O zdravotních problémech nemáme informace
Jihlava - Slovní válka. Tak se dají vystihnout vztahy mezi šéfy sousedních firem
Swotes a Kronospan. Šéf Swotesu Josef Malý patří k nejhlasitějším kritikům
Kronospanu. Dává do vzájemného vztahu zdravotní potíže svých zaměstnanců se
zplodinami, které vypouští výrobce dřevotřískových desek.
Jihlava - Slovní válka. Tak se dají vystihnout vztahy mezi šéfy sousedních firem Swotes a Kronospan. Šéf Swotesu Josef Malý patří k nejhlasitějším kritikům Kronospanu. Dává do vzájemného vztahu zdravotní potíže svých zaměstnanců se zplodinami, které vypouští výrobce dřevotřískových desek.
MF DNES proto požádala šéfy obou firem, aby si navzájem položili pět otázek. Josef Malý souhlasil, vedení Kronospanu odmítlo s tím, že nechce polemizovat s Malým na stránkách tisku ale uvnitř své firmy. Michal Diviš, interní auditor pro životní prostředí Kronospanu, sdělil: "My jsme opakovaně a to i veřejně pozvali pana Malého k řešení jeho problémů s Kronospanem k nám do podniku."
Tvrzení Diviše ale odmítl Malý. "Nikdy mě nepozvali. Takové pozvání bych určitě přijal," kontroval. Protože Malý pět otázek zaslal, redakce na zodpovězení ze strany Kronospanu trvala.
Michal Diviš nakonec na otázky Josefa Malého odpověděl poté, co mu je položila MF DNES. Sám ale pět otázek Malému nepoložil. Přinášíme proto jen otázky šéfa Swotesu a odpovědi Michala Diviše.
Kolik obdržel Kronospan dotací a finančních úlev v České republice od založení společnosti?
Stejně jako jakýkoliv jiný podnikající subjekt v České republice, tak imy jsme museli splnit přísné zákonné podmínky k udělení investiční pobídky. Poskytnutí investiční pobídky neznamená, že by firma čerpala byť jen jednu jedinou korunu ze státního rozpočtu. To znamená, že investice podniku nebyly podpořeny žádnými dotacemi. Všechny investice si platí Kronospan sám, ze svých prostředků a z úvěrů.
Jaké je spektrum vypouštěných látek, které jsou označeny jako škodlivé - a to nejen z komínů ale i z provozů?
Odborná literatura nezná pojem "škodlivé látky". Nicméně za látky, které mají vliv na životní prostředí lze považovat všechny znečišťující látky, které ze zákona a z rozhodnutí úřadů na našich zařízeních sledujeme. Jsou to tuhé znečišťující látky, tedy prach, oxidy dusíku, oxid uhelnatý, suma organických látek vyjádřené jako organický uhlík, formaldehyd, chlor, acetaldehyd, benzen, polychlorované dibenzo dioxiny a polychlorované dibenzo furany a polycyklické aromatické uhlovodíky. Dále jsou sledovány emise pachových látek. Dosud nemáme konsolidované údaje o emisích za letošní rok. Nicméně například emise prachu bymeziročně měly klesnout řádově o stovky tun, emise formaldehydu o jednotky tun. V příštím roce klesnou emise formaldehydu o další jednotky tun a bude pokračovat pokles emisí prachu.
Jaký je váš osobní názor na znečišťování životního prostředí na Vysočině firmou Kronospan?
Můj osobní názor se pochopitelně opírá o znalost prostředí firmy a o odborná hodnocení, která má firma Kronospan k dispozici. Vloni jsme uvedli do provozu absolutně nejmodernější technologii filtrace pro sušárny dřevních třísek na světě na lince dřevotřískových desek. Investice přesáhla 300 milionů korun. Letos spustíme lis za jeden a půl miliardy a odřízneme z emisí formaldehydu dalších přibližně šest tun. Myslím, že takovým rychlým postupem v ekologizaci provozu se těžko může srovnávat většina firem v České republice. Loni jsme provedli rozsáhlou studii kvality ovzduší a vlivu provozu na zdraví obyvatel v okolí závodu. Problém se objevil pouze na jednom měřicím místě. Hned druhý den po zahájení měření prováděli dělníci asi pět metrů od odběrových sond v areálu firmy Swotes nátěry ocelových konstrukcí rozpouštědlovou barvou. I přesto následnou analýzou výsledků měření ze všech stanic vyplynulo, že provoz firmy z hlediska kvality ovzduší neznamená pro své okolí prakticky žádné riziko. Výroba dřevotřískových desek má na Vysočině hlubokou tradici. V našem kraji jsou jediné dvě výroby dřevotřísky v Česku - v Jihlavě a v Lukavci. Základy naší firmy sahají do roku 1887. Dřevotříska se vyrábí od poloviny šedesátých let. Výroba termoplastických výrobků pro automobilový průmysl v Jihlavě žádné hluboké kořeny nemá. Výhodou sektoru výroby deskových materiálů na bázi dřeva pro regionální ekonomiku je, že se nemůže stěhovat jako například automobilky. Podniky našeho typu musí být blízko surovin a blízko zákazníků. Převoz velkých objemů výrobků na druhou polokouli je nemyslitelný.
Jaký je váš názor na zdravotní problémy zaměstnanců - firmy Swotes?
O zdravotních problémech zaměstnanců firmy Swotes nemáme žádné informace. Předpokládám, že pokud by se jednalo prokazatelně o problémy spojené s provozem našich zařízení, jistě by nás vedení firmy Swotes kontaktovalo. Zatím za námi nikdo s takovým problémem nepřišel. My jsme připraveni argumenty vyslechnout a oprávněné problémy řešit.
Proč přijatá opatření v roce 2008, která určitě pomohou ke zlepšení situace, a to zejména výměna starých lisů, jsou prováděna až v letošním roce?
Ano k výměně etážových lisů přistoupíme již letos, přesto, že stávající lisy podávají stále solidní výkon a plní veškeré platné limity na ochranu životního prostředí.
***
"Odborná literatura nezná pojem škodlivé látky."
auditor Michal Diviš
MF DNES proto požádala šéfy obou firem, aby si navzájem položili pět otázek. Josef Malý souhlasil, vedení Kronospanu odmítlo s tím, že nechce polemizovat s Malým na stránkách tisku ale uvnitř své firmy. Michal Diviš, interní auditor pro životní prostředí Kronospanu, sdělil: "My jsme opakovaně a to i veřejně pozvali pana Malého k řešení jeho problémů s Kronospanem k nám do podniku."
Tvrzení Diviše ale odmítl Malý. "Nikdy mě nepozvali. Takové pozvání bych určitě přijal," kontroval. Protože Malý pět otázek zaslal, redakce na zodpovězení ze strany Kronospanu trvala.
Michal Diviš nakonec na otázky Josefa Malého odpověděl poté, co mu je položila MF DNES. Sám ale pět otázek Malému nepoložil. Přinášíme proto jen otázky šéfa Swotesu a odpovědi Michala Diviše.
Kolik obdržel Kronospan dotací a finančních úlev v České republice od založení společnosti?
Stejně jako jakýkoliv jiný podnikající subjekt v České republice, tak imy jsme museli splnit přísné zákonné podmínky k udělení investiční pobídky. Poskytnutí investiční pobídky neznamená, že by firma čerpala byť jen jednu jedinou korunu ze státního rozpočtu. To znamená, že investice podniku nebyly podpořeny žádnými dotacemi. Všechny investice si platí Kronospan sám, ze svých prostředků a z úvěrů.
Jaké je spektrum vypouštěných látek, které jsou označeny jako škodlivé - a to nejen z komínů ale i z provozů?
Odborná literatura nezná pojem "škodlivé látky". Nicméně za látky, které mají vliv na životní prostředí lze považovat všechny znečišťující látky, které ze zákona a z rozhodnutí úřadů na našich zařízeních sledujeme. Jsou to tuhé znečišťující látky, tedy prach, oxidy dusíku, oxid uhelnatý, suma organických látek vyjádřené jako organický uhlík, formaldehyd, chlor, acetaldehyd, benzen, polychlorované dibenzo dioxiny a polychlorované dibenzo furany a polycyklické aromatické uhlovodíky. Dále jsou sledovány emise pachových látek. Dosud nemáme konsolidované údaje o emisích za letošní rok. Nicméně například emise prachu bymeziročně měly klesnout řádově o stovky tun, emise formaldehydu o jednotky tun. V příštím roce klesnou emise formaldehydu o další jednotky tun a bude pokračovat pokles emisí prachu.
Jaký je váš osobní názor na znečišťování životního prostředí na Vysočině firmou Kronospan?
Můj osobní názor se pochopitelně opírá o znalost prostředí firmy a o odborná hodnocení, která má firma Kronospan k dispozici. Vloni jsme uvedli do provozu absolutně nejmodernější technologii filtrace pro sušárny dřevních třísek na světě na lince dřevotřískových desek. Investice přesáhla 300 milionů korun. Letos spustíme lis za jeden a půl miliardy a odřízneme z emisí formaldehydu dalších přibližně šest tun. Myslím, že takovým rychlým postupem v ekologizaci provozu se těžko může srovnávat většina firem v České republice. Loni jsme provedli rozsáhlou studii kvality ovzduší a vlivu provozu na zdraví obyvatel v okolí závodu. Problém se objevil pouze na jednom měřicím místě. Hned druhý den po zahájení měření prováděli dělníci asi pět metrů od odběrových sond v areálu firmy Swotes nátěry ocelových konstrukcí rozpouštědlovou barvou. I přesto následnou analýzou výsledků měření ze všech stanic vyplynulo, že provoz firmy z hlediska kvality ovzduší neznamená pro své okolí prakticky žádné riziko. Výroba dřevotřískových desek má na Vysočině hlubokou tradici. V našem kraji jsou jediné dvě výroby dřevotřísky v Česku - v Jihlavě a v Lukavci. Základy naší firmy sahají do roku 1887. Dřevotříska se vyrábí od poloviny šedesátých let. Výroba termoplastických výrobků pro automobilový průmysl v Jihlavě žádné hluboké kořeny nemá. Výhodou sektoru výroby deskových materiálů na bázi dřeva pro regionální ekonomiku je, že se nemůže stěhovat jako například automobilky. Podniky našeho typu musí být blízko surovin a blízko zákazníků. Převoz velkých objemů výrobků na druhou polokouli je nemyslitelný.
Jaký je váš názor na zdravotní problémy zaměstnanců - firmy Swotes?
O zdravotních problémech zaměstnanců firmy Swotes nemáme žádné informace. Předpokládám, že pokud by se jednalo prokazatelně o problémy spojené s provozem našich zařízení, jistě by nás vedení firmy Swotes kontaktovalo. Zatím za námi nikdo s takovým problémem nepřišel. My jsme připraveni argumenty vyslechnout a oprávněné problémy řešit.
Proč přijatá opatření v roce 2008, která určitě pomohou ke zlepšení situace, a to zejména výměna starých lisů, jsou prováděna až v letošním roce?
Ano k výměně etážových lisů přistoupíme již letos, přesto, že stávající lisy podávají stále solidní výkon a plní veškeré platné limity na ochranu životního prostředí.
***
"Odborná literatura nezná pojem škodlivé látky."
auditor Michal Diviš
Zdroj:Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích
