Kominíci opět přijdou ke slovu

Oživení kominického řemesla by mohly přinést snahy o zlepšení stavu ovzduší v zemi. Připravovaná novela zákona o znečišťování ovzduší by mohla z kominíků udělat důležité hráče v systému kontroly. Už teď musí měřit emise v komínech domácností. Nemají za to ale ani korunu.

Kominíci, kteří by se podle vyjádření náměstka ministra životního prostředí Aleše Kutáka ministerstvu hodili pro kontroly kotlů a kamen v domácnostech, jsou teď se státními úředníky na kordy.

Emise stát nezajímají

Už šest let jsou vyhláškou k platnému zákonu nuceni měřit emise z komínů domácností.

Výsledky měření po nich ale nikdo nechce. "Statistiky si děláme sami a nikdo je od nás nebere," říká tajemnice Společenstva kominíků ČR Rita Halbrštátová. "V připravované novele zákona má být navíc možnost, aby měřit emise mohl prakticky kdokoliv," rozčiluje se s tím, že to jednoznačně nahrává byznysu pro firmy, které by se mohly živit na zakázkách od státu.

Zatím každý kominík, který chce provádět měření, musí ze svého zaplatit osm tisíc korun za školení, aby získal autorizaci. Musí si také pořídit měřicí přístroj za osmdesát tisíc korun. Ze šesti set členů Společenstva kominíků jich autorizaci má podle Halbrštátové asi třetina. Celkem je v zemi zhruba 1100 kominíků.

Co přesně novela zákona, která má platit v roce 2014, přinese i jaké dá komu možnosti kontrol či postihu za topení ve starých kamnech či kotlích, zatím není schopen přesně říci ani náměstek ministra životního prostředí Aleš Kuták.

Zákonodárci se návrhem novely budou zabývat až příští rok. Podle ministerstva je pravděpodobné, že zákon nařídí kontrolu domácích kotlů státní správou podobně jako v Rakousku. Měření by měli dostat na starost právě kominíci.

Viceprezident Společenstva kominíků ČR František Jiřík tvrdí, že by jim práce pro stát pomohla k zakázkám i k rozšíření počtu specialistů. "Určitě by to pomohlo rozšířit počet kominíků. Teď je měření živí jen, když je dělají pro firmy," říká Jiřík.

Neekologické kotle skončí

Přes 56 miliard korun utracených za odsíření elektráren a za plošnou plynofikaci obcí dýcháme stále horší vzduch. Důvod je prostý: lidé se kvůli cenám energií vrátili k topení tuhými palivy.

Právě domácnosti jsou podle odborníků největšími znečišťovateli ovzduší. "Protože se lidé vracejí k topení tuhými palivy, zhoršuje se od roku 2000 znečištění ovzduší prachovými částicemi, jejichž vliv na organismus včetně rozvoje rakovinného bujení se může projevit i za několik desítek let," tvrdí Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.

Nejhorší vliv na organismus mají podle něj jemné prachové částice vznikající při spalování uhlí a dřeva. Koncentrace mikroskopického prachu ze spalování nekvalitních surovin v Česku dosahují o polovinu vyšších hodnot, než je průměr zemí Evropské unie.

Cesta k nápravě nyní prakticky neexistuje. Změnu má přinést právě až novela zákona. "Zakáže používání starých kotlů, které nebudou splňovat ekologické limity," řekl Kuták. Ministerstvo podle něj podpoří výměnu kotlů za nové, má na to ale jen 300 milionů korun. Sto dá na dotace pro ekologické kotle, zbytek do revolvingového fondu, který pomůže financovat nákupy kotlů domácnostem. Peníze z Evropské unie zatím nelze použít, protože nejsou určeny na podporu bydlení.