odpověděl bych: žádné jméno neřeknu, ani kdybyste mě mučili.

José Manuel Barroso

Portugalec José Manuel Barroso (51) je jedenáctým předsedou v dějinách Evropské komise. Dnes jsou tomu přesně tři roky, co se ujal tohoto postu. Původním vzděláním právník a politolog byl mezi lety 1992 - 1995 ministrem zahraničí a těsně před příchodem do Bruselu dva roky i předsedou portugalské vlády. V premiérské funkci provedl hluboké hospodářské reformy, kterými si znepřátelil levici, ale které pozvedly ekonomickou úroveň Portugalska. Jako mladík působil několik let v undergroundovém maoistickém hnutí, s nímž se později radikálně rozešel. V roce 1980 vstoupil do středopravicové Lidovědemokratické strany (PPD), která se později přeměnila na Sociálně demokratickou stranu (PSD). Na post šéfa unijní exekutivy ho navrhla pravicová europarlamentní frakce lidovců.

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů