Dobré zprávy, ale...

Byznys spjatý s bojem proti globálnímu oteplování stojí na křižovatce. Jedna za druhou přicházejí zprávy, které by nasvědčovaly, že vše, co může přispět k omezování emisí skleníkových plynů, dostává zelenou. Jako černý mrak se však nad tímto byznysem vznáší hrozba globální finanční krize. Jak to dopadne?
Důsledky finanční krize se dají snadno předvídat: banky přiškrtí úvěrování - a i kdyby ne, výzkum a vývoj se stejně nedá financovat za vysoké úrokové sazby. Možná však, že byznys okolo klimatických změn přežije. V tom případě by to bylo potvrzení, že se nejedná o bublinu, ale o stabilní součást ekonomiky.
O tom jsou evidentně přesvědčeni v Deutsche Bank, přesněji v Deutsche Asset Management. Koncem března se objevila zpráva, že pracují na vůbec prvním fondu privátního kapitálu, který bude zaměřen na zelené investice.
Další zprávy, které potvrzují zájem o zelený byznys, přicházejí ze Spojeného království. Tamní konzervativci přednesli dva zajímavé plány. První se týká soukromých investic do firem, které se chovají zodpovědně k životnímu prostředí. Výnosy z těchto investic by měly být osvobozeny od daně z příjmu, což by "zeleným" firmám v důsledku zlevnilo finanční zdroje.
Druhým nápadem je založení speciálního trhu při Londýnské burze, něco jako je Alternative Investment Market (AIM). Na této myšlence již pracuje komise, do níž své zástupce delegovala Londýnská burza, The Climate Exchange (platforma pro obchodování s kredity na CO2) nebo významní institucionální investoři.
Nebýt finanční krize, vypadalo by to pro zelený byznys docela slibně. Ale pozor: základy, na kterých staví, ještě nejsou zdaleka tak pevné, aby zaručily budoucí prosperitu tohoto odvětví. Většina zelených oborů, jako například výroba elektrické energie z alternativních zdrojů, by nemohla fungovat bez přímých či skrytých dotací. A taková podpora má jen velmi nejistou budoucnost: skončí v okamžiku, kdy politik zjistí, že může získat více preferencí, pokud podpoří něco jiného.
Co platí o zeleném byznysu, platí dvojnásob o zeleném výzkumu a vývoji. Tyto technologie nemají takové štěstí, jako svého času měla jaderná energetika, která byla vedlejším produktem armádního výzkumu a také rouškou, která před veřejností decentně tajila jeho zničující podstatu.
Otázkou tedy zůstává, zda je současná úroveň podpory dostatečně vysoká a zda potrvá tak dlouho, aby pomohla zelené technologie a zelený byznys nastartovat. Pokud by se to nepovedlo, můžeme být za několik let svědky krachu zelené technologické bubliny. A to by, soudím, byla velká škoda.

AUTOR: Tomáš Rutrle
generální ředitel Fujitsu-Siemens Computers ČR

Nekrácené znění sloupku najdete na Ekonom.cz