Čtvrtek, 28. března 2024

Snižte emise, žádá Evropa zbytek světa

Snižte emise, žádá Evropa zbytek světa
V lepší začátek ani nemohli organizátoři konference o boji proti globálnímu oteplování doufat. Včera, v první den dvanáctidenní schůzky, se Austrálie přidala ke Kjótskému protokolu o snižování skleníkových plynů.

Dohodu podepsal za Austrálii její nový premiér Kevin Rudd. Šlo o jeho vůbec první krok ve funkci předsedy vlády, které se ujal jen chvíli před tím. A zástupci zhruba 190 zemí, kteří včera začali jednat na indonéském ostrově, to odměnili bouřlivým aplausem. Trval skoro minutu.

Zda bude čemu tleskat i na konci konference, není vůbec jisté. OSN, která dosud největší jednání o klimatických změnách v dějinách pořádá, chce na Bali hlavně položit základ nové dohodě. Ta má nahradit právě Kjótský protokol, který vyprší roku 2012.

Základem nové dohody mají být ještě přísnější závazky na snižování exhalací než ty, které obsahuje Kjótský protokol. A je velkou neznámou, nakolik se k těmto cílům zaváží zvlášť ty země, které vypouštějí nejvíce CO2 na světě. Z rozvinutých zemí jde hlavně o Spojené státy, z rozvojových především o Indii, Čínu a Brazílii.

Evropa má narozdíl od nich jasno. Už na jaře se Evropská unie dohodla, že jednostranně sníží své emise o 20 procent do roku 2020 a že do stejného termínu zvýší svou energetickou účinnost i podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie také o pětinu. A pokud se k ní přidají i ostatní země, půjde prý dál a sníží emise o 30 procent.

Ambiciózní cíle mají zabránit zvýšení průměrné teploty na Zemi o více než dva stupně Celsia ve srovnání s preindustriální érou. Vyšší nárůst teploty by podle klimatologického panelu Spojených národů přinesl globální katastrofu.

S čím tedy EU odjela na Bali? "Především chceme, aby se vyspělé země zavázaly absolutně snížit emise a aby i rozvojové země přistoupily ke spravedlivým závazkům," řekl HN už před dvěma týdny předseda Evropské komise José Barroso. Dalšími cíli na unijním seznamu je například postupné rozšíření trhu s emisemi na celý svět a zrychlená příprava na následky klimatických změn.

Unie se má na Bali o co opřít. Jen minulý týden zveřejnila své výsledky plnění Kjótského protokolu. Ty podle eurokomisaře pro životní prostředí Stavrose Dimase dokazují, že se EU podařilo zlomit vazbu mezi růstem ekonomiky a množstvím emisí. Mezi lety 1995 a 2005 totiž narostla její ekonomika o 35 procent, zatímco emise spadly o celkem 11 procent.

Jenže ani při současném trendu EU Kjótský protokol zcela nesplní, což platí zejména pro 15 starých členských zemí na západě Evropy. Každá země bude muset přijmout nové konkrétní závazky na podíl obnovitelných zdrojů a snižování emisí. Mezi členy EU je měla rozdělit Evropská komise už v těchto dnech, ale nakonec to odložila až na leden. Údajně se bála vnitřních politických sporů, které by podkopaly její vyjednávací pozici na Bali.

Cesta k nové dohodě má začít právě na Bali a skončit, alespoň podle optimistů, na konferenci v Kodani přesně za dva roky. EU si tak vytkla ošemetný úkol - chce jednak zajistit, aby závazky celého světa byly už teď co nejjednoznačnější, ale zároveň musí dát dost prostoru případným změnám v postoji jednotlivých světových hráčů.

V tomto ohledu se dívá s největší nadějí na USA. Nový prezident a vláda, která se má ujmout moci v lednu 2009, možná bude "zelenější" než ta současná. Prezident George Bush zrušil v roce 2001 podpis pod kjótskou dohodou a USA jsou po včerejším australském podpisu jedinou vyspělou zemí světa, která zůstala stranou.

"Respektujeme rozhodnutí jiných zemí a žádáme je, aby respektovaly rozhodnutí, které jsme učinili my," řekl včera šéf americké delegace Harlan Watson. Podle něj se USA budou během jednání chovat konstruktivně a nebudou jí stavět překážky.


Čeho chce EU dosáhnout na Bali
Evropská unie by na konferenci ráda vyjednala harmonogram k dosažení nové dohody, která by po roce 2012 nahradila Kjótský protokol.
Nová dohoda má být uzavřena do roku 2009 a její podstatou má být:
omezení globálního oteplování na méně než dva stupně Celsia ve srovnání s preindustriální úrovní
snížení emisí CO2 rozvinutých zemí o 30 % do roku 2020 a 60 - 80 % do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990
"spravedlivý a efektivní" příspěvek rozvojových zemí
rozšíření obchodování s emisemi na celý svět, propojení systému s obchodováním v EU a zapojení emisí z letecké a námořní přepravy
rychlejší příprava na vypořádání se s následky globálního oteplování a větší spolupráce ve výzkumu nových energetických zdrojů
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů