Snížení emisí zdraží elektřinu až o polovinu

Evropská unie při svém boji proti globálnímu oteplování počítá se zaváděním nových technologií, které výrazně sníží emise oxidu uhličitého. Jednou z nich je i metoda zachycování a ukládání oxidu uhličitého v tepelných elektrárnách. Zařízení zachycující exhaláty, jež se pak dopraví do podzemních úložišť, mají podle Evropské komise v elektrárnách začít pracovat už v roce 2020. Snížení emisí touto metodou však může zdražit elektřinu až o polovinu proti dnešku.

"Náklady na výrobu elektrické energie v bloku ze zachycováním oxidu uhličitého vzrostou až o 81 procent," stojí v analýze expertů společnosti ČEZ Aleše Lacioka a Olgy Ubré.

Podle jejich propočtů bude jedna megawatthodina z takto vybavené elektrárny stát o 18 až o 38 dolarů (670 korun podle aktuálního kurzu) více než teď. V praxi by to znamenalo zdražení elektřiny až na dvojnásobek," soudí expert Sdružení průmyslu a dopravy Josef Zbořil.

První mohou být Ledvice

Jak minulý týden uvedl Jan Pánek z generálního ředitelství pro energii a dopravu Evropské komise, první velkokapacitní jednotky pro zachycování a ukládání oxidu uhličitého by měly začít pracovat do roku 2015, o pět let později by už měly fungovat na komerční bázi. S tím počítá i společnost ČEZ, která nyní modernizuje své hnědouhelné elektrárny a chystá i stavbu nových.

První české zařízení na zachycování spalin plánuje ČEZ v elektrárně Ledvice u Bíliny v severních Čechách. Tady začne na jaře stavba nového bloku elektrárny o výkonu 660 megawattů, spustit ji ČEZ chce za čtyři roky. "V rámci projektu v Ledvicích si necháváme prostor na možnou stavbu separační jednotky oxidu uhličitého," potvrdil obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda. ČEZ zvažuje i to, že ještě před spuštěním tohoto zařízení by v Ledvicích, případně v areálu své elektrárny v Hodoníně, postavil testovací "demonstrační" jednotku, na níž by technologii ověřoval a předváděl dalším zájemcům.

Evropská komise plánuje, že už za čtyři roky bude na území unie pracovat tucet takových demonstračních jednotek a hodlá na jejich stavbu přispívat. Nejde o nijak levnou záležitost - stavba jediného takového testovacích zařízení vyjde podle Ivo Měšťánka z ČEZ na 10 miliard korun. Kolik bude stát komerční zařízení, to zatím nikdo neumí říci. "Každopádně se budeme pohybovat řádově v jednotkách miliard korun," řekl Měšťánek. I proto je podle něj možné, že komerčně fungující jednotky nebude ČEZ financovat sám, ale najde si pro to partnera.

O technologii zachycování a ukládání oxidu uhličitého se zajímá i firma Czech Coal ovládající Mosteckou uhelnou společnost. "Zajímáme se o ni, protože máme zájem stavět vlastní elektrárnu," potvrdil mluvčí Radek Stavěl.

Lidem příliš nepomůže

Lidé žijící poblíž elektrárny Ledvice o plánech na stavbu evropské laboratoře pro boj s emisemi zatím nevědí. Zařízení, které má pomoci Česku při plnění závazků vůči Bruselu, jim samotným ostatně příliš nepomůže. "Oxid uhličitý nás trápí asi nejméně," říká starosta Ledvic Josef Šichtař. Obec podle něj víc než CO2 trápí hluk pásů dopravujících do elektrárny uhlí a prach.

Systém oddělení a uložení oxidu uhličitého zatím pracuje jen na několika místech na světě. Linka oddělující emise po spálení paliva se zkouší v Dánsku. Jednotka zachytávající uhlík před spalováním se testuje v plynové elektrárně Monstad u Bergenu v Norsku.