Světelné znečištění nad hvězdárnami ve Vyškově a v Brně: nad vyškovskou je osmkrát menší
Porovnání bylo provedeno v neděli 3. února 2008, s využitím digitálního fotoaparátu Fuji S5000 (ve Vyškově hned po půlnoci, v Brně pak večer) a pomocí speciálního přístroje na měření nízkých jasů, Sky Quality Meter (obojí hned po půlnoci). Ve Vyškově je měření pořízeno vedle hvězdárny (u staré hlavní silnice Vyškov-Kroměříž), na místě stejně vzdáleném od města, ale necloněném okolní vegetací, takže jsou lépe patrné místní zdroje světla. | |
Snímky oblohy jsou pořízeny největší expozicí, kterou kamera umožňuje (2 s, clona 2.8). Zmenšeniny obrázků jsou pořízeny s nastavením gamma=2.5, aby byl i při tak malé expozici dobře patrný jas oblohy. Kvantitativní informace o jasu oblohy poskytují barevně kódované obrázky v logaritmické škále. Jako v každém měření i zde potřebujeme vhodnou stupnici. V tomto případě jsme použili logaritmickou škálu jasu - viz zde. Jednotkou je kandela na metr čtvereční, což lze krátce označit též jako nit (a užívat pak také decinit, centinit, milinit). Každý sled barev obsahuje jeden desítkový řád.Pohled směrem k městu. Rozdíl je zcela zřetelný i bez dalšího digitálního zpracování snímku. V případě Vyškova míří osa snímku patnáct stupňů vlevo od západu, v případě Brna na jihovýchod. Na obou snímcích jsou patrné hvězdy v Orionu. Ve Vyškově záběr míří poněkud níže, což rozdílnost jasů nebe na první pohled poněkud zmenšuje. Nicméně s použitím stejných úhlových výšek nad obzorem zjistíme, že jas nebe nad Vyškovem je v tomto případě šestkrát nižší. Pohled od města. Ve Vyškově je to na východ (tedy od Vyškova směrem k Ivanovicím na Hané, na snímku jsou nejjasnější hvězdy v Pastýři a Severní koruně, tj. vpravo Arcturus a vlevo Gemma), v Brně potom na severozápad (vpravo na snímku je Vega, vlevo nahoře od ní jsou patrné nejjasnější hvězdy z Labutě). Nebe směrem od města je při pohledu z vyškovské hvězdárny sedmkrát (!) temnější než při pohledu z brněnské. Analýzou obrazů hvězd na snímcích jsem ověřil, že vzduch byl v neděli velmi průzračný. Astronomicky vyjádřeno, hvězdy v zenitu byly rozptylem svého světla v ovzduší zeslabené jen o pětinu. Jiné porovnání poskytl měřicí přístroj namířený svisle vzhůru. Fotoaparát v tomto případě nestačil z toho důvodu, že jas vyškovského nebe je skutečně dost nízký – obloha svisle nad vyškovskou hvězdárnou byla pro danou kameru „příliš tmavá“. Při omezení měřené oblasti v nadhlavníku pomocí kolimátoru asi na 20 stupňů jsme zjistili jasy nebe 0,4 milinitu pro Vyškov a 1,7 milinitu pro Brno. To znamená, že v zenitu je poměr mezi oběma lokalitami menší, nebe nad Vyškovem je v tomto případě „jen“ čtyřikrát tmavší než nad Brnem. Nebo jinými slovy: nad vyškovskou hvězdárnou je obloha během noci s průzračným ovzduším jen dvakrát světlejší než v přírodě, kde má za dobrých podmínek (nízká aktivita Slunce apod.), jen dvě desetiny milinitu. Vyškovská obloha byla tu noc lepší, než jsem během zim 2005 a 2006 nalezl na hřebenech Krkonoš. Zato v Brně bylo i za oné noci s výjimečně průzračným vzduchem nebe v nadhlavníku oproti přírodnímu stavu světlejší osmkrát. Z toho vyplývá, že ve Vyškově lze veřejnosti ukázat noční nebe dosud velmi působivé, zatímco v Brně se o něčem takovém dá stěží mluvit už od konce sedmdesátých let dvacátého století. Dalším výsledkem je fakt, že znečištění uměle přidaným světlem je nad vyškovskou hvězdárnou osmkrát menší než nad brněnskou, v případě Vyškova tvoří totiž až polovinu jasu nebe přírodní složka. Proč je rozdíl mezi oběma hvězdárnami tak veliký? Příčinou je různá velikost obou měst a také umístění hvězdáren v různých částech zástavby, vyškovská je více na periferii. Podtrženo a sečteno: Z fungujících moravských hvězdáren je na tom ta vyškovská asi vůbec nejlépe. Přitom je z Vyškova (na kole, ale i vláčkem do „Dinoparku“) pěkně dostupná. Ale i dostupnost z Brna je výborná a v budoucnu se jistě bude dále zlepšovat. Lze zkrátka říci, že pro obyvatele jihomoravského kraje je vyškovská hvězdárna jinými nenahraditelná, a že si zaslouží být součástí větší instituce s dostatečným odborným zázemím, jakou je hvězdárna brněnská. Metoda měření jasů pomocí kamer je popsána např. zde (pdf), více o nočním prostředí viznapř. zde (pdf). A ještě nečíselný dodatek o tom, jak obloha ve Vyškově vypadá: velikánská kometa 17P/Holmes byla (pár stupňů vlevo od hvězdy Algol v Perseovi) vidět binarem 10×50 velmi pěkně, na první pohled, ač byla už poměrně nízko na nebi a na té horší straně, už ve světelné čepici Vyškova a dalších obcí směrem k Prostějovu. V Brně u nás doma na zahradě na Lipové jsem ji předtím identifikoval dost těžko, na brněnské hvězdárně jsem ji v neděli večer neviděl vůbec, ač byla přímo v nadhlavníku. Další snímky a informace na http://amper.ped.muni.cz. | |
Zdroj: http://www.astro.cz |